Chybí tu slaňáky, poslední kruhy jsou často několik metrů pod vrcholem. Takže dolezete cestu, někde za obzorem vyhledáte nejbližší strom (pokud existuje) a založíte jištění. Následně pak s doleznuvším druholezcem smotáte lano a skálu poctivě v lezečkách obejdete lesem. Důvodem je, aby tu lezci nelezli 'na rybu' s lanem hozeným shora. Co je na tomto stylu špatného, nikdo nikdy nevysvětlí. Obzvlášť pro lidi, kteří nelezou často nebo začínají nebo zkrátka nemají potřebnou výkonnost či morál a i přesto by si rádi zalozili. Snaha zpřístupnit skálu jen 'opravdickým lezcům' zavání značnou domýšlivostí. A na chybějící slaňáky doplácejí v důsledku všichni.

První kruhy jsou občas dost morálové, nižší poloha by jim prospěla.

Je tu zákaz používání magnézia na cestách nižších než 7. Důvodem je nikoliv ochrana skály, ale aby chyty nebyly bílé a označené. Otázkou zůstává, jak má vylézt prvolezec bezpečně drsnou šestku v létě s mokrýma rukama.