Časový úsek, kdy se houba rozmnožuje nepohlavně. Teleomorfa je naopak pohlavní stádium, kdy houba produkuje pohlavní buňky. Některé houby prochází oběma stádii, jiné mají pouze jedno.

U vřeckovýtrusných hub vznikají výtrusy (askospory) ve vřecku (ascus, jakási kapsa). Je jich tam obvykle 8 a ven se dostanou po otevření nebo rozpadu vřecka. Příkladem jsou Smrže, Ucháče či Lanýže.

Vřecko. Viz. výše Askospora.

Název pro plodnici u vřeckovýtrusných hub.

Rozklad buněk vlastními enzymy. Dochází k ní např. u Hnojníků, jejichž klobouky se během krátkého času promění v inkoustovou kaši.

Výtrusnice. U stopkovýtrusných hub z výtrusnic (bazidií) vyrůstají stopky (sterigmata) a na nich výtrusy (bazidiospory). Obvykle jedna bazidie nese 4 výtrusy (2 samčí a 2 samičí), které se později uvolní. Příkladem jsou Hřiby, Křemenáče, Holubinky a vůbec většina hub, známých průměrnému houbaři. U Hřibů se bazidie nacházejí na vnitřních plochách rourek, u Holubinek na postranních plochách lupenů. Tedy pod kloboukem.

Výtrus u stopkovýtrusných hub. Viz. výše Bazidie.

Název pro plodnici u stopkovýtrusných hub.

Oblast s určitými přírodními podmínkami, kde houba roste (např. jehličnaté lesy). Někdy též zvaná Habitat.

Severský. Např. boreální druhy jsou rozšířené na severu.

Zbytky obalu (vela) plodnice na klobouku (např. u Muchomůrek).

Na spodní straně klobouku stopkovýtrusných hub jsou mezi bazidiemi (výtrusnicemi) ještě cystidy (velké sterilní buňky), které mají vylučovací, ochrannou nebo zásobní funkci.

Blanka, oddělující u břichatkovitých hub (Pýchavky, Hvězdovky, Hadovka smrdutá) těřich od 'stopky', spodní sterilní části.

Parazit, žijící uvnitř buňky hostitele.

Břichatkovité houby (Pýchavky, Hvězdovky, Hadovka smrdutá) mají plodnici obalenou ve dvou vrstvách (okrovkách). Vnitřní se nazývá Endoperidie, vnější Exoperidie. Vnější zpravidla praská a odlupuje se a zbyde pouze vnitřní.

Nadzemní. Houby tvořící plodnice nad zemí. Opak od Hypogeický - podzemní.

Rostoucí na skalách, horninách, šutrech.

Vnější. Opak od Endogenní - vnitřní.

Břichatkovité houby (Pýchavky, Hvězdovky, Hadovka smrdutá) mají plodnici obalenou ve dvou vrstvách (okrovkách). Vnitřní se nazývá Endoperidie, vnější Exoperidie. Vnější zpravidla praská a odlupuje se a zbyde pouze vnitřní.

Rostlina nebo houba usušená a vylisovaná do herbáře.

Období, kdy z podhoubí vyroste plodnice. Neboli když strom rodí ovoce.

Želatinový, rosolový.

Teřich. Břichatkovité houby (Pýchavky, Hvězdovky) mají výtrusy umístěné uvnitř plodnice, v teřichu. Ten má nejprve obsah bílý a pevný, pozdějí se mění v tmavý prach.

Tvořící výtrusy v rouškách na povrchu v otevřených plodnicích (např. Hřiby). Hemiangiokarpní jsou v mládí uzavřené plachetkou nebo závojem (např. některé Muchomůrky). Angiokarpní mají výtrusy uzavřené trvale (např. Pýchavky).

Oblast s určitými přírodními podmínkami, kde houba roste (např. jehličnaté lesy). Častěji zvaná Biotop.

Vlákno u parazitických hub, které prostupuje tělem hostitele a nasává z něj živiny.

Časový úsek, kdy se houba rozmnožuje. Může se skládat z nepohlavního (anamorfa) i pohlavního (teleomorfa) stádia nebo pouze z jednoho z těchto stádií.

Houbová vlákna tvořící podhoubí i plodnici. Základní stavební kameny hub, často mikroskopická a stěží rozlišitelná. Vznikají vyklíčením výtrusu a skládají se z protáhlých buněk oddělených přepážkami.

Snadno pohlcující vlhkost a tím měnící barvu houby. Např. Lysohlávka po dešti tmavne, za sucha světlá.

Snadno pohlcující vlhkost ze vzduchu a poté měknoucí. Za sucha tvrdne.

