V Tatrách má svoje jméno každá hromádka kamení, což je v pořádku, lebo čo nemá meno nie je. O to hůře se však odděluje zrno od plev. Níže uvedený výběr je poměrně široký a tudíž hojně zaplevelený. Nicméně i ta hromádka kamení někdy stojí za vylezení. Zdůrazněme ještě, že se jedná o průvodce turistického, nikoliv lezeckého.
Poř. |
Výz. |
Vrchol | Výš. (mnm) |
Prom. (m) |
Prvov. | Obt. |
Foto | GPS |
1 | 1 | Gerlachovský štít | 2.655 | 2.352 | 1834 | I+ | 49°09'50''N 20°08'02''E | |
3 | Gerlachovská veža | 2.642 | 25 | 1850 | I+ | 49°09'47''N 20°08'02''E | ||
2 | 1 | Lomnický štít | 2.632 | 439 | 1793 | I | 49°11'44''N 20°12'45''E | |
3 | 1 | Ľadový štít | 2.628 | 286 | 1843 | II | 49°11'56''N 20°10'56''E | |
4 | 1 | Pyšný štít | 2.621 | 116 | 1877 | I | 49°11'52''N 20°12'28''E | |
2 | Zadný Gerlach | 2.616 | 23 | 1895 | I | 49°09'59''N 20°07'54''E | ||
2 | Malý Ľadový štít | 2.611 | 38 | 1835 | CH+ | 49°11'24''N 20°10'56''E | ||
3 | Lavinový štít | 2.606 | 41 | 1904 | III | 49°10'02''N 20°07'50''E | ||
2 | Kotlový štít | 2.601 | 6 | 1860 | I+ | 49°09'42''N 20°08'09''E | ||
3 | Lavinová veža | 2.600 | ? | 1904 | III | 49°10'02''N 20°07'49''E | ||
2 | Malý Pyšný štít | 2.590 | 28 | 1901 | I | 49°11'56''N 20°12'24''E | ||
3 | Veľká Litvorová veža | 2.581 | ? | 1905 | III | 49°10'03''N 20°07'50''E | ||
3 | Strapatá veža | 2.565 | ? | 1904 | I+ | 49°11'50''N 20°12'27''E | ||
5 | 1 | Vysoká | 2.560 | 282 | 1874 | I | 49°10'23''N 20°05'37''E | |
6 | 1 | Kežmarský štít | 2.558 | 151 | 1858 | I | 49°11'56''N 20°13'12''E | |
3 | Malá Litvorová veža | 2.547 | ? | 1903 | III | 49°10'10''N 20°07'47''E | ||
3 | Supia veža | 2.540 | ? | 1907 | I+ | 49°11'55''N 20°12'20''E | ||
7 | 1 | Končistá | 2.535 | 205 | 1874 | CH | 49°09'26''N 20°06'51''E | |
8 | 2 | Baranie rohy | 2.526 | 137 | 1876 | CH+ | 49°12'07''N 20°11'49''E | |
2 | Dračí štít | 2.523 | ? | 1905 | III | 49°10'17''N 20°05'45''E | ||
2 | Veľká Vidlová veža | 2.522 | 49 | 1903 | III | 49°11'45''N 20°12'52''E | ||
3 | Veterný štít | 2.515 | ? | 1901 | I+ | 49°11'57''N 20°12'11''E | ||
2 | Malý Kežmarský štít | 2.513 | 34 | 1889 | I | 49°11'59''N 20°13'13''E | ||
3 | Zadný Ľadový štít | 2.507 | ? | 1902 | CH+ | 49°12'04''N 20°11'04''E | ||
9 | 1 | Rysy | 2.503 | 198 | 1840 | Z | 49°10'46''N 20°05'18''E | |
2 | Ťažký štít | 2.500 | 35 | 1904 | II+ | 49°10'25''N 20°05'29''E | ||
10 | 1 | Kriváň | 2.494 | 400 | 1773 | Z | 49°09'46''N 19°59'56''E | |
3 | Východná Vidlová veža | 2.490 | ? | 1906 | III | 49°11'50''N 20°13'01''E | ||
3 | Ovčiarska veža | 2.490 | ? | 1902 | I+ | 49°11'56''N 20°12'07''E | ||
3 | Spišský štít | 2.481 | ? | 1896 | I | 49°11'57''N 20°12'02''E | ||
