Orla Perć (I)

Legendární Orlí stezka začíná na sedle Zawrat (2158 m) a vede víceméně po hřebeni přes Kozi Wierch (2291 m) a Granaty na sedlo Krzyżne (2112 m). Původně se jmenovala Kozia Perć a funguje už od roku 1906. Z počátku vedla ještě dál přes Woloszyny až k silnici na Morskie Oko. Ale tento úsek byl zrušený v r. 1932 kvůli ochraně přírody.

Stezka má na svědomí přes 120 obětí (do r. 2018). Při značné přelidněnosti a popularitě ale není zhruba jeden tuhoň za rok až tak vysoké číslo. Smrtelné pády jsou často způsobeny předbíháním vláčků turistů, kteří přecenili svoje síly a pohybují se téměř šnečím tempem.

Padly návrhy na přeměnu Perće v regulérní feratu, ale nesetkaly se s úspěchem. Poláci se s tím prostě neserou a to je dobře. Nicméně o obyčejnou značenou trasu s pár řetězy ve slovenském smyslu se tu rozhodně nejedná. Zvláště úvodní úsek Zawrat - Kozi Wierch by všude jinde feratou byl. Leze se většinou po strmé skále nad srázy a pro matky s dětmi to tu rozhodně není. Spíše pro pokročilé turisty se zkušenostmi s pohybem v horském terénu a bez strachu z výšek.

Zcela bez řetězů jsou i úseky, které by na slovenské straně ořetězované byly. Jištění používá málokdo, většina leze na volno a řetězů se jen přidržuje. Občas zde narazíme i na jeptišky, lezoucí v řeholních hábitech. Některé mají tak vysokou výkonnost, až má člověk pocit, že se více věnují lezeckému výcviku než službě Bohu. To všechno činí z Perće jedinečný zážitek, který možná nemá obdobu na celém světě.

Trasa vede celou dobu po . Je dlouhá pouhých 4.5 km, ale zabere 6-8 hodin a nastoupáme/slezeme zde 1100 výškových metrů. Navíc je k ní špatný přístup od parkovišť.

Za jeden den od auta k autu zvládnou přechod pouze ti hodně zdatní. Jenom výstup na sedlo Zawrat trvá z Kuźnice i z Lysej Polany asi 4:30 hod. a pro sestup ze sedla Krzyżne je potřeba počítat s dalšími 4 hod. Celkově se tak dostaneme za dobrých podmínek na 15 hod. chůze.

Nejlepší jednodenní variantou se jeví vyjet lanovkou na Kasprowy Wierch, přes Swinicu přejít Orlu Perć a pak sestoupit kolem Schroniska Murowaniec do Kuźnice. I tak se dostaneme na 12 hod. chůze. Parkovat se nedá hned u lanovky, ale dole u kruháče (parkovné 25 zlatek r. 2018), odkud je to ještě asi 20 min pěšky. Lanovka jezdí v červenci/srpnu od 7:00 a jinak od 8:00. Cena pouze nahoru je 55 zlatek.

Trasu je možné rozdělit i do dvou dní s noclehy buď ve Schronisku v dolině Pięciu Stawów Polskich nebo v chatě Murowaniec v Gąsienicowej dolině. Netřeba dodávat, že chaty bývají v létě plné. A bivaky na divoko jsou zakázané.

Popisovat detailně celý přechod nemá smysl. Nejzajímavější a nejvýživnější je první polovina na Kozi Wierch, která se leze prakticky pořád po skále. Z důvodů bezpečnosti je celý úsek jednosměrný, ale i zde potkáme zlobivé Poláky v protisměru. Druhá polovina přes Granaty už je obousměrná, hodně dlouhá a bohužel často obchází hřeben z jedné či druhé strany. V některých místech se sestupuje i hodně hluboko. Stálo by za úvahu trasu více napřímit, aby se blížila klasické hřebenovce. Je zde hodně úseků pěšinami, ale i tuhá a strmá místa po řetězech. Ke konci se už oblézání skalních žeber zdá nekonečné.

Výhodou jsou značené sestupovky na 5 místech trasy. Mohou se velmi hodit v případě deště, námrazy, únavy, zasněžených úseků koncem jara atd.

Celkem jsou na Perći kilometry řetězů, kramle i 2 žebříky. Dobrým tipem je přibalit feratové či jiné rukavice, protože ruce dost trpí. Za bouřky představují řetězy kvalitní hromosvod, proto je lepší slotu přečkat na vhodném místě, kde se jich nemusíme držet.

Jak již bylo zmíněno, Orla Perć je velmi populární a tudíž v sezóně často přelidněná. Je proto nutné obrnit se svatou trpělivostí a připravit se na vláčky turistů, které postup v těžších místech hodně zpomalí.