V roce 2005 byl Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. Daleko za ním zůstaly všelijaké obskurní značky jako Plzeň, Budvar, Radegast atd. Kozla vyvážíme hlavně bratrům Slovanům. Konzervativním Angličanům nelze než doporučit, aby se drželi svých Guinessů a Heinekenů. Je zřejmo, že Slovanky se zdají hezké už po prvním kozlíku, kdežto Angličanky jsou stejně zubaté bestie i po osmi Guinessech.

Podle průzkumů osm z deseti dotázaných Rusů ve věku 18–60 let zná značku Velkopopovický Kozel. My se ale musíme ptát 'Co ti dva?' Odpověď je nabíledni - v Rusku je míra negramotnosti kolem 20%.
Velkou popularitu si Kozel získal i na Slovensku, kde ve spotřebě zcela válcuje místní národní zvíře - popradského Kamzíka.

Malá česká obec Velké Popovice, ležící nedaleko od Prahy, je kozlům zaslíbená. Pivovar tu byl založen už v roce 1874. Kozlí emblém vytvořil jakýsi potulný francouzský malíř. Chtěje portrétovat zakladatele pivovaru Františka Ringhoffera, pozbyl v opici jistou ruku a spíše než lidský obličej připomínalo jeho dílo kozla. Nicméně i přes zavilý odpor F.Ringhoffera získal si kozel takřka přes noc značnou oblibu a erbovním znakem už zůstal. Tuto událost lze hodnotit jednoznačně jako dílo prozřetelnosti, neboť všední proplešatělý obličej příslušníka české buržoazie by se na emblému pivovaru vyjímal daleko hůře.

Už v následujícím roce roce 1875 bylo vystaveno (tj. uvařeno a prodáno) 18 000 hl piva a výstav neustále rostl. Kozel přežil i temné období komunistické diktatury, prokázav tímto mimořádnou odolnost.

Rozeznáváme 4 biologické druhy kozla - 10°, 11° (Medium), 12° (Premium) a 10° černá. Kozel je plodný po celý rok, nejvíce však zjara, kdy otevírají četné zahrádky.

Již nestor českých abstinentů Miloš Zeman si totiž ve slabé chvilce povzdechl:

V roce 1996 vystrčil Kozel růžky i na internetu. To jest dalším důkazem jeho mimořádné adaptibility a schopnosti přežít i ve stále se měnících přírodních podmínkách, kdy slabší druhy končí v evolučním propadlišti.