3 | Západná Vidlová veža | 2.480 | ? | 1903 | III | 49°11'42''N 20°12'48''E | ||
11 | 1 | Bradavica | 2.476 | 281 | 1892 | I+ | 49°10'16''N 20°09'16''E | |
3 | Snehový štít | 2.465 | ? | 1902 | II | 49°11'55''N 20°11'14''E | ||
3 | Štôlska veža | 2.463 | ? | 1904 | I+ | 49°09'43''N 20°06'51''E | ||
2 | Široká veža | 2.461 | 86 | 1896 | I+ | 49°11'24''N 20°10'56''E | ||
12 | 1 | Ganek | 2.459 | 182 | 1895 | II | 49°10'28''N 20°06'14''E | |
13 | 1 | Slavkovský štít | 2.452 | 187 | 1664 | Z | 49°09'59''N 20°11'00''E | |
3 | Malá Končistá | 2.450 | ? | 1905 | III | 49°09'32''N 20°06'52''E | ||
2 | Batizovský štít | 2.448 | 93 | 1900 | II | 49°09'55''N 20°07'24''E | ||
14 | 1 | Prostredný hrot | 2.441 | 131 | 1876 | I+ | 49°11'12''N 20°11'38''E | |
3 | Prostredná Končistá | 2.440 | ? | 1904 | I+ | 49°09'27''N 20°06'52''E | ||
3 | Malé Rysy | 2.430 | ? | 1905 | CH+ | 49°11'02''N 20°05'18''E | ||
3 | Weszterov štít | 2.429 | ? | 1892 | I+ | 49°10'18''N 20°09'13''E | ||
2 | Čierny štít | 2.429 | 64 | 1898 | II | 49°12'19''N 20°12'03''E | ||
1 | Východná Vysoká | 2.428 | 68 | 1888 | Z | 49°10'29''N 20°08'45''E | ||
2 | Rumanov štít | 2.428 | 40 | 1902 | I | 49°10'22''N 20°06'22''E | ||
15 | 2 | Hrubý vrch | 2.428 | 252 | 1850 | CH+ | 49°10'03''N 20°01'37''E | |
2 | Zlobivá | 2.425 | 50 | 1899 | II | 49°10'13''N 20°06'28''E | ||
16 | 1 | Veľký Mengusovský štít | 2.424 | 207 | 1877 | II | 49°11'14''N 20°03'36''E | |
3 | Litvorový štít | 2.423 | 38 | 1897 | CH+ | 49°10'15''N 20°07'46''E | ||
17 | 1 | Satan | 2.421 | 182 | 1880 | I | 49°09'50''N 20°03'13''E | |
3 | Rohatá veža | 2.420 | ? | 1900 | I | 49°10'07''N 20°09'21''E | ||
18 | 1 | Kolový štít | 2.418 | 161 | 1804 | CH+ | 49°12'39''N 20°11'56''E | |
19 | 1 | Javorový štít | 2.417 | 168 | 1897 | I | 49°11'15''N 20°10'06''E | |
3 | Kupola | 2.414 | ? | 1892 | CH+ | 49°10'26''N 20°08'52''E | ||
20 | 1 | Veľké Solisko | 2.412 | 113 | 1903 | I | 49°09'46''N 20°01'55''E | |
2 | Furkotský štít | 2.405 | 29 | 1889 | CH | 49°10'07''N 20°01'37''E | ||
3 | Prostredné Solisko | 2.400 | ? | 1903 | I | 49°09'33''N 20°01'54''E | ||
3 | Kačací štít | 2.400 | ? | 1904 | III | 49°09'58''N 20°07'08''E | ||
2 | Východný Mengusovský štít | 2.398 | 93 | 1903 | I+ | 49°10'59''N 20°04'03''E | ||
3 | Drúk | 2.395 | 23 | 1905 | I | 49°09'57''N 20°06'53''E | ||
2 | Prostredný Mengusovský štít | 2.393 | 63 | 1903 | II+ | 49°11'06''N 20°03'43''E | ||
3 | Priečna veža | 2.390 | 38 | 1900 | I | 49°11'18''N 20°11'10''E | ||
2 | Popradský Ľadový štít | 2.390 | 41 | 1890 | I | 49°09'57''N 20°06'56''E | ||
3 | Diablovina | 2.390 | 90 | 1907 | I | 49°09'44''N 20°03'11''E | ||
