Jedovatost hub je až mýtická. Ve skutečnosti u nás umírá na otravu houbami v průměru asi 1 člověk ročně, což je zhruba 600x méně než při autonehodách. Životu nebezpečných druhů je ale jenom pár. Ostatní způsobí spíše nevolnosti bez trvalých následků. Nejjedovatější top 10 má navíc každý trošku jiný. Reakce na různé druhy jedů jsou hodně individuální a co jednoho může zabít, druhému projde bez povšimnutí.

To samozřejmě neznamená, že v lese sebereme vše, co roste. Minimálně první polovinu seznamu by měl mít neustále na paměti každý houbař. Pokud už se nám podaří sníst něco s podezřením na možnou tragédii, je potřeba:

	vyvolat zvracení, případně podat projímadla
	podat 5-10 tablet živočišného uhlí
	uchovat zbytky hub, případně zvratky pro rozbor
	zajistit co nejrychlejší převoz do nemocnice

Za vůbec nejjedovatější houbu je považována Galerina sulciceps, bez jednoznačného českého názvu. Říká se jí pouze Čepičatka a je hodně podobná naší Čepičatce jehličnanové. Roste v Indonésii a obsahuje 3-5x větší koncentraci jedů než druhá v pořadí, naše stará známá Muchomůrka zelená. Ta je ale daleko nebezpečnější, protože roste v evropských a amerických lesích, tedy v hojně navštěvovaných lokalitách.

Je považovaná za nejjedovatější a zároveň nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Má na svědomí až 90 % smrtelných otrav z hub. Příznaky se objevují, až když je jed vstřebán do organismu a jsou zasažena hlavně játra. I pokud člověk přežije, mívá většinou trvalé následky. Jako smrtelná dávka se uvádí 50 g houby za syrova, čili jedna plodnice. Paradoxně přeživší potvrdili, že chuťově je výtečná. Stejně jedovaté jsou i její bílé mutace a podobné druhy Muchomůrka jarní a jízlivá. Ty jsou ale poměrně vzácné.

Druh otravy: faloidní

Jedy: celý koktejl, hlavně peptidické alkaloidy - amanotoxiny a falotoxiny

Projevy: nejprve nevolnost, bolesti hlavy a malátnost. Pak průjmy, zvracení a dehydratace trvající až 3 dny. 4. den obvykle nastává zdánlivá úleva, skončí zvracení i průjmy. Ale to už mezitím probíhá nevratné poškození jater i jiných orgánů. Smrt nastává asi po 5 dnech na selhání jater či otok mozku. Otravy jsou smrtelné asi ve 40-50 % případů.

První příznaky: 6 - 48 hod. po požití

Záměna: Pečárka polní, Holubinka hlínožlutá

Poznávací znamení: roste z pochvy, 'kalichu smrti'. Nazelenalý klobouk, má však i bílé mutace. Bílé lupeny.

Plyšák je nenápadná šepleť, ale ve skutečnosti asi nejzákeřnější houba. Do r. 1958 byl považován za jedlý a neškodný, protože příznaky otravy se objevují až hodně pozdě a nebyly s ním spojovány. Jedy působí velmi pomalu, ale jistě. Smrtelná dávka je udávána jako 30-100 g syrové houby. I pokud člověk přežije, mívá většinou trvalé následky. Tento Pavučinec je naštěstí u nás velmi vzácný a je na seznamu ohrožených druhů. Roste v severním Německu a hlavně Polsku, kde má na svědomí desítky otrav ročně.

Druh otravy: orellaninové

Jedy: pyridinový alkaloid orellanin, ještě účinnější jed než alkaloidy Muchomůrky zelené

Projevy: nejprve průjmy, zvracení a poruchy močení. Postupně dochází k pomalé destrukci ledvin, ale i jater. Smrt může nastat i po několika měsících v důsledku selhání ledvin.

První příznaky: 2 dny až 3 týdny od požití

Záměna: některé další Pavučince, Liška obecná, ametystová

Poznávací znamení: rezavý klobouk, hnědé lupeny. Někdy má na třeni zbytky pavučinky.

