Ve Vysokých Tatrách slovenských je kolem 90 ples, v polských 45 a v Západních Tatrách (Roháčích) 20. Tyto údaje je ovšem nutné brát s rezervou. Některé zdroje např. uvádějí jen 80 ples na slovenské straně. Stejně jako není jednoznačné kritérium pro určení samostatného vrcholu, zdá se, že i pro plesa jasná definice chybí. Takže řekněme, že pleso je když:
- má celoroční výskyt vody
- plochu větší než 400 m2
- objem větší než 100 m3
- hloubku větší než 0,5 m
Navíc hladina a tvar ples kolísá nejen v průběhu desetiletí či staletí, ale i během jednoho roku. A to podstatně. Takže ani číselné údaje u jednotlivých ples nelze brát jako dané a neměnné.

Menší chaos vládne nejen v číslech, ale i v názvech. Štrbské je pořád Štrbské, ale u spousty dalších se setkáme s různými variantami. Takže např. Rumanovo = Rumanovo Nižné, Satanovo = Satanie plieska, Velická Vyšná = Velická Horná, Biele = Biele Veľké atd. Navíc i několik ples na různých místech se jmenuje stejně. Máme tudíž tři Zelená plesa (Kežmarské, Javorové, Kačacie a k nim ještě Kriváňske Zelené!), dvě Dlhá (Gerlachovské a Zbojnícke) a dvě Ľadová (Popradské a Zbojnícke). Pro lingvisty je určená dvojice naprosto rozdílných ples Zamrznuté a Zmrzlé. Další zajímavý pár tvoří Modré a Belasé pleso, což jsou ve slovenštině v podstatě synonyma.
Ještě hůře jsou na tom Poláci. Tam se každé druhé pleso jmenuje Czarny Staw, i když je modry jak widle.

Slovu pleso odpovídá v polštině staw. A v angličtině tarn.

V dávných dobách se pro tatranská jezera používal výraz morské oko. Věřilo se totiž, že plesa jsou propojená s podzemním mořem a tvoří jakási jeho oka v pevnině. Označení pleso se vžilo až později. Původní název se dochoval už pouze u jednoho polského plesa, populárního Morskieho Oka.

Plesa jsou ledovcového původu. Řečeno odbornou terminologií - ledovec vyhoblil svou silou ďuru v zemi a když roztál, zůstala v ní voda. Těmto plesům říkáme karová. Nebo před sebou ledovec hrnul hromady šutrů, čímž ohraničil slušný bazén a voda v něm zůstala též. To jsou plesa morénová. Některá plesa jsou kombinací obojího. Dnes už ale v plesech vodu z ledovců nenajdeme, ta postupně odtekla a byla nahrazena jinou.
Tiché pleso vzniklo zřícením stropu jeskyně a je tudíž krasového původu.

Základní tvary dnešních ples se vytvářely zhruba před 20 000 lety. Nejvýše situovaná plesa jsou nejmladší, ledovec se v jejich okolí udržel nejdéle.

Největší slovenské pleso, Veľké Hincovo, má parametry:
hloubka: 54 m, plocha hladiny: 200 800 m2, objem: 4 091 712 m3.
Ještě větší pleso najdeme v Polsku. Wielki Staw Polski se pyšní těmito hodnotami:
hloubka: 79 m, plocha hladiny: 343 520 m2, objem: 12 967 000 m3.
Jen pro srovnání: fotbalové hřiště má plochu 7 500 m2. Pokud jej vykopeme do hloubky 10 m, což je docela dost, vznikne bazén o objemu 75 000 m3. Takže na hladinu Veľkého Hincova plesa by se plošně vešlo skoro 27 fotbalových hřišť a jeho objem by pojal 54 fotbalových bazénů. U polského bratříčka by hodnoty byly 46 a 173. Na nějaké kaluže v horách docela slušné.

Nejvýše položeným plesem je Modré pleso ve Veľkej Studenej doline (2189 mnm), nejníže leží malá Rakytovská plieska (1307 mnm) poblíž Štrbského plesa.