2 | Malý Javorový štít | 2.385 | ? | 1902 | CH+ | 49°11'15''N 20°09'48''E | ||
2 | Žltá veža | 2.385 | ? | 1900 | I | 49°11'08''N 20°11'26''E | ||
3 | Opálová veža | 2.385 | ? | 1900 | I | 49°10'08''N 20°09'21''E | ||
2 | Svišťový štít | 2.382 | 93 | 1897 | CH | 49°10'58''N 20°08'41''E | ||
21 | 2 | Štrbský štít | 2.381 | 131 | 1892 | CH+ | 49°10'01''N 20°02'28''E | |
3 | Západná Slavkovská veža | 2.380 | ? | 1902 | I | 49°10'18''N 20°09'40''E | ||
3 | Zadná Bašta | 2.380 | ? | 1905 | I | 49°10'04''N 20°03'01''E | ||
3 | Čubrina | 2.378 | 53 | 1884 | I+ | 49°11'17''N 20°03'13''E | ||
3 | Hincova veža | 2.377 | 35 | 1903 | I | 49°10'49''N 20°04'14''E | ||
3 | Terianska veža | 2.374 | 64 | 1907 | III | 49°10'22''N 20°01'07''E | ||
22 | 3 | Krátka | 2.374 | 105 | 1903 | CH+ | 49°09'48''N 20°00'47''E | |
3 | Predná Bašta | 2.373 | 48 | 1877 | CH+ | 49°09'38''N 20°03'20''E | ||
3 | Divá veža | 2.373 | ? | 1898 | I+ | 49°10'46''N 20°08'37''E | ||
2 | Volia veža | 2.370 | 25 | 1905 | I+ | 49°10'47''N 20°04'27''E | ||
3 | Sokolia veža | 2.370 | ? | 1900 | I+ | 49°10'59''N 20°11'49''E | ||
23 | 1 | Kôprovský štít | 2.367 | 113 | 1881 | Z | 49°10'56''N 20°02'54''E | |
3 | Prostredná Slavkovská veža | 2.361 | ? | 1902 | I | 49°10'16''N 20°09'47''E | ||
2 | Ostrý štít | 2.360 | 74 | 1902 | III | 49°11'20''N 20°10'32''E | ||
3 | Západný Železný štít | 2.360 | 43 | 1905 | I+ | 49°10'08''N 20°06'34''E | ||
24 | 3 | Kôpky | 2.355 | 109 | 1895 | I+ | 49°10'04''N 20°05'02''E | |
3 | Drobná veža | 2.355 | ? | 1901 | CH+ | 49°11'15''N 20°11'18''E | ||
3 | Východná Slavkovská veža | 2.354 | ? | 1902 | CH | 49°10'12''N 20°09'59''E | ||
2 | Huncovský štít | 2.351 | 44 | 1895 | CH | 49°11'53''N 20°13'34''E | ||
3 | Zadná Solisková veža | 2.350 | ? | 1906 | I | 49°09'32''N 20°01'57''E | ||
3 | Ostrá | 2.350 | ? | 1903 | CH | 49°09'49''N 20°01'18''E | ||
3 | Zadná Garajova veža | 2.349 | 49 | 1906 | III | 49°10'33''N 20°00'41''E | ||
3 | Predná Solisková veža | 2.342 | ? | 1906 | I+ | 49°09'29''N 20°01'57''E | ||
2 | Východný Železný štít | 2.340 | 40 | 1904 | II | 49°10'01''N 20°06'51''E | ||
3 | Hlinská veža | 2.340 | ? | 1907 | I | 49°10'15''N 20°02'51''E | ||
3 | Žabia veža | 2.336 | 21 | 1905 | CH+ | 49°10'42''N 20°04'38''E | ||
3 | Malé Solisko | 2.330 | 37 | 1906 | I | 49°09'09''N 20°02'03''E | ||
3 | Snežné kopy | 2.322 | 42 | 1903 | II | 49°10'08''N 20°06'44''E | ||
3 | Furkotské Solisko | 2.320 | ? | 1850 | I | 49°09'23''N 20°02'04''E | ||
2 | Velický štít | 2.319 | 24 | 1897 | I | 49°10'29''N 20°08'07''E | ||
3 | Dvojitá veža | 2.311 | ? | 1897 | CH | 49°09'42''N 20°09'31''E | ||
3 | Zmrzlá veža | 2.311 | ? | 1900 | I | 49°12'44''N 20°12'05''E | ||
