|
|
| 1. Přes Mont Blanc | Obtížnost: PD |
Vystoupíme Normálkou na Mont Blanc. Odtud pokračujeme na jih po sněhovém hřebeni asi 600 m na vrchol Mont Blanc de Courmayeur.
| 2. Hřeben Brouillard | Obtížnost: D- |
 Parametry: |
z bivaku Eccles 1.050 m; 8:00-10:00 hod. |
| z bivaku Quintino Sella 1.700 m; 10:00-12:00 hod. | |
| Prvovýstup: |
9.8.1911 |
Hřeben má horší pověst než Innominata nebo Peuterey díky své rozlámanosti. Nejvyužívanější přístup je od bivaku Eccles. Traverzujeme doleva na strmé sněhové svahy se sklonem až 50°. Překonáme ledovcový odtrh (zde se někdy slaňuje) a po ledovci pokračujeme podél brouillardských pilířů až ke sněhovému žlabu, který nás vyvede na sedlo Col Emile Rey (4.030 m, 2:00-2:30 hod.). Další přístup je možný od bivaku Quintino Sella. Vydáme se na JV a přes skalní žebra a žlaby dolezeme na ledovec Mont Blanc ve 3.350 m. Tento úsek není orientačně snadný a je lépe si ho obhlédnout za světla. Přes rozbitý ledovec pokračujeme na východ až ke dlouhému vysněženému žlabu. Jeho levou stranou dolezeme na sedlo Col Emile Rey (4:00 hod.).
Ze sedla se vydáme nejprve traverzem doprava pod skalním pilířem ke žlabu. Vylezeme jej vlevo (III) a v horní části pokračujeme opět doleva po bezpečnějším skalním žebru. Výraznější věž obejdeme zprava. Sněhovými svahy a snadnými, ale rozlámanými skalami dolezeme na vrchol Pic Luigi Amedeo (4.460 m). Kousek sestoupíme a přes několik věžiček (III) a sněhový hřeben se dostaneme až ke 30 m skalnímu schodu. Oblezeme jej zleva až na vrchol Mont Blanc de Courmayeur.
Sestup touto trasou se nedoporučuje kvůli nebezpečí pádu kamenů ve spodní části.
| 3. Hřeben Brouillard přes Punta Baretti | Obtížnost: AD+ |
Celý hřeben je dlouhý 7 km s převýšením 3.000 m. Jeden bivak je nevyhnutelný, vhodná místa se zde občas najít dají. Z údolí Val Veny se vydáme na západ přes morény ledovce Miage. Poté po travnatých svazích mohutného hřbetu Aiguilles Rouges dojdeme na hřeben. Sledujíce linii hřebene s občasným obcházením těžších skalek většinou po pravé straně vystoupíme postupně na vrcholy Aiguilles Rouges de Brouillard, Punta Baretti a Mont Brouillard. Setkáme se zde s lezeckými úseky maximálně II-III. Z Mont Brouillard sestoupíme na sedlo Emile Rey a odtud už je trasa stejná jako předchozí.
| 4. Hřeben Innominata | Obtížnost: D |
| Parametry: |
z bivaku Eccles 1.000 m; 7:30-9:00 hod. |
| Prvovýstup: |
19-20.8.1919 |
Východiskem je bivak Eccles. Při dobrých sněhových podmínkách se vydáme na SZ a traverzujeme strmými sněhovými svahy pod Pic Eccles (4.041 m) až ke žlabu za spádnicí vrcholu k sedlu Col Eccles (4.005 m). Strmým žlabem (50°) na sedlo vylezeme. Pokud sněhové podmínky nejsou dobré, je možné lézt přímo přes Pic Eccles. Nejprve postupujeme po JZ hřebeni mixovým terénem, potom uhneme mírně doprava na východní svahy a přes strmé skály (III+) se dostaneme na předvrchol. Krátký hřebínek nás dovede na vrchol a z něj sestoupíme do sedla Col Eccles.
První skalní pilíř lezeme vlevo (III+), pod dvěma načervenalými věžemi pokračujeme komínem (40 m, III+) a přelezeme rozpraskanou nízkou stěnku (5 m, IV+). Další věž oblezeme zprava a poté ještě jednu po hřebeni (III). Téměř vodorovným sněhovým hřebenem se dostaneme pod druhý výrazný pilíř. Traverzujeme doleva žlabem a vylezeme na pilíř vlevo, kde jsou obtíže menší. Po hřebeni pokračujeme až do místa, kde se Innominata napojuje na hřeben Brouillard a po něm dolezeme na vrchol (II).
| 5. Hřeben Peuterey | Obtížnost: D+ |
| Parametry: |
z bivaku Craveri 1.450 m; 9:00-12:30 hod. |
| z chaty Monzino 2.450 m; 13:00-19:00 hod. | |
| z bivaku Eccles 1.150 m; 7:00-10:00 hod. | |
| Prvovýstup: |
30-31.7.1877 pouze horní část hřebene za Aig. Blanches de Peuterey |
| 30–31.7.1927 hlavní část hřebene z dnešního bivaku Craveri | |
| 28–31.7.1934 celý hřeben (Integrale) přes Aig. Noire de Peuterey |
Nejhezčí, ale i nejtěžší trasa z jihu na Mont Blanc má více variant. Prvovýstupci oblezli malebný Aiguille Blanches de Peuterey a zdolali až horní část hřebene za ním. Dnes se nejvíce leze trasa z chaty Monzino a bivakem v plechové budce Craveri. Je možné přelézt i celý hřeben (Integrale) a to buď jeho jižní nebo východní větví.
