Akční klasika všech klasik. Terminátora vidělo každé batole. A pokud ne, tak by měla sociálka řešit zanedbání rodičovské péče.

V poměrně nedaleké budoucnosti se stroje obrátí proti lidstvu, způsobí jadernou katastrofu a téměř vyhladí vše živé. Zbytky přeživších živoří v úkrytech nevalné úrovně. Pak se ale objeví hrdina John Connor, lidi zorganizuje a v dlouhé válce proti robotům postupně začíná mít navrch. Na prahu vítězství ale stroje vytasí poslední trumf.

Pokročilá technika umožňuje ve výjimečných případech návrat do minulosti. Stroje proto vysílají do roku 1984 robota Arnolda s jediným úkolem: zabít Sarah Connorovou, totiž matku Hrdiny, ještě před tím než téhož porodila. Lidé vzápětí stroj času dobudou a za Arniem posílají svého bojovníka - Reese, ostrého hocha luzného zjevu.

Nic netušící a do té doby průměrná servírka Sarah se najednou stává centrem prudkého souboje dvou budoucňanů. Dosud neznajíc rakouské kulturisty, se zděšením pozoruje jak řešeto prostříleného Arnolda, kterak se tento zvedá ze země a pálí jednu dávku za druhou. Aby ne, vždyť pod svalnatým lidským zevnějškem mu buší udatné mikroprocesorové srdce obklopené kvalitní slitinou.

Reesovi se však podaří Sarah dostat do motelu, kde ona není již mocna déle odolávat zachráncově šarmu a jemu se oddajíc, zabřezne.
Tady pozor: přesah! Jak je možné mít syna s někým, kdo ještě není vůbec na světě? Vysvětlení autorů je, že budoucnost není daná, nýbrž ovlivnitelná řadou okolností. Tím by ovšem vyvstala řada zajímavých otázek - pokud např. proniknu do minulosti, otěhotním svou matku a zdařile se poté vyhnu Terminátorům, budu na světě dvakrát?

Pojďme ale do reálu - Švarnold dvojici hbitě vypátrá, v závěrečném finále ve strojírenské fabrice zabije Reese a sám následně hyne pod bucharem. Matka hrdiny budoucnosti přežije do dalších dílů.

Termoš je asi jedinou zápornou guvernérovou rolí. A právě tou nejlepší. Bezcitný robot s jedním výrazem tváře, utrousivší několik vět za film a likvidující vše v dohledu mu sedne jako prdel na nočník. Na půlku osmdesátých let má film i slušné triky, ale co z něj dělá klasiku, je hlavně příběh. A Arnold, samozřejmě.

T2 se odehrává asi 12 let po T1. Z Johna Connora je dospívající fracek vyrůstající u pěstounů neboť jeho hrdinnou matku zavřeli do sanatoria. Mlela totiž pořád něco o konci světa.

Jak je zvykem, do našeho světa proniká dvojice z budoucnosti, tentokrát výhradně Terminátorská. Zlý má za úkol Johna zlikvidovat, Hodný chránit. Zlý je ovšem modernější typ z tekutého kovu, schopný měňavkovitě střídat podoby podle všech organismů, kterých se dotkl. Hodného ale zase hraje Arnold, což je od pohledu důstojný soupeř.

Oba rozpoutají dramatický souboj o Johnův život, kterého se účastní (na straně Dobra) i jeho matka, vysvobozená ze sanatoria. Vše vrcholí ve slévárně, kde Zlý padá do rozžhaveného kovu a taví se na kaši. Stejným způsobem poté páchá sebevraždu i Hodný z obavy, aby pokročilé technologie v jeho těle nezneužily zlotřilé firmy.

T2 je akční náhul od začátku do konce. Přináší i revoluční triky. Např. scény, jak Zlý povstává z podlahy sanatoria nebo se infiltruje do helikoptéry patří do zlatého fondu. Škoda jen, že Arnold zblbnul a jsa veden vizí o pozitivním image budoucího politika, přijal kladnou roli. Po jeho záporákovi z prvního dílu zbyla už jen nostalgická vzpomínka. Teď se učí správně mluvit a slušně chovat, aby nezabíjel lidi a byl veskrze správným občanem. Hovno!