3 | Veľká Capia veža | 2.310 | ? | 1905 | I | 49°10'10''N 20°02'56''E | ||
3 | Kresaný roh | 2.305 | 35 | 1906 | II | 49°11'12''N 20°09'40''E | ||
3 | Štrbské Solisko | 2.302 | 69 | 1906 | I | 49°09'09''N 20°02'08''E | ||
3 | Mlynické Solisko | 2.301 | 16 | 1906 | CH+ | 49°09'16''N 20°02'08''E | ||
2 | Veľká Granátová veža | 2.298 | ? | 1901 | III | 49°10'01''N 20°09'31''E | ||
2 | Žabí kôň | 2.291 | 19 | 1905 | III | 49°10'44''N 20°04'48''E | ||
3 | Veľká Javorová veža | 2.291 | ? | 1902 | CH+ | 49°11'12''N 20°09'30''E | ||
3 | Belasá veža | 2.290 | 26 | 1900 | I | 49°12'45''N 20°12'10''E | ||
3 | Malá Bašta | 2.289 | 83 | 1880 | CH+ | 49°09'20''N 20°03'28''E | ||
25 | 3 | Tupá | 2.284 | 117 | 1895 | CH | 49°09'10''N 20°06'06''E | |
3 | Rovienková veža | 2.272 | 42 | 1906 | II+ | 49°11'08''N 20°09'34''E | ||
2 | Veľký Žabí štít | 2.262 | 57 | 1905 | I | 49°11'17''N 20°05'23''E | ||
3 | Kostolík | 2.261 | ? | 1905 | II+ | 49°09'42''N 20°07'27''E | ||
3 | Hranatá veža | 2.260 | 26 | 1897 | CH | 49°11'07''N 20°09'31''E | ||
3 | Chmúrna veža | 2.255 | ? | 1902 | I+ | 49°10'59''N 20°11'49''E | ||
3 | Veľká Dračia hlava | 2.254 | 31 | 1907 | II+ | 49°10'03''N 20°05'37''E | ||
3 | Ťažká veža | 2.253 | ? | 1908 | III | 49°11'01''N 20°05'40''E | ||
3 | Kôprovská veža | 2.250 | ? | 1906 | I+ | 49°10'20''N 20°02'57''E | ||
3 | Kozia stráž | 2.235 | 12 | 1903 | CH+ | 49°10'00''N 20°06'29''E | ||
26 | 1 | Jahňací štít | 2.229 | 140 | 1793 | Z | 49°13'10''N 20°12'30''E | |
2 | Mengusovský Volovec | 2.227 | 47 | 1903 | CH+ | 49°10'37''N 20°04'04''E | ||
27 | 2 | Široká | 2.210 | 172 | 1835 | CH | 49°12'32''N 20°08'11''E | |
2 | Patria | 2.203 | 38 | 1876 | CH | 49°09'08''N 20°03'29''E | ||
3 | Kačacia veža | 2.197 | ? | 1907 | II+ | 49°10'41''N 20°06'11''E | ||
3 | Klin | 2.186 | ? | 1830 | CH | 49°08'51''N 20°06'15''E | ||
28 | 2 | Mlynár | 2.170 | 117 | 1881 | I | 49°11'36''N 20°06'11''E | |
3 | Žltá stena | 2.169 | ? | 1901 | I+ | 49°11'12''N 20°11'41''E | ||
29 | 2 | Havran (Belianske Tatry) | 2.152 | 402 | dávno | CH | 49°14'54''N 20°11'51''E | |
3 | Veľký Kostol | 2.151 | ? | 1901 | II | 49°10'55''N 20°12'03''E | ||
30 | 2 | Ždiarska Vidla (Belianske Tatry) | 2.142 | 173 | dávno | CH | 49°14'41''N 20°12'25''E | |
1 | Jastrabia veža | 2.137 | 35 | 1880 | I | 49°12'42''N 20°12'35''E | ||
3 | Zlomisková veža | 2.131 | ? | 1907 | I+ | 49°9'55''N 20°05'46''E | ||
3 | Strelecká veža | 2.130 | ? | 1902 | CH | 49°10'59''N 20°10'46''E | ||
3 | Ostrá veža | 2.129 | ? | 1907 | III | 49°09'18''N 20°01'17''E | ||
2 | Kozí štít | 2.111 | ? | 1895 | CH+ | 49°13'00''N 20°12'56''E | ||
