|
|
Přístup na hřeben je problematický. K Nižnému Temnosmrečinskému plesu dojdeme po značce Kôprovou dolinou z Troch Studničiek. Následuje obchvat plesa doprava a prodírání se klečí. Jsou zde patrné náznaky pěšiny, ale často jen sporadické. Překročíme potok a další klečí se dostaneme k už schůdnějšímu šutrovisku. Jím se dostaneme až pod travnatý žlab, který vede na hřeben. Tento žlab je potřeba vyhoblit až nahoru, většinou po čtyřech. Je totiž dost strmý.
 3. Travnatý žlab od plesa, kterým se dostaneme na hřeben |
 4. Kličkování klečovisky u plesa |
 5. Strmá trávoviska |
Na hřebeni už následuje schůdnější terén. Celá spodní část je chodecká, v horních pasážích už terén skalnatí. V jeden moment se do cesty postaví i strmá skalní věž, která vyžaduje lezeckou techniku. Nahoře má tatranský slaňák - dvě staré obhozené smyce. Věž se dá omastit zprava nepříjemně lámavými a strmými skalkami.
 6. Traviny a skalky na úvod hřebene |
 7. Spodní část hřebene |
 8. Čím výše, tím více skal |
Věží a věžiček je tu hodně, ale terén nikdy netuhne nad obtížnost I-II. Závěr hřebene je ostřejší, ale stále bez problémů lezitelný. Kôprovský štít se zdánlivě nepřibližuje, nicméně identifikujeme jej snadno podle hemžících se turistů.
 9. Občas tužší plotna |
 10. Horní partie |
 11. Prostredný chrbát z horních pasáží |
 12. Závěrečný hřebínek se přiostřuje (pohled od Kôprovského štítu) |
Z Kôprovského štítu sestoupíme nejprve po 
a pak po 
do Hlinskej doliny a odtud zpět do Troch Studničiek.
Prostredný chrbát je dlouhý a věžiček zdánlivě neubývá. Nepříjemný je i nástup a také sestup se hodně vleče. Pokud si ale chcete vychutnat neobvyklou trasu a samotu v horách v relativně bezpečném terénu, pak je to ideální volba.