Když prší
Nikdo mi nevolá, nikdo mě neshání
vyflákli se na mě všichni mí kumpáni
Žádnej mě nehledá, nebuší na dvéře
neťuká na okno, za kliku nebéře
VII Závišova, verš 1/5
2006
FT Records
42 min.
01. Když prší
02. Konfrontace s bohem
03. Hornický chléb
04. Pacholkovo zmrtvýchvstání
05. Pocákaná chmura
06. Jak si pro mě přišla smrt
07. Vánoční příběh
08. Listopad
09. Láska zhrzená
10. Koleda
11. Plavovlasá rapsodie
12. Až napadne sníh
13. Zakázka ze Žižkaperku
14. Zbyl jsem tu sám
Záviš neobvyklý. Chtěje ukázat kořeny, nahrál staré songy ze šuplíku (na některé padal prach prý i 30 let). Texty nezvykle měkké a místy dost závažné, muzika prosáklá spíš lidovkama. Poslední dvě skladby jsou nové a už klasické závišovky, trčící hodně nad průměr. Kouzelná je i lyžařská Až napadne sníh s ženským duetem. Ostatní skladby jsou určitě nadstandardní produkcí, ale kdo chce poznat Záviše opravdického, měl by si koupit předchozí šlehu Život je sranda.
KDYŽ PRŠÍ .................... Nahoru
Když prší a slunko schovaný je za tvými rameny
to slunko schovaný je i za tvými vlasy
a možná i za támhletěmi kameny

Když prší, rozpuštěné sklo se snáší z tmavý oblohy
a revmatikům loupe v kostech nebo kříži
a všichni vypadají jako mátohy

co naprší tobě Tomáši
co naprší tobě Jane
a copak tobě milý Jonáši?
Štěstí je sotva poznané

Když prší, na tom není snad nic tak divného přece
je to jen kousek deštníkové přítomnosti
a dva lidé zachumlaní v chatě v dece

Když prší, staví si ucesty kluci z hlíny hráze
alepoň já jsem to tak kdysi dávno dělal
teď už poslouchám jen slaboduché fráze

co naprší lásce pod mostem
co naprší xůze v trávě
a copak pětce odečtené stem
to bych teď rád věděl právě

Když prší a ty sedíš za oknem v jídelně s nádobím
a nadáváš na připálený rizoto
dokud je ještě čas tak rychle vysedni

Když prší, podobáš se praklé struně na mé kytaře
a já pořád nemám strunu sílu vyměnit
podobáš se i mrtvé písni faráře

co naprší nám dvěma jedenkrát
copak naprší nám na plášť
jednomu nic, druhýmu akorát
každému však určitě zvlášť


KONFRONTACE S BOHEM .................... Nahoru
Na horu vysokou na jamu hlubokou sestoupil shury Buh
Lide se divili zpivat mu začali neměl vsak hudebni sluch
Odemčené nebe absurdne zdvorile seslalos nam Tebe z deravy košile
nejsi však vousaty jak dite hebkou mas pleť

Pod bilym kloboukem s šedivym pavoukem vystouply podlouhlý nos
pasackou vesticku v ty veste růžičku soukenne kalhoty bos
v ruce hul dubovou knofliky kostěny svatozár bronzovou satecek vlneny
Oči se divaji na lidsky pokoleni

Dejte mi lidicky do nebe boticky zaprosil tiše pak Buh
zpevu uz nechejte a me poslouchejte ja nemam hudebtu sluch
v nebi jsem zakazal tanec a zpivani andělům přikazal zanechat letani
křídla pak ustřihnout všem jsem jim najednou dal

Pak rekl Hospodin Mam rad z tabaku dym nahore koufit nesmim
vytahnete vacek a z vacku tabacek jestli o to zadat smim
nebeskej kolotoc točí se dokola pri zapadu slunce mě k sobe privola
tu chvíli v hříchu ja stravit bych s vami tu chtel

V Ráji prohibice - pivo tez velice z korbele rad bych zde pil
prineste lidicky piva maz malicky rekl a o holkach snil
Prineste slepicku do zlata pecenou z vaseho kurnicku i s lehkou Mařenou
prosim vas o to moc tesklive horekal buh

Přinesli strevice hezkej dar od sevce slusely mu velice
a potom slepicku z cistyho kurnicku tabaku ctyri unce
becku narazili kdyz prisla Marena a potom odkryli děvceti kolena
Buh byl jiz opilej s Marenou do travy leh