Nenápadná, ale smrtelně jedovatá. Obsahuje stejné toxiny jako Muchomůrka zelená, jen v nižších koncentracích. Smrtelná dávka odpovídá zhruba 13 plodnicím. Je to dřevokazná houba, rostoucí převážně na trouchnivějících jehličnanech. Průměrný houbař si jí ani nevšimne. Nebezpečí hrozí jen fajnšmekrům, slídícím po kulinářské lahůdce, Opeňce měnlivé, které je Čepičatka velmi podobná.

Druh otravy: faloidní

Jedy: peptidické alkaloidy - amanotoxiny

Projevy: podobné jako u Muchomůrky zelené. Nejprve nevolnost, bolesti hlavy a malátnost. Pak průjmy, zvracení a dehydratace trvající až několik dní. Následně krátkodobá zdánlivá úleva, skončí zvracení i průjmy. Ale to už mezitím probíhá nevratné poškození jater i jiných orgánů. V případě vysoké dávky nastává smrt v důsledku selhání jater.

První příznaky: 6-48 hod. po požití

Záměna: Opeňka měnlivá, Třepenitka svazčitá, Třepenitka maková

Poznávací znamení: moučná vůně. Klobouk má na okraji často štráfkovaný a jeho střed je tmavší než okraj. Třeň je pod prstenem hladší s bílými skvrnami.

Méně známá, avšak o to nebezpečnější houba. Smrtelná dávka je 100 g, čili 2-3 plodnice. Vyskytuje se ale poměrně vzácně, roste od května do července.

Druh otravy: muskarinové

Jedy: alkaloid muskarin

Projevy: celková nevolnost, slintání, slzení, později zvracení, průjmy a křeče. Zúžení zornic. Smrt může nastat jako důsledek zástavy dechu nebo selhání krevního oběhu. Naštěstí v tomto případě známe protijed - také smrtelně jedovatý alkaloid atropin, který působí proti muskarinu.

První příznaky: 0,5 - 2 hod. po požití

Záměna: Čirůvka májovka, Závojenka podtrnka, Pečárka polní

Poznávací znamení: paprsčitě vláknitý klobouk. Lupeny i dužnina při dotyku slabě červenají.

Na pohled protivná Muchomůrka, ale zdaleka ne tak nebezpečná jako zelená kolegyně. Způsobuje nejvyšší počet otrav, asi 100 ročně. Smrtelné jsou výjimečně, pouze po požití velkého množství. Účinky připomínají spíš alkohol, podobně jako v případě Muchomůrky červené nebo Lysohlávek. Muchomůrka tygrovaná ale obsahuje více toxických látek a je tudíž nebezpečnější.

Druh otravy: mykoatropinové

Jedy: kyselinu ibotenová, muscimol a muskazon

Projevy: nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a rozšířené zorničky. Stav podobný jako po požití alkoholu, zmatení, euforie, halucinace. Tyto ale do druhého dne většinou vymizí bez následků.

První příznaky: 0,5 - 3 hodiny po požití

Záměna: Muchomůrka růžovka, Muchomůrka šedivka

Poznávací znamení: roste z pochvy, 'kalichu smrti'. Hnědý pihatý klobouk, prsten bílý a hladký.

Poměrně vzácná houba, způsobující silné nevolnosti a při větších dávkách i smrt. Její nebezpečí spočívá v možnosti záměny za další jedlé bílé houby.

Druh otravy: gastrointestinální

Jedy: neznámé, rychle působící

Projevy: průjmy, zvracení, bolesti hlavy, trvající až několik dní. Úmrtí jsou spíše ojedinělá a nastávají jako důsledek vyčerpání a dehydratace organismu.

První příznaky: 1 - 4 hod. po požití

Záměna: Závojenka podtrnka, Pečárka polní, Čirůvka májovka, Strmělka mlženka

Poznávací znamení: bílá paní, žlutavé až narůžovělé lupeny. Moučná vůně.

Čechratka podvinutá je důkazem nekonečné chemické variability sloučenin v houbách. Dříve byla považována za jedlou a nazývána falešným Ryzcem. Menší pochybnosti vznikly poté, co na ni několik lidí zemřelo. Jiní ji ovšem konzumovali bez problémů a žádné toxiny v ní nalezeny nebyly. Dnes se má za to, že obsahuje neznámý antigen, sloučeninu, která vyvolává v lidském těle tvorbu protilátek. U malého procenta lidí dokáže spustit zběsilou reakci imunitního systému vedoucí k rozpadu červených krvinek, selhání ledvin i jiných orgánů a následně k smrti. Nejedná se tedy o klasickou otravu, spíše o alergickou reakci.

