1. Normálky na hřeben Grandes Jorasses z jihu

2. Detail hřebene

3. Přístup na sedlo Grandes Jorasses ze severu

4. Pointe Young ze sedla Grandes Jorasses. Není tak děsivý, jak vypadá.

5. Výstup na Pointe Young

6. Pointe Marguerite od Pointe Young

7. Terén na Pointe Héléne

8. Severní stěna a dva nejvýznamnější pilíře (Walker a Croz)

9. Hřeben Hirondelles od bivaku Gervasutti

10. Přístup na sedlo Col des Hirondelles a severní stěna

11. Hřeben Hirondelles

12. Hřeben Tronchey

Parametry:	z chaty Boccalatte 1.450 m; 5:30-6:30 hod., sestup 4:30-5:00 hod.
Prvovýstup:	30.6.1868

Z chaty Boccalatte se doporučuje vyrazit už ve 2:00, stabilní sněhové podmínky jsou zásadní. Vydáme se na sever přes skalnatý hřeben s vyšlapanými stopami cesty. Ve 3.020 m dojdeme k ledovci Planpincieux. Pokračujeme na sever úsekem s trhlinami a potenciálním nebezpečím pádu séraků z jižní stěny. Sněhové svahy mají sklon až 40°. Ve 3.400 m nalezeme na skalnatý hřeben Rocher du Reposoir. Zpočátku se držíme více vpravo, některé úseky mají obtížnost III. Výše už je terén snazší. Za dobrých podmínek je možné hřeben oblézt zprava ledovci.

Z vršku hřebene uhneme doprava na ledovec Grandes Jorasses. Krátkým úsekem s trhlinami a poté už stabilním terénem traverzujeme až ke skalnatému žebru vedoucímu na Pt Whymper. Žlabem se dostaneme na hřeben a po 100 m opět traverzujeme doprava na ledovec. Pokud možno rychle přejdeme úsek pod sérakovým polem až na manší plató (3.940 m) jižně pod vrcholem. Z něj se vydáme doleva mixovým svahem. Po něm už následuje jen krátký úsek po ledovci na vrchol.

Sestup je dobré absolvovat co nejdříve. Když se slunce opře do svahů, sněhové mosty, séraky a trhliny jsou méně stabilní.

Parametry:	z chaty Boccalatte 1.480 m; 6:00-7:00 hod., sestup 5:00-6:00 hod.
Prvovýstup:	24.6.1865

Tato trasa je vhodnou alternativou k předchozí, pokud jsou séraky pod vrcholem nestabilní. Postupujeme stejně jako u předchozí cesty až po skalní žebro spadající z vrcholu Pt Whymper. Zde neuhneme doprava na ledovec, ale pokračujeme po žebru (III) na vrchol. Odtud sejdeme sněhovým svahem dolů a doprava (na východ) přes ledovcový odtrh až na sedélko mezi Pt Whymper a Pt Walker. Z něj už pak snadným terénem dojdeme na hlavní vrchol.

Sestup touto trasou může být vhodnější při rozměklém sněhu nebo v mlze. Žebro z Pt Whymper se dá slézt (400 m, II-III) až k traverzu k Rocher du Reposoir. Je dobré trefit to správné místo a ze žebra neuhnout dříve.

Parametry:	z chaty Boccalatte 1.600 m; 9:00-11:00 hod. přes Pt Margueritte, sestup 4:30-5:30 hod.
Prvovýstup:	22.8.1898; s výstupem na Pt Margueritte 24.8.1909

Jako výstup na hlavní vrchol je tato trasa dost zdlouhavá, ale poskytuje nejsnazší přístup na vrcholky Pt Héléne a Pt Margueritte, v tomto případě už na horní hranici obtížnosti  AD+ . Na svazích pod Pt Croz se doporučuje aspoň částečná sněhová pokrývka, jinak mohou být zvětralé skály nebezpečné.

Stejně jako u Normálky dolezeme na vršek hřebene Rocher du Reposoir (3.700 m). Přes ledovec (zpočátku s trhlinami) se dostaneme až pod stěnu mezi Pt Héléne a Pt Croz. Překonáme ledovcový odtrh a mixovým terénem vylezeme na hřeben. Po něm se vlevo dostaneme až pod Pt Héléne. Na vrchol vede strmý skalní úsek (II+).

Z Pt Héléne slaníme 25 m na SZ do sedla před Pt Margueritte. Pokračujeme po tenkém hřebeni až pod hladký schod pod vrcholem. Obejdeme jej zleva (úsek za III+) až do snadnějšího terénu, kterým dolezeme na vrchol.

