Čistá a nevinná Bess z prudérně protestantské vesničky kdesi ve Skotsku se zamiluje do světáckého těžaře Jana, který pannou nepohrdna, s touž se přes odpor okolí ožení a oba prožijí vášnivé týdny. Jenže potom Jan musí zpět do rachoty na těžební plošinu, při výbuchu je těžce raněn a ochrne. Sezná, že s milostným životem je konec, avšak jsa stále nesmírně chlípným, využije Bessiny naivity a přesvědčí ji, že když se bude pářiti s jinými muži a všechno mu do detailu popíše, přispěje tím k jeho brzké rekonvalescenci. A tak se Bess vrhá do světa chlívácké prostituce, kterého dosud v pobožné vesničce mnoho neužila. To ovšem vyvolá zavilý odpor bigotního obyvatelstva a její exkomunikaci z jejich středu.

Bess se postupně sebeobětuje pro svou lásku takovou měrou, že již není zřejmo, zda se nejedná o projevy vrozené zvrhlosti. Vše neodvratně směřuje k tragickému finále, kdy dvěma sadisty umlácena jest.

Téma není rozhodně špatné. Ale to by jej nesměl dostat do rukou Umělec. Čili bytost, která každou scénu natáhne na dvojnásobek v naději, že tím vyvolá dojem větší psychologické hloubky. Film trvá skoro 3 hodiny a je místy téměř nepřečkatelný. Někdo někam čumí, občas vzdychne a tak pořád.

Lars von Trier může být směle považován za jednoho z ortodoxních vyznavačů Temné strany. Založil dokonce hnutí Dogma 95, které striktně od filmařů požaduje mimo jiné:

nepoužívání triků a rekvizit

ruční kameru

režisér nesmí být uveden v titulcích

optické efekty a filtry jsou zakázány

film nesmí být širokoúhlý

nesmí se vyskytovat akce, vraždy a zbraně

Na první pohled je jasné, že takovou pitomost může vymyslet jen člověk duševní slabostí stižený a nebo držitel mnoha filmových ocenění.