Výstupy na Aiguille Blanche de Peuterey (4.112 m)



1. Přechod ledovce z bivaku Eccles na sedlo de Peuterey



2. Výstup ze sedla de Peuterey



3. Výstup pravou částí severní stěny



4. Trasa přes Rochers Gruber


1. Přes bivak Eccles a sedlo Peuterey Obtížnost:   AD+ 
  Parametry: z bivaku Eccles 370 m; 4:00-5:30 hod., sestup 3:00-5:00 hod.
  Prvovýstup: 31.7.1885

Z bivaku Eccles se vydáme na sever, vylezeme na vrcholek Pointe Eccles a z něj sestoupíme do sedla Col Eccles. Za dobrých sněhových podmínek můžeme Pointe Eccles obejít zleva po ledovcových svazích. Ze sedla Col Eccles pokračujeme kousek po hřebeni, pak sestoupíme nebo slaníme strmým svahem přes ledovcové odtrhy na ledovec Freney. Vyhýbajíce se masivním trhlinám, traverzujeme přes ledovec až pod sedlo de Peuterey (3.934 m). Do sedla vede poměrně snadný sněhový svah.

Za sedlem nejprve překonáme ledovcový odtrh a poté po skalách vylezeme na Pointe Jones (4.104 m, II, zpět se dá slanit). Vrchol se dá obejít zleva. Následuje sněhový hřeben a už snazší skály více vlevo až na nejvyšší Pointe Güssfeldt (4.112 m). Na zbývající Pointe Seymour King (4.107 m) se dá dojít opět po sněhovém hřebeni.

Sestoupit je možné buď stejnou trasou nebo přes Rochers Gruber a také výstupem na Mont Blanc de Courmayeur a dále přes Mont Blanc k chatě Gouter.

2. Přes bivak Craveri Obtížnost:   D+ 

Popis trasy je u výstupů na Mont Blanc de Courmayeur.

3. Přes Rochers Gruber Obtížnost:   D+ 
  Parametry: z chaty Monzino 1.650 m; 8:00-11:00 hod., sestup 7:30-9:30 hod.
  Prvovýstup: 14.8.1880

Tato trasa má spíš historický význam a v současnosti slouží hlavně jako sestupová varianta, pokud horolezce zastihne nahoře na hřebeni špatné počasí. Z chaty Monzino se vydáme na sever přes sedlo Col de l'Innominata a pak sestoupíme či slaníme na ledovec Freney. Napřed postupujeme po jeho levé straně a pak strmým a rozbitým ledovcem traverzujeme doprava až pod skalní pilíř zvaný Rochers Gruber zhruba v 3.550 m. Cesta na horní plató ledovce Freney je přehrazena mohutným sérakem a toto je jediná možnost, jak se mu vyhnout. Na pilíř nalezeme vlevo a poté traverzujeme doprava. Postupně se dostaneme na hranu pilíře a po ní pokračujeme až na konec skalního úseku.

Za Rochers Gruber pokračujeme už snadnějším terénem po ledovci na sedlo Col de Peuterey a napojíme se na trasu č. 1. Při sestupu se na pilíři slaňuje, najdeme zde slaňáky. Následující přechod ledovce je orientačně náročný a výlez do sedla Col de l'Innominata má obtížnost II-III.

4. Severní stěna Obtížnost:   D+ 

Bivak Fourche bohužel zničil sesuv půdy v r. 2022. Tudíž tato část masivu Mont Blancu je momentálně přístupná velmi problematicky, možná jen pro atlety nebo s vlastním bivakem. Budoucnost snad přinese obnovení bivakové chatky v této strategické poloze.

Od místa bivaku sestoupíme na ledovec Brenva a dlouhým nepříjemným úsekem kolem trhlin se dostaneme až pod severní stěnu. Ta má výšku 750 m se sklonem max. 55°. Pravou částí stěny kolem obřího séraku dolezeme až na sedlo mezi vrcholy Pointe Seymour King a Pointe Güssfeldt.

5. Hřeben Peuterey Integrale jižní větev Obtížnost:   TD+ 
  Parametry: z údolí Val Veny (víska Peuterey) 4.000 m; 2-3 dny
  Prvovýstup: 24-26.7.1953

Popis trasy je u výstupů na Mont Blanc de Courmayeur.

6. Hřeben Peuterey Integrale východní větev Obtížnost:   D+ 
  Prvovýstup: 28-31.7.1934

Popis trasy je u výstupů na Mont Blanc de Courmayeur.