Objem tří největších ples (Veľké Hincovo, Nižné Temnosmrečianske, Štrbské) představuje 54% celkového objemu vody ve všech plesech. Na ostatních zhruba 90 tudíž zbývá necelá polovina.

Některá plesa, hlavně ve vyšších polohách, nemají přítok ani odtok. Krmí je podzemní přítok a průsak. Níže položená plesa pak jsou buď odtoková nebo průtoková (s povrchovým přítokem i odtokem).

Hlavním zdrojem tepla je pro plesa sluneční záření. Osvit ples sluncem je hodnota, která udává maximální možnou dobu, po kterou na dané pleso může za celý rok svítit slunce. Neboli kolik hodin za rok by bylo pleso osvětlené sluncem, pokud by nebe bylo neustále bez mráčku. Ještě jinak řečeno, tato hodnota v podstatě udává míru zaclonění plesa okolními kopci.
Největší dobu osvitu má Štrbské pleso - 4078 hodin. Což znamená, že slunce na něj může svítit v průměru přes 11 hodin denně. Nejnižší hodnotu má Zamrznuté pleso (zacloněné Polským hřebenem) - 1712 hod. neboli 4,7 hod. denně.

Na roztátí půlmetrové vrstvy ledu na Štrbském plese je údajně potřeba energie odpovídající spálení 90ti vagonů černého uhlí.

Pokud budete chtít vidět všechna tatranská plesa kompletně bez ledu, pak přijeďte - v září. Na Okrúhlom, Zamrznutom a Zmrzlom plese totiž led definitivně roztává až na konci prázdnin. Pak si plesa užijí svůj měsíc slávy a začátkem října začínají znovu zamrzat. Doba, kdy na jejich hladině můžeme vidět led činí kolem 330 dní v roce.
Naopak kandidáty na tropické laguny jsou plesa položená nejníže. Na Štrbském plese se led drží asi 150 dní a roztává začátkem května. Popradské pleso má ledovou konstantu 190 dní. Veľké Hincovo, Zelené či Wahlenbergovy plesa kolem 230 dní.

Rozdíly jsou i mezi teplotami ples v letních měsících. Zatímco Štrbské může mít u hladiny až kolem 20°, což už je na koupání, tak nejchladnější plesa mají i v nejteplejší periodě asi 5°. U hladiny, teplota u dna činí 4° a je zhruba stejná pro všechna plesa. Toto je způsobené podivnou vlastností vody, která je nejtěžší právě při teplotě 4° a tudíž tehdy klesá ke dnu.

Tatínku, jsou tam ryby? To je asi otázka, které se u ples nevyhneme. Odpověď není jednoznačná. Podmínky v plesech (málo živin, chemické vlastnosti vody, dlouhá zima atd.) nejsou vhodné pro život ryb a ani v nich nikdy ryby nebyly. Až přišel člověk a někde je uměle vysadil. Takže pstruha potočního najdeme ve Štrbském, Novém Štrbském, Jamském, Popradském a Veľkom Hincově plese. Ale na nějaký ohromný rozmach populace to díky výše uvedeným podmínkám nevypadá. V posledně jmenovaném plese dokonce pstruzi zmutovali v cefalickou formu, neboli něco s obrovskou hlavou a malým tělem. Ve Štrbském plese jsou k nalezení ještě marény (takový větší pstruh), nějaká ta štika a několik dalších druhů ryb.
Co se týká ostatních ples, ani ta nejsou úplně bez života. Ale žije v nich spíš nějaký bordel. Kromě planktonu všelijaké vznášivky, vířníci, žábronožky, zkrátka něco, co je chlupaté, ohyzdné a lidským okem stěží viditelné.

Dá se to pít? Čirá a průzračná voda svádí ke kladné odpovědi. Jenže na mikroskopické úrovni už ta čistota tak valná není. Liší se samozřejmě pleso od plesa, ale vodu je dobré minimálně převařit. Před smrtí žízní se to dá risknout i naostro.

Koupání zakázáno!
I pro Venclovského a jemu podobné.