|
|
|||||||||||||||||||||||||||
Smrk je tvarově nevýrazný a velmi špatně rozlišitelný od ostatních kopců. I přesto bývá oblíbeným cílem turistů, cyklistů a v zimě běžkařů. Těží z výhodné polohy poblíž Ramzovského sedla, dostupného vlakem, autobusem i autem. Turistické značky se protínají na polské hranici v místě zvaném Smrk - hraničník (1.109 m). V minulosti se zde stýkalo Markrabství moravské, Rakouské Slezsko a Kladské hrabství. Po vzniku Československa v r. 1918 to byla Morava, Slezsko a Německo. Po 2. světové válce bylo Kladsko přiděleno Polsku, takže dnes se jedná o trojmezí Moravy, Slezska a Polska. Stojí zde i hraniční kámen. Od r. 2002 tu býval i dřevěný přístřešek, ale neměl dlouhou životnost, v r. 2019 byl coby zchátralý odstraněn.
Trojmezí bývá často zaměňováno s vrcholem, ale ten se nachází asi 450 m východněji. Nevede přes něj oficiální značka, pouze trasa z Ramzové s místním značením (červenobílý čtverec), která kopíruje historickou hranici Moravy a Slezska. Kolem vrcholu se nachází poměrně rozsáhlé rašeliniště, což obzvlášť na jaře a na podzim vyžaduje nepříjemné brodění se bahnem a borůvčím.
Atraktivitu Smrku zvyšuje i blízkost chaty Paprsek (3,5 km podél hranice) s kvalitní kuchyní a vyhlášenými borůvkovými knedlemi. Dalším tahákem je Lesní bar na východních svazích. Na planině uprostřed lesů jsou v dřevené otevřené chatce k mání buřty, čokolády, pivo, kafe a další chuťovky. Nechybí ohniště, opékací tyče i potok-chladič. Nikdo tu nehlídá, je na cti každého, zda zaplatí do plechové kasičky. Je zarážející, že s národem, o kterém se proslýchá, že otočí co může, funguje tento neuvěřitelný nápad už asi od r. 2006. Možná je výhoda, že z nejbližší civilizace je nutné ujít 2 km do docela prudkého kopce a to už se cikánům nechce. Bar založil místní revírník a postupem času se z něj stala instituce, u které se schází davy. O kus výš je ještě Horní bar s posezením, ale bez občerstvení. Tady už davy nepotkáte.
Několik set metrů jižně pod vrcholem Smrku se nachází lovecká Solná chata. Blízko ní pramení říčka Branná. Na severních svazích najdeme Sokolí skály s útulnou. Další útulna Mates se nachází asi kilometr na SV po žluté značce. Za zmínku stojí i kamenitá vyvýšenina Brusek (1.115 m) na polské hranici po cestě na Paprsek, ze které je nejhezčí výhled v celém okolí.
Německý název Smrku zní Fichtlich, což sice samo o sobě znamená 'oficiální', ale vzhledem k tomu, že smrk je Fichte, tak to v tomto případě bude spíš 'smrčný'.
|
|||
Rychlebské hory 
Smrk (výstupy)
|