Dvojka jedničkou nikdy nebude, ale T2 je přesto důstojným nástupcem. Což se málokdy podaří. Vyplatilo se čekat 8 let, i tento díl se řadí k nejlepším akčákům vůbec.

Děj se odehrává 10 let po T2. John Connor je mladý muž, žijící na okraji společnosti bez kreditek, dokladů a jakýchkoliv záznamů o své existenci. Počítačová síť má totiž přístup ke všemu.

Stroje v budoucnosti správně vytušíce, že prožíváme dobu feminismu, nepošlou k nám tentokrát Terminátora nýbrž Terminátorku. Je mladá, krásná a plná vyspělých technologií. A stejně tak chladná a nelítostná. Naštěstí s ní opět přichází i Hodný zastaralý typ Arnold, který tentokrát nemá za úkol chránit pouze Johna, ale i jeho budoucí ženu Kate. Ta pochází z dobré rodiny, neboť její otec generál je šéfem tajného armádního projektu počítačové obrany. Právě on stiskne pověstný červený budlík a předá kontrolu nad raketami strojům. Ty se vzápětí odvděčí Soudným dnem a jadernou katastrofou. Ještě před tím ovšem umírající generál stačí uklidit Johna a Kate do protiatomového krytu, kde se odehraje i finále a Terminátoři se navzájem vyterminátorují.

Režisér Mostow (v Čechách máme zase Muchow) správně pochopil, že nemá smysl pokoušet se o překonání T2 v tempu a akčnosti. Z toho by nutně vznikla jen videoklipová série výbuchů. Měl tu odvahu natočit trojku jinak - s nadhledem a ironií, což mu k věčné památce přičteno budiž. John Connor není svalnatý krasavec, jak by se slušelo, ale obyčejný nýmand jako každý druhý v kině. Kate není krasavice, jak by se očekávalo, ale obyčejná buchta jako každá druhá v kině. Arnold je obstarožní svalovec, jak by se předpokládalo, ale má ve filmu rozkošné sebeparodující scénky.

To ale neznamená, že si bohatě neužijeme akce a kvalitních triků.

Klobouk dolů, i trojka stojí za vstupné.

Jsme v roce 2018. Soudný den už dávno proběhl a zbytky lidstva živoří porůznu rozesety v troskách, snažíce se vyhýbat neustále slídícím strojům a Terminátorům zvláště. John Connor vede jednu z poměrně dobře vybavených skupin odporu. Jeho tvář prodělala od třetího dílu proměnu z truhlíka z ulice v oduševnělého asistenta pedagogické fakulty. Taktéž jeho žena Kate už není obyčejná, ale má kukadla jak zrcadla, pěstěnou pleť a mezi špinavými a smradlavými chlapy vypadá jako učiněná panenka Mária.

Stroje vysílají mezi lidi obzvláště rafinovaného Terminátora - Markuse, který kdysi býval člověkem, ale doznal značných kybernetických vylepšení. Markus má za cíl vlákat hlavního hrdinu až do samého centra Skynetu, ale nebyl by to americký film, kdyby se v něm neprobudily lidské city, činnost elektroniky přehlušíce.

Hlavním problémem čtyřky je, že naprosto nezapadá do Terminátoří série. Jedná se jen o standardní akční film z budoucnosti, jakých jsou k mání kila. Scénář je plný nesmyslů a nelogičností, nedočkáme se ani žádného typického prolínání časových rovin. Navíc zde citelně chybí Arnoldova hranatá tlama. Film má stažené barvy, tímto chmurnou atmosféru evokovat chtěje. Jenže po většinu času je to spíš depka jiného charakteru než tvůrci zamýšleli.

Nu což, nemůže se dařit donekonečna. Po třech výborných dílech propadák nutně přijít musel. Čtyřka bohužel nestojí ani za vypálení.