|
|
| 1. Z Vyšného Rovienkového sedla | Obtížnost: II+ |
Od Zbojnické chaty se vydáme do Rovienkové kotliny a kličkujíce mezi šutry dorazíme až pod Hranatú vežu. Obchvatem strmými šutrovito-travnatými svahy vlevo se dostaneme až na její vrchol.
Z vrcholu odbočíme doprava a skalnato-travnatými svahy sestoupíme obchvatem na Vyšné Rovienkové sedlo. Už tento úsek je velmi strmý a nepříjemný a je vhodné jej lézt, pokud je tráva suchá.
Za sedlem následují dva kamenné hrby. První přelezeme a druhý obejdeme po exponované lávce vpravo. Pod hladkým skalním výšvihem uhneme doleva a slezeme asi 2 metry žlabem na stranu Rovienok. Po skalní lávce se dostaneme ke žlábku a jím nahoru doleva, obkolesujíce tak zmíněný výšvih. Skály jsou tu všude lokrovaté a lámavé a hýbe se co druhý šutr. Nad žlábkem už následuje přece jenom kompaktnější skála. Přelezeme ještě trochu doleva a dále pod plotnu, nad kterou je dobře vidět Tatranský slaňák (smyce obhozená kolem šutru). Plotna je sice strmá, ale s velmi dobrými stupni. Nad ní už snadným terénem kousek na vrchol.
Sestup do Vyšného Rovienkového sedla i výstup je prakticky neustále exponovaný a díky lámavým skalám i nebezpečný. Dá se ale zvládnout i v trekových botách, lezečky nejsou nutné.
