2008 Black Point 44 min.

01. Zemřel mi kamarád 02. Stolní fotbal 03. V tetovacím salónu 04. Sen 05. Procházka 06. Reminiscence na vojenské cvičení 07. Domorodka 08. Celostátní pátrání 09. Zambezi 10. Štípla vosa Ludvíka 11. Týden opravdového umělce 12. Čumíme do vody 13. Vyzáblý pán 14. Idyla řadové dovolené 15. Cvičitelky aerobiku 16. V Prostějově v jednom domě 17. Bože, já jsem vůl

Rozpaky. Po předchozím 'ukážu jim, že umím být taky Nohavica' je tato fošna kombinací dvou nesourodých částí, které do sebe nezapadají. První tvoří pořádné a povětšinou geniálně narýmované prasečiny, čili to, co dělá Mistra Mistrem. A druhou jsou opět nohavicovité, slušným přednesem pěné opravdické písně, pravděpodobně staršího data. Muzika obsahuje kromě kytary i hodně smyčců a to i v prasečinách. Takže jisté je jedno - časy rabijáků jsou nenávratně pryč, budeme vzpomínat. Ale i přesto takový Prostějov, Domorodka, Ludvík, Procházka či Kamarád jsou jasné tutovky.

Zemřel mi kamarád
našli ho ztuhlýho
našli ho pod stolem
pro boha živýho

Marně mu dávali
umělé dýchání
ani se nezamlel
bylo to k nasrání

Kamarád, kamarád, kamarád
Kamarád, kamarád, kamarád

Bylo až k nevíře
jaký to zloděj byl
táhnul se jako smrad
co mohl otočil

Jako když tiskne lhal
kurvil se podváděl
s čubkama po hajzlech
zvířecky dováděl

Kamarád, kamarád, kamarád
Kamarád, kamarád, kamarád

Kde mohl porval se
párkrát i mordoval
od rána do rána
chlastal a drogoval

Slušným lidem se pak
veřejně vysmíval
doprava doleva
nikdy se nedíval

Kamarád, kamarád, kamarád
Kamarád, kamarád, kamarád

Byl to však kamarád
mnou velmi ceněný
pravý a vážený
plus nefalšovaný

Zítra mu pojedu
do Brna na funus
po osmý hodině
jede mi autobus

Kamarád, kamarád, kamarád
Kamarád, kamarád, kamarád

Zemřel mi kamarád
našli ho mrtvýho
našli ho pod stolem
pro boha živýho

Kamarád, kamarád, kamarád


Jednou jsem hrál stolní fotbal s třema arcištětkama
ta první mě hned odmítla, druhá se mi vysmála
a ta třetí brala roha chodník zorala

Od tý doby stolní fotbal ze zásady nečutám
aby byly štětky v klidu radši o pivo víc dám
Nebo bych i přes držku dal natolik se znám


V tetovacím salónu
ruty šuty mrd
leží baba na pupku
bledá jako smrt

Tatér koksem vyšňupán
ruty šuty šuk
funí nad tou megerou
sjetej jako puk

Ruty šuty mrd
Ruty šuty prd
Ruty šuty zmrd
Ruty šuty smrt

Na prdel jí kéruje
ruty šuty jeb
houpacího koníka
je to jeho chléb

Facha se mu nedaří
Ruty šuty cvak
příliš mu v ní překáží
jeho tuhý pták

Ruty šuty ...

V tetovacím salónu
ruty šuty hnus
leží baba na pupku
troubí autobus

Tatér už je v pohodě
ruty šuty pích
spermie mu stékají
po nohavicích

Ruty šuty ...

Baba ovšem jak svině
ruty šuty prsk
ječí v jední tónině
tatér jí to zmrsk

Její koník houpací
ruty šuty mlask
vypadá jak jezevčík,
co ho šrapnel prásk

Ruty šuty ...


Zazvonil zvonek cililink
dva sluhové mi přejí dobré ráno
plzeňské pivo s doutníkem
mi bylo na podnose hned podáno

Jak jste se vyspal Milane
zde klobouk drožka připravena čeká
nebo dřív libo dámičku
kaviár, kávičku či mořského šneka?

Všude se zpívalo a tančilo
aby toho nebylo málo
Všude se zpívalo a tančilo
a do toho samozřejmě hrálo

V hampejzu jako stadión
tři tucty kurev se až k zemi klaní
kterou si dáte Milane
splněno bude každé vaše přání

Nejdřív jsem ojel blondýnu
potom rusovlásku, za ní kurvu černou
ve vaně jsem ho dohonil
věru není nad mou pravou ruku věrnou

Všude se zpívalo ...