3 | Malý Žabí štít | 2.098 | 74 | dávno | CH+ | 49°11'46''N 20°05'07''E | ||
3 | Malý Kostol | 2.095 | ? | 1902 | I | 49°10'48''N 20°12'08''E | ||
2 | Predné Solisko | 2.093 | ? | 1906 | Z | 49°08'49''N 20°02'11''E | ||
31 | 3 | Hrubá veža | 2.089 | 103 | 1906 | II+ | 49°10'54''N 20°07'38''E | |
2 | Veľká Svišťovka | 2.037 | 17 | dávno | Z | 49°12'16''N 20°14'11''E | ||
3 | Nový vrch (Belianske Tatry) | 2.009 | 99 | dávno | CH+ | 49°15'00''N 20°11'13''E | ||
2 | Ostrva | 1.984 | 18 | 1875 | Z | 49°08'58''N 20°05'19''E | ||
3 | Muráň (Belianske Tatry) | 1.890 | 45 | 1717 | CH+ | 49°15'06''N 20°10'28''E |
Poř. | Výz. | Vrchol | Výš. (mnm) | Prom. (m) | Prvov. | Obt. | Foto | GPS |
1 | 2 | Świnica | 2.310 | 451 | 1867 | Z | 49°13'10''N 20°00'34''E | |
2 | 3 | Kozi Wierch | 2.291 | 165 | 1867 | Z | 49°13'06''N 20°01'43''E | |
2 | Granaty | 2.240 | ? | 1867 | Z | 49°13'28''N 20°01'57''E | ||
3 | 2 | Miedziane | 2.237 | 215 | dávno | CH+ | 49°12'07''N 20°03'03''E | |
3 | Wielka Koszysta | 2.193 | 81 | 1838 | CH+ | 49°14'06''N 20°02'57''E | ||
3 | Szpiglasowy Wierch | 2.172 | 62 | dávno | Z | 49°11'50''N 20°02'24''E | ||
3 | Wielki Wołoszyn | 2.155 | 43 | 1867 | CH+ | 49°13'42''N 20°03'00''E | ||
3 | Kościelec | 2.155 | 45 | 1845 | Z | 49°13'31''N 20°00'52''E | ||
3 | Opalony Wierch | 2.115 | 60 | dávno | CH+ | 49°12'30''N 20°03'34''E | ||
3 | Kasprowy Wierch | 1.987 | 37 | dávno | Z | 49°13'57''N 19°58'54''E | ||
4 | 2 | Giewont | 1.895 | 170 | dávno | Z | 49°15'04''N 19°55'59''E |
Pořadí vrcholů podle výšky. Započítávají se ovšem pouze ty s Prominencí nad 100 m a takových je ve Vysokých a Belianských Tatrách 28. Ostatní by za samostatné vrcholy považovány být neměly.
Význam a atraktivita jednotlivých vrcholů v kontextu Vysokých Tater:
1 |
Tatranská extraliga. Nejvyšší a nejznámější vrcholy, ale i turisticky přístupné kopce. |
2 |
Krajský přebor. Významné hory stále stojící za samostatný výstup. |
3 |
Okresní přebor. Nosiči vody, bez kterých by ale nevynikly vrcholy z vyšší společnosti. |
Prominence je relativní výška hory a pravděpodobně nejobjektivnější kritérium pro určení samostatného vrcholu.
Izolace je nejkratší vzdálenost k čemukoliv vyššímu, udávaná v kilometrech. Používá se jako další pomocné kritérium pro určení samostatnosti vrcholu. U většiny tatranských vrcholů ji zatím bohužel neznáme, proto není uvedena v hlavní tabulce.
Obtížnost výstupu normálkou (nejpoužívanější a zpravidla nejlehčí cestou) ve stupnici lezecké federace
UIAA. Barevné odlišení je podobné jako u sjezdovek. Plus znamená těžší, např. II+ je těžší než II.
Hodnocení obtížnosti je subjektivní záležitostí a nelze ho brát jako přesné a neměnné.
