Jak už bylo zmíněno, každá lezecky využívaná skála je pod správou Oblastní vrcholové komise (dále Büro). Uveďme konkrétní případ z Vyhlídky u Vrbna: ačkoliv skála je z ruly, Büro zde vyhlásilo zákaz používání magnesia s odůvodněním, že chyty by pak byly díky bílé barvě lépe vidět. A zákaz není jen papírový, strhávají se kvůli němu divoké hádky se sveřepými Vrbňany. Jenže jak tu má bezpečně v létě lozit člověk, který se potí jak kráva? Na skále navíc chybí slaňáky, s odůvodněním, že lidi by si tu házeli lano na rybu! Takže jistí se o strom a skála se pak obchází.

Může si tudíž Büro dělat s přidělenou skálou co je libo? Prapodstata lezení zřejmě bude o volnosti a svobodě pohybu. A skály, doufejme, nepatří nikomu. Takže pokud skále a jejímu okolí neublížím, nikdo nemá právo mě buzerovat. Instituce Büra samozřejmě smysl dává, ale toto by mělo ke své existenci přistupovat s větší pokorou a starat se hlavně o dostatečnou hustotu jištění a bezpečné slanění, namísto vytváření problémů. A od OberBüra by ani nemělo dostat tu možnost.