Též rouško. Vrstva buněk, ve které se nachází výtrusy. Tvoří horní vrstvu Hymenoforu, což jsou např. u Hřibů rourky, u Holubinek lupeny, u Smržů se Hymenofor nachází na klobouku. U stopkovýtrusných hub se Rouško nazývá Thecium, u vřeckovýtrusných Hymenium.

Část plodnice, nesoucí Hymenium. Typicky pro Hřiby rourky pod kloboukem, pro Holubinky lupeny pod kloboukem. Slouží ke zvětšení výtrusorodého povrchu.

Podzemní. Houby tvořící plodnice pod zemí. Opak od Epigeický - nadzemní.

Tlustostěnné buňky, které rostou na podhoubí a slouží jako izolace pro přežití zimy.

Též Vlášení. Tlustostěnná vlákna, ležící mezi zralými výtrusy v teřichu břichatkovitých hub (např. Pýchavky, Hvězdovky).

Cystidy jsou velké sterilní buňky nacházející se na spodní straně klobouku mezi výtrusnicemi. Cystidy umístěné na třeni se nazývají Kaulocystidy.

Uzavřená kulovitá plodnice u některých Vřeckovýtrusých hub (zástupci: Smrže, Ucháče, Lanýže atd.), v níž se tvoří výtrusy. Otevírá se rozpadem nebo porušením stěny.

Rozšířená hlavička nesoucí výtrusnici (sporangium) u hub, které se rozmnožují nepohlavně.

Nepohlavní výtrusy. Vznikají na hyfě nebo na její speciální formě, konidioforu.

Pozměněná hyfa nesoucí konidie.

Rostoucí na exkrementech živočichů.

Pavučinka. Jsou jí pokryté mladé plodnice hlavně Pavučinců.

S celosvětovým výskytem, vyjma Antarktidy.

Povrch klobouku nebo i třeně, na kterém jsou hyfy uspořádány paprskovitě.

Mléčnice. Některé hyfy (houbová vlákna) mohou obsahovat mléčnou tekutinu, která vytéká po narušení stěny hyfy.

Houby, vytvářející plodnice viditelné lidským okem (větší než cca 1 mm). Pro průměrného houbaře tedy většina známých druhů. Opak od Mikromycety, ty mají plodnice viditelné pod mikroskopem.

Pozorovatelný pouhým okem. Opak od Mikroskopický, pozorovatelný jen mikroskopem.

Houby, vytvářející plodnice pozorovatelné jen pod mikroskopem (menší než cca 1 mm). Opak od Makromycety, ty mají plodnice viditelné pouhým okem.

Podhoubí. Systém propletených vláken tvořících tělo houby. Rostou zpravidla pod povrchem, jsou stěží viditelná a mohou být velmi rozsáhlá.

Věda o houbách.

Symbiotické soužití kořenů stromů a rostlin s houbami. Na rozdíl od parazitismu se jedná o vzájemně výhodný vztah, rostlina dodává houbě uhlíkaté (energetické) zdroje, houba dodává rostlině vodu a v ní rozpuštěné minerální látky.

Pach po kyselině dusičné. Ale čert ví, jak smrdí kyselina dusičná.

Neboli Peridie, obal plodnice u břichatkovitých hub (Pýchavky atd.). Bývá zpravidla dvouvrstevný, vnější vrstva se nazývá Exoperidie a vnitřní Endoperidie. Vnější zpravidla praská a odlupuje se a zbyde pouze vnitřní.

Ústí. Některé vřeckovýtrusé houby mají plodnici kulovitou nebo lahvovitou (Perithecium) s otvorem nahoře (Ostiolum). Bývá umístěný zpravidla na krčku (Rostrum), zúžené části plodnice.

Též Kortina. Jsou jí pokryté mladé plodnice hlavně Pavučinců.

Okrovka. Obal plodnice u břichatkovitých hub (Pýchavky atd.). Bývá zpravidla dvouvrstevný, vnější vrstva se nazývá Exoperidie a vnitřní Endoperidie. Vnější zpravidla praská a odlupuje se a zbyde pouze vnitřní.

Některé vřeckovýtrusé houby mají plodnici kulovitou nebo lahvovitou (Perithecium) s otvorem nahoře (Ostiolum).

Cystidy jsou velké sterilní buňky nacházející se na spodní straně klobouku mezi výtrusnicemi. Pokud se nacházejí na ploše lupenů, nazývají se Pleurocystidy.

Neboli Mycelium. Systém propletených vláken tvořících tělo houby. Rostou zpravidla pod povrchem, jsou stěží viditelná a mohou být velmi rozsáhlá.

Ústí rourek u hřibovitých hub. Nacházejí se na spodní straně klobouku a někdy mají jinou barvu než rourky.

Nosič neboli nožka u břichatkovitých hub. Vynese teřich s výtrusy nad zemský povrch.