Slunce se klanelo k horizontu spelo Hospodin smutnej tu stal
Slunce pri zapadu prisel cas k odchodu rekl pak se rozplakal
S lidmi si potrasl mohutnou pravici
studem se netrasl slzy mel na lici
za vsechno dekoval pote se rozplynul Buh


HORNICKÝ CHLÉB .................... Nahoru
Můj švarný synku jenom se podívej
co to máš na hlavě synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
padla mi na hlavu hlušina ze svahu, hej

Můj švarný synku jenom se podívej
jak seš to zmáčenej synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
voděnka studená štolu zaplavila, hej

Těžký až nadlidský je chleba hornický
těžké je na dole žití
Horníci fárají uhlí nám dávají
lucerna pod zemí na práci svítí

Můj švarný synku jenom se podívej
proč seš tak zkroucenej synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
padl jsem z výtahu rovnou na podlahu, hej

Můj švarný synku jenom se podívej
kus nohy schází ti synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
pln uhlí vozíček přejel mi kotníček, hej

Ref

Můj švarný synku jenom se podívej
do břicha díru máš synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
krumpáčem kamarád trefil mě prý nerad, hej

Můj švarný synku jenom se podívej
kde pravou ruku máš synáčku rozmilej

Ach matko, matičko stalo se neštěstí
pravá ruka moje zvostala ve štole, hej

Ref + Ref


PACHOLKOVO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ .................... Nahoru
Na tom panským dvoře ve tmavý komoře
vypustil pacholek duši
Do rakve jej dali
žalmy vyzpívali tak jak se k mrtvole sluší

Sbohem buď pacholku milený
rychtářem toliko soužený
Sbohem buď milený pacholku
pohřbíme tě na zeleným pahorku

Druhýho dne po smrti víko rakve šramotí
pacholek z mrtvejch vstal
V ruce černou kosu utřel sopel z nosu
k panskýmu dvoru se dal

Ty moje kosičko vroubená
na lidské hlavy stvořená
Dnes v noci budeš mít práci
pacholek z hrobu se vytrácí

Na tom panským dvoře
na okno rychtáře o půlnoci kdosi klepe
Okno svý otvírá ruka kosu svírá
po těle celej se třepe

Co tady děláš pacholku
vždyť máš bejt na zelenym pahorku
Jdu vám popřát dobré noci
hlava se kutálí po koberci

Na řadě teď holka trýzeň pacholka
u dcery rychtáře stál
Zprvu před ní kleknul
starej klobouk smeknul poté ji přes hrdlo ťal

Třináct let věrně jsem sloužil
po panský holce jsem toužil
Černokostní dal vám odplatu
za vaši předžeberní vejplatu


POCÁKANÁ CHMURA .................... Nahoru
Co má člověk psát když má smutek na duši
co má člověk hrát, když ho ten druhej neslyší

Zůstalo mi v srdci jen pár virů poezie
i když jen z laciné beletrie

Na refýži sám shlížím z bůhví kterých dat
a vím, že alespoň semafor bude za mnou stát

I když není jistý, že ho něco neporazí
naštěstí však náklaďák tu schází

Co má člověk dát, když už není majitel
co má člověk dát, když za ním nikdo nepřišel
Dneska pokoj dej mi do baru běž na destilát
tam se můžeš v klidu s někým smát

Harmoniko hrej vyprovoď mě za město
nebuď na mě zlá má krásná bledá nevěsto
Budeme si tykat předsudky hodíme stranou
vždyť máme společnou cestu danou

Kam má člověk jít, když mu nepasuje klíč
kým má člověk být když neustále běží pryč
jetá deska šumí odezněla čtvrtá věta
já s rukama v kapsách sčítám léta

Po krk já už mám ty psí nálado tebe
kufry sbal a val jinak neručím za sebe
Až se zase zbavím téhle pocákané chmury
v mojich písních budou zase zvonit dury


JAK SI PRO MĚ PŘIŠLA SMRT .................... Nahoru
Lezel jsem na posteli venku padal snih
ja zrovna rozjimal o vecech intimnich
dal jsem si v rozechveni z flaky piva hlt
kdyz do kvartyru pro me prisla kmotra smrt

V obvyklem podobenstvi kostry cloveci
na dvere zatukala v komore zvenci
potvora prihrbena s kosou v paratach
pozvolna prekrocila meho hnizda prah

Slusne se predstavila Jsem smrt obecna
tisice neboztiku důvěrně mě zná
Rekla nuže Nachystej se hochu uz je cas
a po mych zádech na to lehce prejel mraz

Jen tolik nespechejte mila kmotricko
tamhle se posadte seckejte malicko
musim se na to cestu radne připravit
neco piv z basy vypít dymku zapalit