Je zajímavé, že někdy lze Čechratku konzumovat v menším množství dlouho bez problémů a uvedené obtíže se dostaví až po letech a další menší porci. Jako by se jedovaté látky v organismu hromadily až po určitou kritickou hranici. Protilék neexistuje, avšak po rychlém zásahu na specializovaných pracovištích lze postiženého zachránit.

I když si z Čechratek dříve lidé v pohodě vařili guláš (prý výborný) a procento alergických reakcí je malé, přesto rozhodně nelze její sběr doporučit. Je takovou menší noční můrou mykologů, protože může být označena za jedlou, nejedlou, jedovatou i smrtelně jedovatou dle naturelu konzumenta. Její účinky jsou stále předmětem výzkumů.

Druh otravy: dosud nepojmenovaná

Jedy: neznámý antigen

Projevy: bolesti v kříži, třesavka, vysoká horečka, snížený krevní tlak, červená moč. Ovšem pouze u někoho. Smrt nastává výjimečně v důsledku selhání ledvin. I u přeživších může způsobit trvalé následky.

První příznaky: 1 hod.

Záměna: některé další Čechratky, ale ty jsou také nejdelé až jedovaté. Dále Ryzce, např. kravský nebo šeredný.

Poznávací znamení: podvinutý (na okraji ohnutý) hnědý klobouk, lupeny žlutohnědé. Po otlačení povrch třeně i lupenů hnědne.

Závojenka jarní roste kupodivu na jaře, od března do června. Způsobuje prudké nevolnosti, ale úmrtí nejsou častá, pouze při větších dávkách. Nepatří mezi časté zdroje otrav.

Druh otravy: gastrointestinální

Jedy: neznámé, rychle působící

Projevy: průjmy, zvracení, slinění, pocení. Hrozí i poškození jater a ledvin. Smrt může nastat ve výjimečných případech jako důsledek vyčerpání a dehydratace organismu.

První příznaky: 0,5 - 1 hod. od požití

Záměna: Špička obecná, Špička travní, Závojenka olovová.

Poznávací znamení: šedohnědý klobouk i třeň, lupeny světlejší. Malá houba tvarem podobná Špičkám.

Ucháč obecný je problematickou houbou. Dlouho byl považován za jedlý a patřil dokonce mezi tržní houby. Konzumoval se hojně i v ostatních evropských zemích. Otravy nastávaly zřídka a z nejasných příčin. Měly podobný průběh jako faloidní otravy např. Muchomůrkou zelenou, ale v lehčí formě. Dnes víme, že Ucháč za syrova obsahuje jedy, ale jejich množství se liší u každé plodnice. Navíc jejich koncentrace se tepelnou úpravou nebo sušením sníží až 100x. Nicméně i tak Ucháč nelze ke sběru doporučit a je považovaný za houbu jedovatou s možnými smrtelnými následky.

Roste na jaře v březnu až květnu a jeho účinky jsou stále předmětem výzkumu.

Druh otravy: parafaloidní

Jedy: gyromitrin

Projevy: zvracení, bolesti břicha a hlavy, později selhávání jater a krevního oběhu. V krajních případech může dojít k úmrtí na selhání jater.

První příznaky: 5 - 10 hod. po požití

Záměna: Ucháč obrovský, Smrž obecný.

Poznávací znamení: Hnědý klobouk mozkovité struktury. Třeň bílý a dutý.

Jedovatost Muchomůrky červené je v lidovém podání nadhodnocená. Ve skutečnosti není považována za smrtelně nebezpečnou, je spíše halucinogenem s účinky podobnými jako alkohol. Dříve byla využívána i jako droga, ale její opakované užívání vede k trvalým zdravotním následkům. Při opravdu velké dávce 3-4 kg (asi 15 plodnic) může dojít i k úmrtí.

Druh otravy: mykoatropinové

Jedy: muscimol, muskarin

Projevy: stav podobný jako po požití alkoholu, zmatení, euforie, halucinace, poruchy vědomí. Poté nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a rozšířené zorničky. Účinky do druhého dne většinou vymizí bez následků.

První příznaky: 0,5 - 3 hod.

Záměna: téměř vyloučená, vzhled je velmi unikátní

Poznávací znamení: červený pihatý klobouk