Člověk a zvíře
Vývoj lidské etiky má za důsledek i přehodnocení vztahu člověka ke zvířatům. Na změněnou situaci musela reagovat i filozofie.
Pro tuto oblast bylo třeba vytvořit zcela novou teoretickou základnu, neboť spousta lidí ještě nechápe vztah ke zvířatům v kontextu
moderní doby.
V letech minulých se za předvoj a jakési apoštoly správného chování ke zvířatům považovaly různé
vegetariánské směry, zcela
odmítající pozřít maso z jakéhokoliv živého tvora. Vedoucí místo v tomto hnutí postupně převzala ortodoxně-militantní sekta
vegánů,
která zavrhuje i požívání jakýchkoliv produktů živých organismů (vejce, mléko atd.)
Tento vývoj však byl nedávnými výzkumy popřen. Zvláštním charakterem současné lidské společnosti je dáno, že osud mnoha zvířecích
druhů je
přímo závislý na jejich konzumaci. Tyto závěry jistě zní poněkud překvapivě a pro někoho snad i nedůvěryhodně. Pro jejich
snazší pochopení proto uveďme jednoduchý příklad:
Čím více vzroste spotřeba hovězího masa, o to více se bude farmářům vyplácet chov dobytka a stavy krav utěšeně porostou. Ovšem
s poklesem spotřeby budou chovatelé donuceni likvidovat valnou většinu svých stád a tímto se kráva jako druh může nečekaně ocitnout
na seznamu ohrožených zvířat. Jinak řečeno, lze vysledovat silnou nepřímou úměrnost mezi počtem vegetariánů a kusy hovězího dobytka
na zeměkouli.
Výhled, že bychom vídávali krávy, vepře nebo králíky již pouze v zoologických zahradách zní jistě trochu fantaskně, ovšem historie
ukazuje, že lidé často hrozící nebezpečí podceňují a jadnají zpravidla až pět minut po dvanácté.
Vztah k ženám
Tato otázka získala ve 20. století značně na popularitě díky různým feministickým směrům. Bohužel širší diskuse o této problematice
je nad rámec této publikace a proto se o ní zmiňme pouze v kontextu s jejím ústředním tématem - dějinami filozofie.
Naše pojednání jistě neposkytuje úplný přehled dějin filozofie, avšak kdo celou pouť sledoval pozorně, tomu jistě neušlo, že na
ní převážnou většinu tvoří muži, konkrétně v poměru 78 : 0. Jinak řečeno, není mezi nimi jediná žena.
Jak si tento fakt vysvětlit, jsme se zeptali paní Elišky Horákové z Nového Boru. Ta nám bez rozmýšlení odpověděla, že
'ženská na takové kraviny nemá čas.' Tímto vysvětlením se zabývala celorepubliková filozofická konference a došla ke dvěma
možným závěrům:
a) | Žena je příliš povrchní bytost zabývající se pouze rtěnkou, šatníkem, dětmi a vysavačem a její myšlení je příliš mělké pro postižení hlubokých filozofických otázek. |
b) | Paní Eliška má pravdu. |
O těchto závěrech posléze sympózium hlasovalo a téměř jednohlasně se shodlo, že pravdivá je varianta a). Proti byl jediný
filozof, PhDr. Magda Ševcová z Prahy.
Vztah člověka k fyzické stránce vlastní osobnosti
V posledních desetiletích se ve světě široce prosazují různé sportovní aktivity jako 'úspěšná forma relaxace a prostředek
k dosažení fyzické i duševní pohody.'
Za tímto názorem je však třeba vidět hlavně důsledky dobře cílené propagandy, kterou dnes již veřejnost vzala bohužel za svou.
Nicméně postoj filozofického světa je právě opačný a otevřeně hlásá návaznost na hodnoty Démokritovy. Jeho výrok 'Člověk je tvor
duševní a fyzická síla pouze pro tažná zvířata dobrá jest' neztratil ani dnes nic ze své platnosti. Úkolem filozofie je řešit
svým
myšlením hádanku bytí a zařazovat jevy do všeobjímajících souvislostí. Zabývat se během, hodem a skokem se z tohoto hlediska
zdá poněkud pošetilé a většina filozofů přikládá těmto činnostem pouze podružný charakter.
Další problémy, jež sužují současný svět a ke kterým filozofii pociťuje potřebu se vyjadřovat, si uveďme již pouze heslovitě.
Bližší objasnění snad nebude třeba, neboť všechna tato témata se stala značně klišovitými neustálým přetřásáním v médiích:
|
Ničení přírodních zdrojů |
|
Populační exploze |
|
Zbrojení |
|
Potraty, euthanasie |
|
Lidská práva |
|
Využití jaderné energie |
atd.