Igor Chaun se vyjádřil, že dnes skoro nikdo nemá potřebu prostřednictvím filmu vyjadřovat skutečně zásadní věci. Už jen to stačí, aby se rozumný člověk jeho dílům vyhnul velkým obloukem. Ne vždy se to však podaří.

Na základě výše uvedeného je již prakticky zbytečné popisovat dějové linky jeho filmů. Ale dobře. František (Pavel Liška) je mírný retard právě opouštějící léčebnu. Proniká do světa svých bližních, který funguje na bázi Láďa miluje Máňu, Máňa miluje Pepu, Pepa miluje Olinu. Je svědkem scének, které předčí cokoliv z blázince a postupně se ukazuje, že svět normálních je daleko idiotštější než idiotský, kterak už starý Dostojevskij blahé paměti ve svém románu popsal.

Od začátku do konce je jasné, že jde o Umění a přesah tu čiší každým coulem. Autor se pokusil vyjádřit skutečně zásadní věc - že náš svět je idiotský. Ale k čemu? To přece ví každý blbec.

Navzdory všemu negativnímu je Igoru Chaunovi třeba přiznat značnou dávku pokory a velkorysosti. Od té doby totiž nenatočil nic jiného, čímž ušetřil české kinematografii značné prostředky na grantech.

Film získal 5 českých lvů v hlavních kategoriích včetně nominace na Oscara za českou stranu, cenu Asociace filmových klubů, cenu Mezinárodní poroty filmových klubů, nominaci na Evropský film roku za scénář, hlavní cenu poroty na MFF v Sao Paulu a přehršel cen dalších, což nikoho nepřekvapí.