Na pohodlná nebesa
mi děvky naservírovaly menu
pod hrncem pára voněla,
na dvacet chodů když to nepřeženu

Pak v hašišovém oblaku
jsem trávil ty příjemné chvíle
kořalka převelejemná
pomohla dospět blaženého cíle

Všude se zpívalo a tančilo
aby toho nebylo málo
Všude se zpívalo a tančilo
tohle se mi včera v noci zdálo


Vyšla si slečinka na procházku
v naději, že potká pravou lásku

Nová tanga hezky natáhla si
zpevnit cecky předtím nechala si

Hned za prvním rohem na slečinku
vybafl somrák, chtěl po ní špinku

Za druhým rohem stál starý chlípník
známý násilník a kriminálník

Zacpal jí hubu, vtáh do forhausu
vykonal soulož, pak dal si pauzu

Když si to čtyřikrát zopakoval
tak se zachechtal a upaloval

Procházka dneska se nevyvedla
taktak, že se ve forhause zvedla


Vážení, lidé vážení, to jsem vám jednou takhle dostal pozvání na vojenské cvičení
v záloze vojáka nemůže víc potěšit rozkaz povolávací vojenský duch se navrací

Rázem se mi o sto procent zvedla nálada, na zahrádce malý zákop jsem si vykopal
plížením plazením vpřed to vám je balada, pilně jsem se připravoval, abych nezklamal

Po dlouhých letech pěti celých hrdý jsem vcházel pořadovým krokem s batohem do kasáren vojenských
nejdřív nás náčelník počítal, stále se pletl počet nechtěl souhlasit, tak mávl rukou a šel dál

Pak nás jeden záklaďák jinak řezník na jatkách zdarma řádně ostříhal dle platných předpisů,
v kuchyni nám připravili k uvítání hrách, panečku jak chutnal z plechového ešusu

Jediným okamžikem černým bylo chování záklaďáků některých osob to nesvědomitých
z vojny si legraci činili, předpisy obcházeli, důstojníky haněli a drze 'Za pár!' volali

Přesto však jsem ze cvičení nerad odcházel, hodný velitel mě na rozkaze pochválil
21 dní uteklo jako voda žel, odevzdal jsem samopal a již tu civil byl

Vážení, lidé vážení, ještě dlouho, dlouho budu vzpomínat na oněch 21 dní!


Domorodka mladá klečí v džungli tajemné
nečekejte prosím žádné verše dojemné
nečekejte prosím žádný příběh složitý,
takový je předem zabitý

Domorodka mladá, domorodka mladá,

Domorodka mladá vstane v hustém pralese,
vytře prdel mambou, nedoporučuje se
protáhne se v pase, pak načeše banány
jebu na nějaký romány!

Domorodka mladá, domorodka mladá,

Domorodka mladá již je očekávána,
brzy bude v kmeni vybanánovánána
Včera byla totiž pouze vyprstována,
předevčírem však vylízána

Domorodka mladá, domorodka mladá,

Domorodka mladá šukala po pralese,
skočil na ni statný šimpanz, nelekejte se.
Roztáhla mu fajfky, ten nezklamal důvěru,
já se z těchhle končin poseru!

Domorodka mladá, domorodka mladá,
Domorodka mladá, faunomrdka stará,
čimčarará


Na dveře okresního oddělení naší hodné policie
zaklepal jeden nenápadný muž a slušně pozdravil
byl totiž velmi dobře vychovaný a ze slušné rodiny
Příslušník zrovna konající službu na židli ho posadil

Copak vás trápí hodný milý pane, otázal se policista
pán mu smutně leč slušně odpověděl, pes se mi zaběhl
orgán mu soustrastně pohladil hlavu, pravil my ho najdeme
můžete mi jej prosím stručně popsat, tázal se než usedl

Ten pes byl polofleko strakatý a polohlucho rapatý,
polokolo zubatý a poloslepo krabatý
polokulo ušatý, polochrapo pleskatý
polosrsto huňatý a polosuro hrbatý
pološtěko chrčivý a polotlamo dávivý,
polotlapo pajdavý a poločucho vrňavý
poloskoko snaživý, pololeho válivý
a pololido šálivý a polofeno vzrušivý

Příslušník si ho pozorně vyslechl a potom zapřemýšlel
ustaranou hlavou svoji do dlaní na chvíli si složil
pečlivě pak zaznamenal onen popis, smutnému muži pravil
učiníme co je v našich silách, načež se s ním rozloučil

Druhý den se nešťastný majitel psa koukal na televizi
bez nálady pomalu vstával z křesla, vtom pozornost zbystřil
v pořadu Na stopě kriminální ústředna informuje
vyhlašujeme celostátní pátrání po psu co se ztratil

Ten pes ...