Doufam ze pohosteni male prijmete
a trochu chmelovinky neodmitnete
Nechtela zprvu ja vsak pedal pokoje
az do lebky ji tekly chladne Prazdroje

Po tretim pivu zacala kmotra vypravet
jak s kosou po zemi se vlaci stovky let
plzensky rozvazalo smrti celisti
a o zahrobi vykladala mi zvesti

Nemusim pry se tehle cesty vubec bat
rikala zubata a ze mohu byt jen rad
V zahrobi totiz vladne pouze klid a mír
povida budes se mit lepe nežs tu žil

Nejsou tam zadny schuze na kterejch jen spis
z niceho platit dane nikdy nemusis
lumpy a praskace tam nikdy nespatris
rukam klid doprejes vsak hochu uvidis

I kdyz ma kazdy clovek ze mne pouze strach
jsem vlastne svoboda a vubec uz ne vrah
dost ale reci co bych se chlubila
od peny lebku mam vsak nejsem opila

A tak jsme vysli kmotra zubata a Ja
na dlouhou cestu ktera navratu nema
Jenom se nebojte i pro vas prijde si
i vám se lide mili blýska na časy


VÁNOČNÍ PŘÍBĚH .................... Nahoru
Kosi mají zmrzlý zobáky
sýkorky a vrabčáci taky
vítr hvízdá je adventní čas
doba Vánoc krutej holomráz

Neválej se Ferdo a pojď sem
je den Štedrej tak ho uŽijem

Pod vánočnim stromkem ze školky
stojí bečka žádny vokolky
Na ulici štěká čísi pes
máme rybu nezdlábnem ho dnes
Máme rybu na pytlačku lapnutou
nechala nám peněženku zapnutou

S podepřenou bradou u stolu
civíme to takhle pospolu
Cimrou táhne namodralej dým
zalaškovat neni dneska s kym

Ferdo běž navštívit azylovej dům
přiveď sem pár holek sežeň cestou rum

Vodtáhli uz všichni kumpáni
stálí pozvaní i nezvaní
Kostelník zamk dveře kostela
alespoň že mše se zdařila
Budem ješte Ferdo chvíli drogovat
pak si zapištíme koledy a spát


LISTOPAD .................... Nahoru
Vlasy jsou mokrý nálada pod čokla
do kapsy hluboko a jako naschvál
nikoho nepotkáš široko daleko
i tohle patří k tomuhle životu
s tím nenaděláš nic
tak buďme rádi že i v tom marastu
hoří nám ještě svíc

Je listopad a počasí je špatný
Je listopad málo platný
Je listopad už jdou hrabáči listí
Je listopad a vítr sviští
Je listopad a vítr sviští

Kde pořád mizíš v tom tichu nažloutlém
kam stále utíkáš nejde tě chytit
nejde tě dostihnout pod prsty unikáš
co ještě zbývá musíš se rozhodnout
v jediné vteřině zas bude lépe zas budeš sedávat
při víně na klíně

Ref


LÁSKA ZHRZENÁ .................... Nahoru
Zamiloval se pán s rukou v sádře
do paní co na chleba se nadře
do paní co denně smývá černé nádobí
tučná výplata ji nezdobí

Zamiloval se pán s bílou sádrou
do paní co denně krouží s hadrou
do paní co denně vstává ráno před šestou
chtěl ji učinit svou nevěstou

Vzal si týden dovolenou
klekl před ní na kolenou
paní ho však hadrem flákla
až mu svíčka z nosu cákla

Neotřesen nepříjemnou kůrou
nevzdával to onen pán s frakturou
počkal si, až se mu všechny rány zahojí
denně skučel ve svém pokoji

Osmého dne vrzly dveře banky
otevřené šéfem centrál banky
známé banky generální byl to ředitel
pán, který na ruce sádru měl

Upravil si černou bradku
dal té paní návrh k sňatku
paní ho však hrncem vzala
a život mu odebrala

Zamiloval se pán s rukou v sádře
do paní co na chleba se nadře
do paní co nyní bručí v temném vězení
a vyčkává na odvšivení
do paní co nyní bručí v temném vězení
což se velmi dlouho nezmění


KOLEDA .................... Nahoru
Zima tu je, mráz štípe mě
poslyšte, co stalo se v Betlémě
poslyšte, co stalo se v Betlémě

Napadl sníh, slyšet je smích
andílkové vozí se na saních
andílkové vozí se na saních

Staří mladí radost mají,
všichni do Betléma pospíchají
všichni do Betléma pospíchají