Trasa prvovýstupců je popsána u Aiguille Blanche de Peuterey.
U druhé varianty nejprve dojdeme z údolí Val Veny k chatě Monzino. Odtud pokračujeme na hřeben Innominata a pomocí 2-3 slanění na ledovec Freney. Kličkujíce přes rozbitý ledovec, dostaneme se až pod věže Aiguilles des Dames Anglaises. Bivak Craveri leží na hřebeni a cesta k němu vede skalním traverzem přes lávky zvané 'vires Schneider'. Tento traverz není úplně snadný (III+) a hrozí zde padající kameny. Z bivaku sestoupíme kousek zpět na straně Freneyského úbočí a pak se komínem mezi dvěma věžemi vrátíme na hřeben. Pokračujeme po hřebeni až ke strmému pilíři. Vylezeme po něm několik metrů a pak vytraverzujeme doprava směrem ke stěně Brenva. Žebrem se vrátíme na hřeben až za vrcholkem Punta Gugliermina. Přejdeme sedélko na straně Brenvy a skalnatým hřebenem (II) dolezeme na vrchol Pt Seymour King (4.107 m). Po sněhovém hřebeni se dostaneme až pod hlavní vrchol Aig. Blanche (Pt Güssfeldt, 4.112 m). Vylezeme na něj skalnatou JV hranou. Po krátkém sněhovém hřebínku buď zdoláme po skalách třetí a poslední vrchol Pt Jones (4.104 m) nebo jej oblezeme zprava. Do sedla Col de Peuterey (3.934 m) sestoupíme strmým mixovým terénem na straně Freney. Dá se buď slézt přes odtrh nebo zde 2-3x slanit.
Při dobrých sněhových podmínkách sejdeme ze sedla asi 150 m až pod výraznou věž, kterou oblezeme mixovým terénem se sklonem 45°-50° a vrátíme se na hřeben Grand Pilier d'Angle. Pokud je sněhu málo, sejdeme ze sedla jen asi 60 m a pak po skalách vylezeme zpět na hřeben. Ten se promění v čistě sněhový a po něm pokračujeme v serpentinách (40°-45°) až na vrchol Mont Blanc de Courmayeur.
| 6. Hřeben Peuterey Integrale jižní větev | Obtížnost: TD+ |
| Parametry: |
z údolí Val Veny (víska Peuterey) 4.000 m; 2-3 dny |
| Prvovýstup: |
24-26.7.1953 |
Ani tento hřeben se neleze v kompletní verzi. Buď přímo z údolí nebo přes bivak Barelli obejdeme z východu Mont Rouge de Peuterey a nastoupíme až za vrcholkem Pic Gamba (3.067 m). Dále už se na Aiguille Noire de Peuterey jedná o regulérní lezeckou trasu přes řadu věží s úseky až VI. Je vhodné přenocovat v bivaku Craveri.
Více informací najdete na camp2camp.org.
| 7. Hřeben Peuterey Integrale východní větev | Obtížnost: D+ |
| Prvovýstup: |
28-31.7.1934 |
Dlouhá trasa vede přes Mont Noir de Peuterey, Aiguille Noire de Peuterey a Aiguille des Dames Anglaises. Jedná se většinou o skalní lezení, až pod Aiguille Blanche de Peuterey hřeben přechází ve sněhový. Je vhodné přenocovat v bivaku Craveri.
Více informací najdete na camp2camp.org.
Sestup z Mont Blanc de Courmayeur je nejlépe uskutečnit Normálkou přes Mont Blanc, bivak Vallot, chatu Gouter atd.
Další výstupy a varianty:
Jižní strana Mont Blanc de Courmayeur nabízí nepřeberné množství lezeckých vylomenin. Například:
| |
Jižní Freneyský pilíř (700 m) | TD | |
Centrální Freneyský pilíř (500 m) | TD+ |
|
Severní Freneyský pilíř (700 m) | TD+ |
|
Centrální Brouillardský pilíř (350 m) | TD |
|
Pravý (Boningtonův) Brouillardský pilíř (350 m) | TD+ |
|
Červený Brouillardský pilíř (400 m) | TD+ |
|
Levý Brouillardský pilíř (400 m) | TD |
|
Grand Couloir du Freney (850 m) | D+ |
Více informací najdete na camp2camp.org.
