Hermann Buhl (Rakousko , 1924 - 1957, †32) pocházel z Innsbrucku a ve 4 letech mu zemřela matka. K horám ho přivedl otec a Hermann projevil ve skalách mimořádnou odolnost a zdatnost. Koncem války byl povolán do wehrmachtu a po návratu dělal horského vůdce. To už měl na kontě řadu těžkých alpských výstupů (severky Eigeru a Grandes Jorasses, hřeben Peuterey na Mt. Blanc atd.) Legendu z něj udělal až sólovýstup v poslední části na Nanga Parbat (1953). O 4 roky později se zúčastnil malé čtyřčlenné expedice na dosud nezlezený Broad Peak. Všichni horolezci nakonec uspěli. Po návratu do BC se Buhl s Diembergerem pokusili jako bokovku o výstup alpským stylem na nedalekou Čogolisu (7.665 m). 300 m pod vrcholem museli otočit kvůli počasí a při sestupu se s Buhlem utrhla sněhová převěj. Tělo se nikdy nenašlo. Buhl byl ženatý a měl 3 děti. Je považován za jednoho z nejlepších výškových horolezců všech dob.