Vřesová studánka

Výška: 1.274 mnm	Masiv: Keprnický	GPS: 50°08'44''N 17°08'04''E

Prvostavba: 1820	Zánik: 1988

Vřesová studánka je nejstarším poutním místem v Jeseníkách. Jeho vznik provází legenda o lesníkovi, který postřelil jelena a pak s úžasem sledoval, jak se zvíře napilo vody za studánky, omylo si v ní rány a uzdravené odběhlo do lesa. Lesník, sám prolezlý chorobami, se taky napil a omyl a jako zázrakem se uzdravil. Od té doby se pramen stal oblíbeným útočištěm nemocných.

Pravděpodobně už na konci 17. století postavili majitelé panství Žerotínové na místě dřevenou kapličku a zastřešili pramen. Nejstarší mapa, na které Vřesovou studánku najdeme, je v losinském zámku a pochází z r. 1739. V průběhu světských reforem Josefa II na konci 18. stol. byly poutě zakázány a kaplička brzy zchátrala a zanikla. Kolem r. 1800 zde vznikla nová, opět dřevěná, ale i ta po čase podlehla nepřízni počasí. V r. 1848 byl postaven kamenný kostelík s důkladnější konstrukcí a tlustými zdmi. Kromě toho poblíž pramene vyrostla v r. 1820 útulna pro poutníky s 10 lůžky, která začala později sloužit i jako hostinec a ubytovna pro turisty. V r. 1892 však vyhořela a na jejích základech byla v r. 1906 postavena nová poměrně moderní chata s 5 pokoji a restaurací. Nesla německý název Heidebrünnel. Před 1. světovou válkou měla budova už 9 pokojů s 25 lůžky a 20 přistýlkami a prosklenou verandu.

1.6.1921 se nad Jeseníky přehnaly silné bouře s přívalovými dešti následované mohutnými sesuvy půdy. Svahy Červené hory, Vozky a Spáleného vrchu tehdy vypadaly, jakoby je někdo ohobloval. Bahno s kameny a stromy se nakupilo v údolí Hučivé Desné a vytvořilo hráz, za kterou vzniklo umělé jezero. Voda však hráz brzy protrhla a valila se údolím. Zabila 4 lidi a způsobila obrovské materiální škody. Kostel a chatu sesuvy minuly, ale narušily zřejmě statiku a zdi kostela začaly praskat. V r. 1926 musel být kostel stržen, ale na jeho místě brzy vznikl nový, tentokrát dřevěný. Ten sloužil až do r. 1946, kdy vyhořel po zásahu bleskem. Ve 30. letech dosáhl zájem o Vřesovou studánku vrcholu. V r. 1933 zde bylo odslouženo přes 100 mší a sezdáno 30 párů i z Prahy nebo Vídně. Na chatě byl zaveden celoroční provoz i díky rostoucí popularitě lyžování. V r. 1934 byl pramen, od. r. 1910 nechráněný, zastřešen kamenným přístřeškem, stojícím dodnes.

Po 2. světové válce přišla další živelná pohroma, komunisté. Kostel už nebyl nikdy obnoven a znárodněná chata přešla pod správu podniku RaJ (restaurace a jídelny). Ten ji nechal úspěšně zchátrat a v r. 1981 bylo rozhodnuto o její demolici. Ta proběhla až v r. 1988, ale zatím definitivně. Za zmínku stojí, že na chatě přebývala v r. 1968 nějakou dobu Věra Čáslavská, která byla po bratrské pomoci armád Varšavské smlouvy v nemilosti.

Dnes na místě najdeme pramen s přístřeškem a mohylku s křížem z původní kaple, který přežil požár. Nad Červenohorským sedlem byla v r. 2013 postavena volná kopie vyhořelého kostelíku sloužící coby památník obětem hor. Tradice poutního místa se postupně obnovuje od r. 2015, každého čtvrt roku se zde konají mše.