Znám jednu paní z Holešovic
a vůbec mě nemrzí,
že je mravů okleštěná
šumí, šumí Zambezi

Já s touhle paní z Holešovic
chtěl bych ležet na mezi,
Prohlížet si její tělo
šumí, šumí Zambezi

A mně je líto, i když tahle paní ví to,
smyslná paní z Holešovic,
že tělo její o němž amatérsky pěji,
je jako Zambezi, o které nevím nic

Říkal mi jeden kámoš v Trojce
u polívky hovězí,
že to nemám ale vůbec vůbec lehký
šumí, šumí Zambezi

Co já mám teda k čeru dělat
jsem jak spoután řetězy
hrom do paní z Holešovic
šumí, šumí Zambezi

A mně je líto, i když tahle paní ví to,
smyslná paní z Holešovic,
že nejsem řekou v níž se koupe pod pasekou
k té paní z téhle čtvrti nemám přání víc

Tam na africkým kontinentě,
kam tě tramvaj nevozí
někde v dálce, kdesi dole
šumí, šumí Zambezi

Někde v dálce, kdesi dole
šumí, šumí Zambezi


Štípla vosa Ludvíka,
ten se osypal
a potom se posral,
s tím nepočítal

Ach to je nadělení,
voda daleko
za pět minut rande
Ludva naměkko

Promrdaný peníze,
čubka spanilá,
zajebaný podkovy,
mrdka vyhnilá

Osypanej Ludvíček,
v gatích exkrement,
vyřešil to fópá
za malý moment

Mobilem zavolal hned
milence svojí,
že mu dneska čurák
vůbec nestojí

Promrdaný ...

Dobře, žes mi zavolal,
praví dívčina,
ty jsi zodpovědný,
kladný hrdina

Zaskočím si za Frantou,
tam je záruka,
že tu moji paskundu
řádně vyšuká

Promrdaný ...


V pondělí táhnu do Brna
pravděpodobně stopem
novej tejden se začíná
vezmu to pěkně hopem

V Rokáči hned naproti soudu
rozbalím ty svoje fidlátka
zbyde tam po mně v tom čoudu
jen pekelná zahrádka

V úterý hasím do Zlína,
študáci mě čekají,
někdy je s nima čurina,
stále se mi chechtají

Na kolejích pak s flaškou v ruce
ukončím to svoje poslání
není to žádná revoluce
je to jen zvláštní druh poznání

Ve středu mastím do Frýdku
líznout si ze smetánky
dostal jsem totiž nabídku
od jedný nymfomanky

Umění pověsím na hřebík
mám na to taky právo svatý
budu se svíjet jak mučedník
pod její taktovkou s granáty

Ve středu sypu do Kladna
kde je to vždycky ostrý
trčí tu parta záhadná
valím tam snad už po stý

Bude se ječet až do rána
tak jak to vždycky bývá zvykem
co je proti tomu nirvána
končí se s politým jazykem

V pátek vyrazím do Plzně
pankáčům udělat rej
pro moje songy oplzlé
jsem jejich favorit prej

Piercingy, špendlíky spínací,
baravný číra a kanady,
vykašlat se dneska na práci
to je zdrojem dobrý zábavy

V sobotu fičím do Prahy,
skončí to na Bulovce,
budu koncertovat pro vrahy,
děvky a bezdomovce

I tyhle pochybný lidičky
mají právo slyšet muziku
vybalím na ně svý písničky
alespoň nevyjdu ze cviku

Vrátím se domů v neděli
máma buchty napeče
řekne mi, jak je to skvělý,
žes to přežil člověče

Sotva se chviličku ohřeju,
tak už abych zase někam jel
skleničku ještě si naleju
copak bych víc ještě dodat měl?