Zpátky se dá schod slanit nebo slézt po hřebeni. Na Pt Héléne vylezeme rozbitým hřebenem (III). Sestoupíme do menšího sedélka a po ostrém hřebínku dojdeme pod Pt Croz. Lezeme doprava a na hřeben se dostaneme až za vrcholem. Na nejvyšší bod se odtud dostaneme už bez problémů. Dále pokračujeme rozbitým hřebenem a strmějším svahem vylezeme na Pt Whymper. Zde se napojíme na předchozí trasu na hlavní vrchol.

Sestup se doporučuje jednou z předchozích tras. Pokud musíme výstup ukončit už po Pt Margueritte, dá se slézt stejnou trasou s případnými slaněními stěny mezi Pt Héléne a Pt Croz.

Parametry:	z bivaku Canzio na Pt Walker 680 m; 7:00-9:00 hod.
Prvovýstup:	14.8.1911 k Pt Whymper, 5-6.8.1923 na Pt Walker

Tato trasa je krásným vysokohorským přechodem, dá se spojit i s hřebenem Rochefort. Z bivaku Canzio se vydáme doleva na dno žlabu v západní stěně Pt Young. Lezeme po skalách v jeho levé části, pak překonáme dva schody (IV) a po rampě vlevo se dostaneme na sněhovou plošinu. Po rozbitých stupních (IV, převislý blok obejdeme zprava) dolezeme na hřeben. Nejprve zleva a potom přímo po hřebeni dosáhneme vrcholu Pt Young.

Sestoupíme po hřebeni vlevo (na severní straně) na rameno nad sedlem. Odtud pokračujeme na sedlo pod Pt Margueritte buď žlabem na jižní straně (slanění) a dále traverzem převislého bloku (IV+) nebo přímo po žebru (2x slanění) a traverzem doprava kolem skalní věže (III+). Ze sedla lezeme nejprve 30 m vpravo a pak se doleva vrátíme na sedélko mezi dvěma vrcholy Pt Margueritte. Doprava po skalách vystoupíme na hlavní vrchol.

Z Pt Margueritte na Pt Walker se dostaneme stejně jako u předchozí trasy.

Prvovýstup:

4-6.8.1938

Severní stěna už dalece přesahuje pojem vysokohorská turistika, proto zde uvádíme ze 30 cest pouze orientačně dvě nejvýznamnější. Walkerův Pilíř je klasický, čistě horolezecký a těžký výstup severní stěnou, více zde.

Prvovýstup:

28-29.6.1935

Trasa prvovýstupců severní stěny, i dnes stále velmi těžká.

Parametry:	z bivaku Gervasutti 1.350 m; 9:00-11:00 hod.
	z chaty Leschaux 1.780 m; 10:00-13:00 hod.
Prvovýstup:	10.8.1927

Odlehlý, ale klasický hřeben je dnes lezený velmi málo. V letech 1888-1927 zažil 35 neúspěšných pokusů a až pak se podařilo zdolat klíčové místo, které je o hodně obtížnější než zbytek cesty. Přístup na sedlo Col des Hirondelles je možný z italské i francouzské strany. Z bivaku Gervasutti se vydáme na JZ přes ledovec Frébouze. Těsně mineme JV žebro spadající z jižního vrcholu Pt des Hirondelles a strmými sněhovými svahy dolezeme na sedlo. Až potud se jedná o ledovcovou túru. Z chaty Leschaux sestoupíme na stejnojmenný ledovec a dojdeme až pod sedlo. Vede na něj široký žlab s bariérou séraků. Proto se vydáme doleva přes ledovcový odtrh (může být neschůdný) ke skalnímu žebru. Nastoupíme do žlábku vlevo od žebra a pak se na něj doprava opět vrátíme. Po rozbitých skalách se dostaneme na sedlo.

Ze sedla dojdeme doprava po ledovci ke skalnatému hřebeni. Je na něm více úseků IV-IV+. Nejtěžší místo (Fissure Rey) je za V+ čistě, za V s dopomocí skoby. Jištění na tomto úseku je. Poslední pasáže pod vrcholem jsou mixové a ledovcové.

Sestupujeme některou s předchozích tras na chatu Boccalatte.

Prvovýstup:

1936

Východisko: bivak Jachia. Obtížnost lezení většinou IV, místy V. 1600 m dlouhý hřeben.

Alpy    Mont Blanc    Grandes Jorasses, Pointe Walker