Cest je zde asi 10, ale dají se kombinovat, občas je těžké určit, který borhák patří kam. Cesty na vrchol skály se lezou jako dvojdélky, zhruba uprostřed jsou ve 30 m tři štandy. Malinová a cesty od ní vlevo jsou krásně odjištěné a vedou v poměrně kompaktní skále. Díky nižší obtížnosti tak poskytují ideální příležitost i pro začínající na vyzkoušení vícedélkového lezení. Jiná situace je ve středu masivu. Skála je tu lámavá a logická linie pilířem končí nýtem (visí z něj smyčka viditelná z dáli) pod převisem. Nýt je proto dobré nepoužít a uhnout doprava ke štandu v cestě Osiková. Kratší cesty v levé části dole jsou zajištěné poměrně slušně.
Obecně zde najdeme staré skoby, novější skoby, nýty, stříbrné kruhy i nově vypadající borháky, takže na skále se vyřádily celé generace. Z horní plošiny je pěkný výhled po okolí a těsně pod ní jsou 3 slaňáky na různé strany. Ruší tu pouze hlavní silnice pod skálou, pro ten randál se občas lezec s jističem neslyší. Na druhé straně parkování 20 m od skály poskytuje ideální přístup.
Skála je v různých partiích zarostlá trávou a různým zmrudem. Ale zatím ne tak, aby to ohrožovalo jinak pěkné lezení (2019).
Původní nákres s popisem cest | ||
Archaický | ||
Schématický, pohled shora | ||
Horosvaz, seznam cest |
Kliknutím na mapu se tato otevře na |