Nechci být sám také spěchám
vždyť se dnes narodil Jéžišek nám
vždyť se dnes narodil Jéžišek nám

Lidé milí jež tu byli
dárkama Jéžiška obšťastnili
dárkama Jéžiška obšťastnili

On tam teď spí andělé bdí
poslové s rolničkou vyzpěvují
poslové s rolničkou vyzpěvují


PLAVOVLASÁ RAPSODIE .................... Nahoru
Plavovlasá rapsodie v zádumčivém mol
ve stařičkém pokojíku v propletenci kol
Deset prstů nad klávesy volně komíhá
z duše člověka padá v té oáze tíha

Ta tíha, kterou dnešek nosí
cylindrová nálada s najatým fiakrem
nonšalantně zaklepala pak vstoupila sem

Odložila rukavičky pověsila hůl
kyvadlové hodiny do tónů ťukly půl
pan Brahms měl zrovna v partu

Bledé noty v odřených deskách tenkých jako drát
nedočkavy rozevření kdo z nich bude hrát
Po sloupech papíru mezi linkami pěti
vedla cesta odříkání k tvojím dvaceti

V pokoji plném plných tónů
zhasla svíce u přeslice propletence kol
tikot hodin pijánu vzal vybroušené mol

Klávesy se s panem Brahmsem odebraly spát
necháme si o nich ještě v hluché noci zdát
krásně nám plavovláska hrála


AŽ NAPADNE SNÍH .................... Nahoru
Až napadne sníh na vysoké hřebeny
budem sedět tiše jako pěny u pěny
Sjezdovky zaplní hned troubové s lyžemi
začnou otravovat krásný klid na zemi

Až napadne sníh na vysoké hřebeny
život zase neni tak úplně bez ceny
S kamarády v teple u krbu se klábosí
jak se hezky páři tam za vodou v rákosí

Až napadne sníh na vysoké hřebeny
a na něj vyleze první lyžař střelený
Možná nevydržim a chopím se vzduchovky
pošlu mu pár broků - pošlu rovnou pod krovky


ZAKÁZKA NA ŽIŽKAPERKU .................... Nahoru
Objednali si mě žižkovští pepíci
abych jim prej trochu vydrhnul palici
Poslali mi koresponďák
napsali kdy přesně jede mi vlak

Copak na to ještě říci
to jsou ti žižkovští pepíci

Děvku poezii švih jsem do futrálu
na nádraží se pak odšoural pomalu
Motorák měl zpoždění však
láhev rumu zakoupil jsem si tak

Se společnicí opicí
brousil jsem k vám milí pepíci

Kořala příjemně hřála mi vnitřnosti
skýtá však ta ludra i jiné možnosti
A tak když jsem přestoupit měl
dál jsem s rumem někam do hajzlu jel

Nejsem jako ti popíci
bohužel žižkovští pepíci

Když jsem obsah flašky obrátil do pupku
kdesi mě vykopli ke všemu zármutku
Ráno futrál v prdeli byl
a tak jsem nešťastně minul svůj cíl

Jen vítr zbyl mi v palici
nedočkali se ti pepíci
Jen vítr zbyl mi v palici
litují žižkovští pepíci


ZBYL JSEM TU SÁM .................... Nahoru
Nikdo mi nevolá nikdo mě neshání
vyflákli se na mě všichni mí kumpáni
Žádnej mě nehledá nebuší na dvéře
neťuká na okno za kliku nebéře

Všechny mý kunčofty vzala si kmotřička
kosou je hladila v tomhle je jednička
všechny je zrušila proto mi nevolaj
přitom je lásky čas pověstný první máj

Zbyl jsem tu sám, jak starej krám
rezavý závity plesnivá brada
Zbyl jsem tu sám, jak starej krám
A čekám kdy na mě přileze řada

Jeden se uchlastal v hospodě na růžku
druhej se udrbal v bordelu na lůžku
třetí z vokna vypad když mával čtvrtýmu
čtvrtýho klepla pak na pohřbu třetímu
pátýho odpráskli omylem na honu
šestej dokokrhal v zelenym antonu
sedmej se přešvihl a rána nedožil
osmej se na hajzlu v prádelně oběsil

Zbyl jsem tu sám...

Devátýho zhaftla kurva rakovina
desátej den na to vyletěl z komína
jedenáctej s károu najebal do stromu
dvanáctej nepřežil domácí sodomu
třináctej dovrkal v Orlický přehradě
čtrnáctej šlauchy si podfikl v zahradě
patnáctej dokejhal když ho zramoval vlak
jedině šestnáctej odešel jenom tak.

Zbyl jsem tu sám...