Na Závišových koncertech se často ozývá skandování 'Záviš na Hrad!'
Většina průměrného voličstva ovšem tento požadavek zarputile odmítá s poukazem, že Záviš je prase.
My se ale musíme ptát, jaký je potom rozdíl mezi ním a Jiřím Paroubkem? Odpověď je nabíledni: Záviš nemá na tváři ohyzdnou bradavici.
Tudíž je pro vysoké vládní posty zcela způsobilý a na zasedání mezi všelikými Tlustými individui naprosto vyhovující.
Jakou popularitu by si mezi prostým lidem získala jeho parlamentní vystoupení netřeba se dohadovat.
Už jeho vpravdě monarchistický zjev za řečnickým pultíkem, zpoza kterého některým poslancům jenom zpocená pleš vyčuhuje, by způsobil pozdvižení.
Bohužel samotný Mistr jakoukoliv kandidaturu sveřepě odmítá s tím,
že se spodinou lidské společnosti trávit čas už nemá zapotřebí a raději mezi pobudy do hospody si zajde.
Velkou výhodou Mistra je celý jeho zjev. Jeho tvář je kombinací přestárlého hipíka s kanálovým houmlesem. Což je skvělé, neboť dá rozum, že z úst padesátipalcového bankovního úředníka by texty o mrdání kurev nevyzněly tak přesvědčivě jako z prošedivělým strništěm porostlé huby Závišovy.
Kdo se se Závišovou tvorbou seznámí důkladněji, s údivem sezná, že prakticky neexistuje v životě situace, na kterou by se nedal aplikovat citát z Mistra. Tudíž ne pouze o písně nebo poezii, nýbrž o celý filozofický systém se v jeho díle jedná.
Často se také podceňuje Mistrův přínos didaktický - slova jako štencl, flaksa, vyprstovat, šustit, povřislo, mrdadlo atd. obohacují slovní zásobu průměrného občana o další nepoznané obzory. Jeho přínos na tomto poli je srovnatelný snad jenom s J. A. Komenským a to ještě z dálky. Neboť neustálé poučování J.A.K. vzbudilo mezi Čechy takový odpor, že jej hnali až do Niederlandu, zatímco Záviš má skvělou perspektivu, že konce cesty dojde opět někde v malebných Citonicích.
Jak jsme již zmínili, spousta pošetilců Mistrovy skladby toliko za snůšku prasečin považuje. Ale je tomu skutečně tak? Kdo si poslechne všech 16 desek, uslyší:
|
|
|
Tudíž seznáváme, že ze zhruba 34.800 slov, které obsahují Mistrovy (vydané) písně,
je pouhých 566 sprostých, což znamená jedno sprosté slovo na 62 slušných!
Podle šetření jazykových odborníků tak vysokého poměru nedosahují v běžné řeči ani Matky představené.
Dále si nelze nevšimnout, že ani v jednom exempláři se nevyskytuje slovo ŠOUSTAT a pouze 4x vcelku nevinná PIZDA!
Z 261 písní, zvěčněných na CD, připadá na jednu pouhá třetina kurvy a necelá čtvrtina mrdačky.
Pak ať si někdo říká, že Mistr je sprosťák.
Mistrova přínosu pro český národ si povšimly i pivovary. A konkrétně ten z Poličky
vzdal témuž hold způsobem vpravdě prorockým - vytvořil speciální pivo na Mistrovu počest. Jedná se pochopitelně o ležák, nikoliv o nějakou
desítkovou žbrndu. Taková přísluší snad Karlu Gottovi a podobným druhotřídním rádobyumělcům.
Na láhvi i velikán zobrazený jest coby ještě neopeřená naděje českého pornofolku. Gratulujeme a doporučme všem fanouškům! |
Závěrem popřejme Závišovi, aby svých 150 kocovin ročně zvládal se stejnou bravurou jako doteď, přitom básnického ducha zachovat si dokázal a hlavně aby nepodlehl plíživému a zákeřnému nepříteli 'Blbostí už bylo dost. Teď jim sdělím něco fakt zásadního.'