Použití: kulinářsky vyhledávaná houba s jemnou a pikantní chutí. Všestranně upotřebitelná,
kromě polévek a smaženic je výborná pod maso. Doporučuje se ji nejprve narychlo osmahnout v oleji, omáčce pak dodá hnědavé zabarvení.
Dá se i nakládat do octa. Výborné jsou i opečené na másle a osolené.
Ovšem pouze klobouky. Třeň je příliš tuhý a hodí se po usušení na houbové koření.
Roste: květen - listopad, smíšené a listnaté lesy, hlavně na pařezech a padlých stromech.
Není individualita, roste kolektivně v trsech.
Znaky: vypadá jako klasická šepleť na pařezu, málokdo by do ní řekl kulinářskou lahůdku. Barvu má okrovou až do oranžova,
na klobouku často středový světlejší kruh. Sbírá ji málo houbařů pro riziko záměny s Čepičatkou jehličnanovou.
Opeňka se jmenuje proto, že se opíná kolem pně. Častěji by ovšem byla vhodnější Opařezovka. A měnlivá, protože za vlhka a po dešti mění barvu. Klobouk je pak
sytěji hnědý a středový kruh skoro mizí.
Opeňky jsou křehké a lámavé, špatně snášejí přepravu na spodku koše. Dají se pěstovat i uměle, na slámě nebo na špalcích buku či habru.
Záměna
|
Opeňka měnlivá |
Čepičatka jehličnanová |
Jedlost |
| Výborná |
|
| Smrtonosná |
|
Klobouk |
Středokruh na klobouku vždy světlejší |
Střed klobouku vždy tmavší než okraj |
Klobouk |
Okraj klobouku hladký |
Okraj klobouku často štráfkovaný |
Třeň |
Pod prstenem šupiny |
Pod prstenem hladší s bílými skvrnami (podobně jako kozák) |
Vůně |
Kořenitá |
Po mouce, ale jak šlaka voní mouka? |
Pozn. |
Dříve se mělo za to, že Opeňka roste pouze na kmenech (pařezech) listnatých stromů a Čepičatka jehličnatých. To ale vždy neplatí! |
|
|
|
|
|
Opeňka měnlivá |
Třepenitka svazčitá |
Jedlost |
| Výborná |
|
| Jedovatá |
|
Klobouk |
Středokruh na klobouku vždy světlejší |
Střed klobouku vždy tmavší než okraj |
Třeň |
Má prsten nebo jeho zbytky |
Nemá prsten |
Chuť |
Příjemná |
Hořká |
|
|
Linky