Smrk  1.127 m
Masiv: Rychlebské hory Povrch: ? Ø sklon: ?
Prominence: 312 m Key col: Kladské sedlo Parent: Králický Sněžník
Izolace: 6,0 km Parent: Šerák Povodí: Odra, Morava
GPS: 50°13'43''N   17°2'1''E

Smrk je nejvyšším vrcholem Rychlebských hor. Rostou na něm překvapivě smrky, i když už zdaleka ne tolik jako dřív. Vrcholové partie hodně proklestila vichřice v r. 2007, což mělo i pozitivní důsledek v podobě lepších výhledů, hlavně na Kraličák a do Polska.

Smrk je tvarově nevýrazný a velmi špatně rozlišitelný od ostatních kopců. I přesto bývá oblíbeným cílem turistů, cyklistů a v zimě běžkařů. Těží z výhodné polohy poblíž Ramzovského sedla, dostupného vlakem, autobusem i autem. Turistické značky se protínají na polské hranici v místě zvaném Smrk - hraničník (1.109 m). V minulosti se zde stýkalo Markrabství moravské, Rakouské Slezsko a Kladské hrabství. Po vzniku Československa v r. 1918 to byla Morava, Slezsko a Německo. Po 2. světové válce bylo Kladsko přiděleno Polsku, takže dnes se jedná o trojmezí Moravy, Slezska a Polska. Stojí zde i hraniční kámen. Od r. 2002 tu býval i dřevěný přístřešek, ale neměl dlouhou životnost, v r. 2019 byl coby zchátralý odstraněn.

Trojmezí bývá často zaměňováno s vrcholem, ale ten se nachází asi 450 m východněji. Nevede přes něj oficiální značka, pouze trasa z Ramzové s místním značením (červenobílý čtverec), která kopíruje historickou hranici Moravy a Slezska. Kolem vrcholu se nachází poměrně rozsáhlé rašeliniště, což obzvlášť na jaře a na podzim vyžaduje nepříjemné brodění se bahnem a borůvčím.

Atraktivitu Smrku zvyšuje i blízkost chaty Paprsek (3,5 km podél hranice) s kvalitní kuchyní a vyhlášenými borůvkovými knedlemi. Dalším tahákem je Lesní bar na východních svazích. Na planině uprostřed lesů jsou v dřevené otevřené chatce k mání buřty, čokolády, pivo, kafe a další chuťovky. Nechybí ohniště, opékací tyče i potok-chladič. Nikdo tu nehlídá, je na cti každého, zda zaplatí do plechové kasičky. Je zarážející, že s národem, o kterém se proslýchá, že otočí co může, funguje tento neuvěřitelný nápad už asi od r. 2006. Možná je výhoda, že z nejbližší civilizace je nutné ujít 2 km do docela prudkého kopce a to už se cikánům nechce. Bar založil místní revírník a postupem času se z něj stala instituce, u které se schází davy. O kus výš je ještě Horní bar s posezením, ale bez občerstvení. Tady už davy nepotkáte.

Několik set metrů jižně pod vrcholem Smrku se nachází lovecká Solná chata. Blízko ní pramení říčka Branná. Na severních svazích najdeme Sokolí skály s útulnou. Další útulna Mates se nachází asi kilometr na SV po žluté značce. Za zmínku stojí i kamenitá vyvýšenina Brusek (1.115 m) na polské hranici po cestě na Paprsek, ze které je nejhezčí výhled v celém okolí.

Německý název Smrku zní Fichtlich, což sice samo o sobě znamená 'oficiální', ale vzhledem k tomu, že smrk je Fichte, tak to v tomto případě bude spíš 'smrčný'.



Mapy.cz



1. Smrk z Obřích skal pod Šerákem



2. Smrk z turistické cesty pod Travnou horou



3. Smrk z Obřích skal pod Šerákem



4. Masiv Smrku od Skály smrti na Vysokém hřbetu



5. Masiv Smrku z Chlumu nad Skorošicemi



6. Trojmezí na polské hranici pod vrcholem Smrku



7. Vrchol Smrku s rašeliništěm okolo



8. Vyvýšenina Brusek pod Smrkem



9. Lesní bar




Spřízněné štíty



Rychlebské hory   Smrk (výstupy)