Zítra je neděle
nebo snad pondělí
sami už nevíme
a proč bysme měli

Co nám je do toho
kalendář od toho
co nám je po čase
stejně všechno zdá se
v plné kráse

Doneste pečínku a láhev frankovky
ať je tu veselo tady jsou bankovky
něco jsme prodali, ledy už roztály
něco jsme půjčili, jak jsme to slíbili
a splnili

Čumíme do vody, do vody, do vody
má to svý důvody
jsme totiž za vodou, za vodou, za vodou
za vodou náhodou i s pohodou

Na stole tancují čertovy obrázky
v kamnech už praská buk, ukončete sázky
venku se stmělo, už je tu veselo
a holky zpívají i když nic neznají
už ji mají

Drbat se v továrně
či dřepět v úřadě,
to že pro nás není
je víc než nasnadě

Jsme z jiný vesnice
nikoliv z temnice
jsme z jiný lokálky
nikoliv z obálky pro vychcálky

Čumíme ...

Čumíme ...


Potkávám ho často v zastrčené ulici
hadry na něm visí jako červ na udici
pomalu se šourá lebku stále svěšenou
lebku barvy namodralé kůží taženou roztřepanou

Denně na rohu rohu té zastrčené ulice
vyzáblý pán zavzdychá čtyřikrát velice
vyzáblé ruce má podél těla svěšeny
podél těla vyzáblého mastné haleny nalezeny

Vyzáblý pán, vyzáblý pán, vyzáblý pán,
vyzáblý pán, vyzáblý pán

Jelikož jsem ještě nikdy předtím v životě
neviděl tak vyzáblého pána na světě
notorickou touhou slepou zvědavostí hnán
pátral jsem a slídil co je zač snad ze všech stran
vyzáblý pán

Po dvou letech jsem nespal nejedl,
kvůli tomu se na první stání rozvedl
po tom čase úmorném jsem pojal plán
ten spočíval v tom, že mnou byl jednou vyhledán
vyzáblý pán

Vyzáblý pán, vyzáblý pán, vyzáblý pán,
vyzáblý pán, vyzáblý pán

Co asi musel nést smutku, bídy horečné
oslovil jsem vyzáblého pána konečně
na otázku vyzáblosti rukou pokyn dal
abych jeho kroky vyzáblé následoval
tak jsem konal

Sedli jsme spolu na opuštěnou lavici
nedočkavě patřil jsem do vyzáblých lící
vyzáblým hlasem mně konečně byl důvod dán
od porození je již prý vyzáblý ten pán
já byl šokován

Vyzáblý pán, vyzáblý pán, vyzáblý pán,
vyzáblý pán, vyzáblý pán


Tohleto, co vám teď budu hrát a zpívat,
jmenuje se idyla řádné dovolené
doufám, že se nebudete přes prsty dívat
že je nepřímým pokračováním písně bezejmenné

Stejně jako každý pracující řádný
dle zákona šéfovi volno nahlásím
celý rok se těším, vždyť mám důvod pádný
do oblasti turistické potom vyrazím

Rumbaj rumbaj baj, rumbaj rumaj baj,
rumbaj rumaj baj, rumbaj baj
Tuhle jsem se z dovolené vrátil opět
a o milé zážitky se podělím s vámi
proto chci touhle cestou o svých radostech zapět
nuž tedy odjížděl jsem autobusem s radami od mámy

Nový stan jsem si za tímto účelem koupil
celých 500 korun jsem si do občanského průkazu dal
chutné a vydatné konzervy jsem do telete sbalil
nožík zavírací jsem pochopitelně s sebou vzal

Rumbaj rumbaj baj, rumbaj rumaj baj,
rumbaj rumaj baj, rumbaj baj

50 kilometrů od domova vzdálen
začalo se moje štěstí každoroční
octnul jsem se ve stanovém kempinku malém
a utábořil se poblíž sociálního zařízení

Soused můj z krásného stanu růžového
co tam stanoval stejně jako já po desáté
srdečně mě přivítal kterak bratra svého
a tím mi nastaly časy zlaté

Rumbaj rumbaj baj, rumbaj rumaj baj,
rumbaj rumaj baj, rumbaj baj

Každý den jsem si jednu konzervu ohřál
ve starém kotlíku po bratranci až z Aše
potom jsem si jedno pivo v kelímku dopřál
kelímek znehodnotil, abych tím chránil zdraví naše

U vody jsem s děvčaty žerty tropil
vesele skotačil a podával jim míč
soused z růžového stanu se se mnou honil,
jaká škoda, že to letos zas je všechno pryč.