Typ podhoubí, připomínající kořeny. Je tvořeno tmavými a na povrchu pevnými vlákny.

Krček. Některé vřeckovýtrusé houby mají plodnici kulovitou nebo lahvovitou (Perithecium) s otvorem nahoře (Ostiolum). Bývá umístěný zpravidla na krčku (Rostrum), zúžené části plodnice.

Vrstva buněk, ve které se nachází výtrusy. Tvoří horní vrstvu Hymenoforu, což jsou např. u Hřibů rourky, u Holubinek lupeny, u Smržů se Hymenofor nachází na klobouku. U stopkovýtrusných hub se Rouško nazývá Thecium, u vřeckovýtrusných Hymenium.

Oblast, ovlivněná lidskou činností.

Část života žijí z odumřelých zbytků rostlin a část parazitují na živých. Opovrženíhodné organismy.

Získávání živin z odumřelých nebo hnijících zbytků rostlin a organismů.

Kulovité buňky u Holubinek nebo Ryzců vzniklé přeměnou koncových částí hyf (houbových vláken).

Struktura na třeni některých hřibovitých hub.

Tvrdý útvar tvořený spletenými hyfami. Obsahuje zásobní látky a slouží k přečkání sucha či zimy. Za příznivějších podmínek z něj začnou růst plodnice. Vyskytuje se u Hlenek, Hlízenek a jiných pro houbaře neužitečných druhů.

Výtrus. Mikroskopická částečka sloužící k rozmnožování hub. U vřeckovýtrusných hub vzniká ve vřecku (ascus, jakási kapsa) a nazývá se askospora. U stopkovýtrusných hub vzniká na stopce (bazidiu) a jmenuje se bazidiospora.

Tyčinkovitá hyfa (vlákno) nesoucí výtrusnici (sporangium) u hub, které se rozmnožují nepohlavně.

Výtrusnice u hub, které se rozmnožují nepohlavně.

U stopkovýtrusných hub z výtrusnic (bazidií) vyrůstají stopky (sterigmata) a na nich výtrusy (bazidiospory). Obvykle jedna bazidie nese 4 výtrusy (2 samčí a 2 samičí), které se později uvolní. Příkladem jsou Hřiby, Křemenáče, Holubinky a vůbec většina hub, známých průměrnému houbaři. U Hřibů se bazidie nacházejí na vnitřních plochách rourek, u Holubinek na postranních plochách lupenů. Tedy pod kloboukem.

Časový úsek, kdy se houba rozmnožuje pohlavně. Anamorfa je naopak nepohlavní stádium, kdy houba produkuje nepohlavní buňky. Některé houby prochází oběma stádii, jiné mají pouze jedno.

Též Gleba. Břichatkovité houby (Pýchavky, Hvězdovky) mají výtrusy umístěné uvnitř plodnice, v teřichu. Ten má nejprve obsah bílý a pevný, pozdějí se mění v tmavý prach.

U některých stopkovýtrusných hub se hyfy v podhoubí spojují v provazce a rostou paralelně. Mají tak větší šanci dorůst až do vhodné půdy nebo napadnout hostitele, který by si s jedinou hyfou poradil.

Též Rouško. Vrstva buněk, ve které se nachází výtrusy. Tvoří horní vrstvu Hymenoforu, což jsou např. u Hřibů rourky, u Holubinek lupeny, u Smržů se Hymenofor nachází na klobouku. U stopkovýtrusných hub se Rouško nazývá Thecium, u vřeckovýtrusných Hymenium.

Spodní část plodnice nesoucí klobouk.

Obal plodnice u stopkovýtrusných hub (např. Muchomůrek). U břichatkovitých hub (např. Pýchavky) se však obal nazývá Peridie - Okrovka. Tento obal postupně praská a vyklube se z něj plodnice. Zbytky vela můžeme u Muchomůrek najít na klobouku.

Též Kapilicium. Tlustostěnná vlákna, ležící mezi zralými výtrusy v teřichu břichatkovitých hub (např. Pýchavky, Hvězdovky).

U vřeckovýtrusných hub vznikají výtrusy (askospory) ve vřecku (ascus, jakási kapsa). Je jich tam obvykle 8 a ven se dostanou po otevření nebo rozpadu vřecka.

U vřeckovýtrusných hub vznikají výtrusy (askospory) ve vřecku (ascus, jakási kapsa). Je jich tam obvykle 8 a ven se dostanou po otevření nebo rozpadu vřecka. Příkladem jsou Smrže, Ucháče či Lanýže.

Též Spora. Mikroskopická částečka sloužící k rozmnožování hub. U vřeckovýtrusných hub vzniká ve vřecku (ascus, jakási kapsa) a nazývá se askospora. U stopkovýtrusných hub vzniká na stopce (bazidiu) a jmenuje se bazidiospora.