Z | Značená. Občas se mohou vyskytnout řetězy, jinak bez větších problémů. |
CH | Chodecká, ale neznačená. Odpovídá zhruba výstupu na Rysy, ovšem bez značení a částečně bez řetězů. Pravděpodobnost kremace minimální. |
I | Vyskytují se úseky, kde je nutno lézt za přispění rukou. |
II | Zde už se hodí základní lezecké zkušenosti a technika tří pevných bodů. Lezení bývá často v expozici (ve výšce nad srázy). |
III | V některých pasážích už i zkušenější napadne, že jejich existence by mohla mít dočasnější charakter, než se zdá. Na těchto trasách už se doporučuje jištění lanem, nicméně stále si vystačíte s běžnou turistickou obuví. Alespoň základní lezecké zkušenosti nutné. |
Tip: kliknutí na obtížnost a fotoaparát zobrazí stránku výstupů resp. fotogalerii.
Prostredný hrot | Jastrabia veža | Ostrý štít | Lomnický štít |
Jak už bylo uvedeno, většina tatranských vrcholů je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce. Ten bere skupinu maximálně 3 lidí, z nichž každý zaplatí kolem 70 E. Pokud půjdete samotný, dáte 160-200 E, což patrně, nejmenujete-li se Kellner nebo Bakala, bude mimo dosah vašeho měsíčního HDP. Na vlastní pěst můžete vyrazit jen tehdy, jste-li majitelem průkazky horolezeckého svazu a chystáte se na cestu obtížnosti vyšší jak II. Jinak se vystavujete riziku pokuty či buzerace. Podle našich zkušeností ale toto riziko není příliš velké. Ve většině případů budete na masivu sami a pokud narazíte na průvodce se skupinou, nebude tento s největší pravděpodobností působit žádné problémy. Pokud ano, bude to s největší pravděpodobností nějaký starší ročník. Takže s lezeckou průkazkou není třeba si dělat větší starosti. Výše pokut není přesně známá, údajně může být uloženy do výše 80 E, což je stále méně, než cena za průvodce. Výše uvedené informace platí pro rok 2015.
Jen pro úplnost dodejme, že v horách a mimo vyznačené chodníky obzvláště je nanejvýš radno chovat se jako na návštěvě, to jest nedělat bordel, nezahrabávat konzervy pod drn, neřvát jak dobytek atd.
Názvy tatranských vrcholů by se daly rozdělit do několika kategorií.
Velmi početná je místopisná, spousta štítů se jmenuje podle tatranských dědin - Huncovce, Gerlachov, Tatranská Lomnica, Mengusovce, aj Poprad či Kežmarok. Štít ve většině případů svou rozlohou značně převyšuje předlohu svého jména.
Něúrekom hor odvozuje svůj název z tvaru. K nalezení je nepřeberné množství adjektiv - vysoký, široký, ostrý, tupý, pyšný, hrubý, hranatý, krivý, rohatý ba aj divý. Do této skupiny bychom mohli směle zařadit i Bradavicu.
Značně různorodý je i tatranský zvěřinec. Čítá kozy, žaby, jahňatá, ovce, barany, sviště, vtáky a napokon aj voly. Prim ovšem hraje nenapodobitelný a přírodě se vymykající Žabí kôň.
Dále tu máme hory barevné - setkáváme se s čiernou, belasou i žltou. Poněkud překvapivě chybí bílá, vzhledem k okolnosti, že tatranské vrcholy jsou po většinu roku zasněžené (belasý je totiž kupodivu v překladu modrý, jak už barva dresů legendárního Slovanu Bratislava napovídá).
Poslední, a bezesporu nejzajímavější kategorii tvoří názvy nezařaditelné. Svou poetičností ostatní jednoznačně převyšují Satan, Pekelník a Diablovina. Dále je tu bizarní Ganek, krkolomná Loktibrada, leninské Rysy, hodná Zlobivá, hrdě slovenská Patria nebo třeba podivnosti Čubrina či Drúk.
Překvapivě málo vrcholů se jmenuje po někom. Napadá nás snad jen Rumanov štít (podobnost se známým nápojem je čistě náhodná) či Weszterov štít. Kromě toho je zřejmo, že žádný vrchol v celých širých Tatrách nezačíná na A, což je škoda. Máme za to, že např. takový Zadný Ľadový štít by se klidně mohl jmenovat Andrášiho štít na počest kultovního horolezce a autora na dlouhá léta nejlepšího průvodce po Tatrách. Tím by se zabily dvě mouchy jednou ranou.