Rumbaj rumbaj baj, rumbaj rumaj baj,
rumbaj rumaj baj, rumbaj baj

V kempu nebylo lumpů či chuligánů
tak jak tomu jsme často svědky bohužel
vzorný dohled nekompromisních orgánů
příkladem zářivým tam bezpochyby zasršel

Jako vše i tohle muselo se skončit
poslední táborák, špekáčky, trempské melodie
nutno bylo se se sousedem z růžového stanu loučit
příští rok dáme opět idylu té naší poezie

Rumbaj rumbaj baj, rumbaj rumaj baj,
rumbaj rumaj baj, rumbaj baj


V tělocvičně školy základní
po parketách ženy skákaly
školník si ho honil za bednou
za tou švédskou bednou v povzdálí

Cvičitelky aerobiku
funěly, chrchlaly, smrděly,
jakmile jim trénink vypršel,
ihned školníka pojebaly

Panejó, panejó, panejó, panejó, panejó,
Panejó, panejó, panejó, panejó, panejó

Potom do putyky sypaly
okamžitě za stůl zasedly
do dvou ráno pivo chlemstaly
dřív se vám ty kurvy nezvedly

Cvičitelky aerobiku
ukázaly lidstvu další směr
v zahulené staré pivnici
daly sportu nový charakter

Panejó, panejó, panejó, panejó, panejó,
Panejó, panejó, panejó, panejó, panejó

V tělocvičně školy základní
po parketách ženy skákaly
školník si ho mastil za bednou
za tou bednou švédskou v povzdálí

Panejó, panejó, panejó, panejó, panejó,
Panejó, panejó, panejó, panejó, živjó


V Prostějově v jednom domě
mrdali dva lidé krkolomně
děsný jekot jak o překot
táhl se chodbama to byl fikot

Hrom do police, to byla vichřice
ukrutná mrdačka na paprice

Jak mrdali zdi praskaly
lustry se urvaly a padaly
sousedící nájemníci
prchali ve strachu na ulici

Hrom do police, to byla vichřice
ukrutná mrdačka na paprice

Asi po ách dvou hodinách
dům se již nacházel v rozvalinách
a v neděli i v pondělí
hasiči ten mrdník odklízeli

Hrom do police, to byla vichřice
ukrutná mrdačka na paprice


Jednou když jsem práci doma velmi dlouho neměl
dveře od bytu jsem na dva západy pečlivě zamčel
do hostince tiše si pískaje melodii potom kráčel
portmonku s třemi pětkami však opomněl

Bože, já jsem vůl

Proto jsem se tedy do svého bytu rychle vrátil
portmonku do svého oblíbeného saka vstrčil
a jak jsem po schodech nedočkavě pádil
jednu stařenku ze schodů nedopatřením srazil

Bože, já jsem vůl

Ach bože, bože, bože, až takového vola
by nepřijala ani ta nejzvláštnější zvláštní škola

Usedl jsem do krčmy, kde bylo vymalováno
a požadloval po hostinském by mi bylo pivo vydáno
načež mi bylo šenkýřem rázně vynadáno
vedle mě totiž ležela cedulka zadáno

Bože, já jsem vůl

Tak jsem tedy usedl k vedlejšímu stolu
kde jakási ženština popíjela kofolu
a jak jsem dával klobouk z hlavy dolů
převrh jsem ji sklenku a polití jsme byli spolu
bože, já jsem vůl

Ach bože, bože, bože, až takového vola
by nepřijala ani ta nejzvláštnější zvláštní škola

Nejdříve jsem se jal oné ženě omluviti
a poté se činil škodu zapraviti
a když jsem vytahoval kapesník abych ji mohl osušiti
strhnul jsem ji nešťasně paruku do toho pití
bože, já jsem vůl

Jaké překvapení mě potom ale čekalo
nebyla to ženština jak se původně zdálo
po tom fópá se mi před očima zatmělo
jaké mi uštědřil onen homo sapiens dělo
bože, já jsem vůl

Ach bože, bože, bože, až takového vola
by nepřijala ani ta nejzvláštnější zvláštní škola

Když jsem si konečně v koutě svá dvě piva vypil
vyňal jsem portmonku abych je zaplatil
po otevření jsem však s politováním zjistil
že mi obsah tří desetikorun kdosi zcizil
bože, já jsem vůl

Pak mě potupně z onoho lokálu vyhodili
kopanci do hýždí vůbec nešetřili
belhal jsem se domů v téhle chmurné chvíli
myšlenky v hlavě se mi cestou honily
proč jsem takovej vůl?

Ach bože, bože, bože, až takového vola
by nepřijala ani ta nejzvláštnější zvláštní škola

Tohle je pravda celá.