K prvním kontaktům kozla a člověka došlo už před 12000 lety. Na kosterních pozůstatcích předchůdců člověka Homo Habilis jsou již jasně patrné stopy kozlích rohů. Domestifikace nebyla vždy snadná.
Nejznámější chovy kozlů byly ve starém Řecku a řecká civilizace posléze dosáhla vysokého stupně vývoje. Vyvrácena byla až později makedonci, preferujícími dlouhosrsté ovce. To však bylo pouze krátkodobé historické zakolísání.
Kozel byl značně rozšířen i na ostrovech v Egejském moři (název Egejské moře je totiž odvozen od slova 'aix' = kozel).
Kozel byl od pradávna chován pro svou pevnou kůži, srst a také kvalitní mléko kozlích samic. To svou kvalitou značně převyšuje mléko kravské, kterému bláhové lidstvo dává přednost.
Kozlové jsou mimořádně odolní i proti nemocem. Neonemocní tuberkulózou ani jinými chorobami, které napadají tupé krávy.
Kozel je značně odolný vůči vlhku a horku. Dokáže se přizpůsobit takřka všude. Díky své nenáročnosti a skromnosti si najde potravu jak v listnatém pralese, tak v tropické Africe. Ale pozor! Pokud má tu možnost, je i velkým fajnšmekrem a nespokojí se hned s nějakou pitomou polosuchou klečí. Ne nadarmo se říká 'Je mlsný jak kozel'. Z podobného soudku pochází i bonmot 'Kozel zahradníkem', ze kterého jest patrno, že kozel nikdy neopovrhne kvalitním gáblíkem.
Kozel proslul i svými fyzickými schopnostmi. Dokáže šplhat po krkolomných stěnách, kamenech, skalách a dokonce i po stromech. Nikdo zkušený nepostaví oplocení pro kozla z vodorovných planěk, neboť tyto jsou pro něj snadnou překážkou.
Bohužel na fyzickou kondici kozlů měly negativní dopad výdobytky lidské civilizace. Kozel si v zajetí zvykl na pravidelný přísun potravy bez jakékoliv snahy a úsilí k jejímu získání. Přestal se hýbat, zlenivěl, ztloustl a postupně se vyvinul v kozla sociálně-demokratického.
Uvádí se, že kozel je nejčistotnější zvíře. Je proto s podivem, že u nás zdomácnělo rčení 'Smrdí jak kozel' na kterém není ani zbla pravdy. Je zřejmo, že za tímto hanlivým pořekadlem stojí vysocí představitelé České asociace ovcí (ČAO). Jako reakce na tuto neslýchanou hrubost vznikl v Čechách Spolek přátel koz. Podrobnější informace o aktivitách spolku jsou k nalezení na www.kozy.cz. Jen dodejme, že tuto adresu odkoupil spolek po dlouhých tahanicích od jistého pornomagnáta.
Závěrem perlička: do obecních voleb v Brazílii v roce 1997 přihlásil jistý farmář svého kozla. Ten si hned na rozdíl od místních politiků získal ohromnou popularitu. Podle očitých svědků je předčil i na veřejných shromážděních hlavně díky schopnostem vyjadřovat se jasně a stručně. Bylo viděti, že takřka v ničem nezaostává za ostatními kandidáty a i obecní pokladnu by přišel na menší peníze. Druhdy rozhádaní představitelé celého politického spektra se najednou sjednotili jako jeden muž a žádali jeho okamžité vyškrtnutí z kandidátky. Celá věc nakonec dopadla tak, že kozla 'někdo' otrávil.