1999 90 stran Ilustroval Kája Pokorný Nakladatelství Julius Zirkus

Kniha v pdf formátu je ke stažení zde. Trochu jsme se znali
Trochu jsme šveholili
a trochu jsme pohvizdovali
Samozřejmě, že jsme se i smáli...
Trochu jsme ponocovali
trochu zpívali
a trochu se kočkovali
Samozřejmě,že jsme se i smáli...
Trochu jsme se motali
trochu diskutovali
a trochu se požďuchovali
Samozřejmě, že jsme se i smáli...
A najednou tam visel oběšený Petr...


Potkali se ve městě kulečníkový rozhodčí s hrabáčem listí.
"Jak se máš?" táže se rozhodčí hrabáče.
"Včera jsem byl u Cyrila," povídá po dlouhém přemýšlení hrabáč.
"Já jdu zase zítra k Žofce", praví rozhodčí a nervózně při tom žmoulá cíp posmrkaného kapesníku.
"Jsem ženatý," oslovil na rozloučenou hrabáč rozhodčího a pomalu se kolíbal do jakési restaurace.


Žije v Měníně na Brněnsku. Je to psí fena jež sluje Ťapina. Kdyby jste někdy jeli okolo, musíte se na ni určitě přijít podívat. Něco podobného jste dozajista neviděli. Páni, to je tedy čokl, je to vůbec pravda? Já se zblázním! Aáách...!


Přišli za mnou onehdy tři kamarádi: Jeden byl ženatý, druhý byl nanicovatý a třetí byl nabubřelý. První můj kamarád plakal, druhý se jen tak vochomejtal a tomu třetímu tekly z huby sliny. Nemám já to skvělé kamarády?


Je půl sedmé a osm minut večer. Je to vynikající čas. Tak vynikající, že to ani nadokážu popsat. Kdybych mohl mít na světě jedno jediné přání, bez rozmýšlení bych si přál toto: Aby bylo neustále půl sedmé a osm minut večer. Důvod je naprosto jednoznačný - je to vynikající čas.


Premiéra nového humoristického kusu Kašpárkovy zálety přilákala v neděli dopoledne do loutkového divadla Radost nebývalé množství dětí. Mezi dětmi se u pokladny mačkal pan Holomek, který si koupil lístek do první řady. Při jedné zvlášť komické scéně,v níž se Kašpárek pokouší svést jednu dementní bábu, se pan Holomek tak chechtal, až mu upadly koule.