Závěrem jenom uveďme, že pokud bychom chtěli vymyslet jednoslovný název hory co nejlépe vystihující celý národ, stěží bychom připadli na něco lepšího než je polská Svinica.
Vrcholem s nejdelším jménem je Prostredná veža nad Žabím sedlom, rozprostírající se do úctyhodné délky 32 znaků. Nachází se mezi Žabím kôňom a Rysmi. Na nejkratšího kandidáta stojí frontu čtyři čtyřpísmenkoví - Drúk, Klin, Rysy a Tupá.
Většina tatranských hor má v názvu štít nebo veža. Stručně řečeno, štít je tlustý, veža štíhlá. Ale i tady je hranice diskutabilní. Např. Čiernemu štítu by veža slušela taktéž.
Jako poslední ze zde uvedených vrcholů byla zlezena Ťažká veža (jak jinak) v roce 1908. Takže prvovýstupcům v Tatrách odzvonilo už hodně před 100 lety. Nové lezecké cesty však vznikají stále.
Nejvíce prvovýstupů (24) na zde uvedené vrcholy uskutečnil Polák se slovensko-německo-anglickým jménem - Karol Englisch (1881-1945). Tento krakovský právník vzal na přelomu 19. a 20. století Tatry útokem a valnou měrou se zasloužil o ukončení pionýrských časů. K lezení ho přivedla matka Antonia, se kterou také uskutečnil množství výstupů. Ve 20. letech přesunul svoje lezecké aktivity do Alp. Zahynul na sklonku 2. sv. války v nacistickém koncentračním táboře.
Stejný počet prvovýstupů má na kontě i Ján Hunsdorfer starší (1850-1917), svého času jeden z nejznámějších a nejvyužívanějších tatranských horských vůdců. Velmi často doprovázel právě výše zmíněnou dvojici Englischových. Spolu také uskutečnili vysoce hodnocený prvovýstup na Ostrý štít (1902), považovaný do té doby za nedobytný. Hunsdorferova reputace vzala za své poté, co se zjistilo, že turisty vodil dokonce i za nos. Inkasoval např. dvojnásobný poplatek za prvovýstup, ačkoliv věděl, že trasa už je dávno prostoupená. Nebo dovedl neznalé turisty v mlze pouze na předvrchol atd. To vedlo později k ukončení jeho vůdcovské činnosti.
Antonia Englischová byla původem Rakušanka. Má na kontě 10 prvovýstupů, ve většině případů se svým synem a Hunsdorferem. Pro ženu bylo v tehdejší době společensky neúnosné chodit v kalhotách a tak se do sportovního převlékala až během túry. A potom i na vrcholových fotografiích.
Třináctkrát stanul na vrcholu jako první Klemens Bachleda (1851-1910), legendární polský vůdce a záchranář. Zahynul při záchranné akci v severních stěnách Javorového štítu.
Z dalších prvovýstupců zmiňme ještě Güntera Oskara Dyhrenfurtha (10), Janusza Chmielowskiho (7), Zygmunta Klemensiewicze (6), Paul Spitzkopfa seniora (5), Kazimierza Tetmajera (5), Jerzyho Maślanku (5) a Augusta Ottu (5).
Je zarážející, jak málo prvovýstupů mají na kontě Slováci. Vlastně žádný. Jako objevitelé a pionýři vynikají hlavně Poláci. Tento fakt je ale možná částečně způsobený tím, že při vytváření této statistiky jsme vycházeli z polských údajů. Dalšími národnostmi v řadě jsou Rakušané a Maďaři, což v tehdejším Rakousko - Uhersku nepřekvapí.
Upozornění: Toto nejsou stránky horských průvodců znajících každý šutr, nýbrž lidí, kteří pouze chodí pro radost po horách a tudíž není nijak garantováno, že cesty zde nastíněné jsou ty nejideálnější a popisy panoramat stoprocentně sedí. Tudíž ještě před tím, než se pustíte do nějakého výstupu, zvažte prosím svoje možnosti a mějte na paměti, že v současné době mají Tatry kolem 10 obětí ročně a to zdaleka nejen horolezeckých.