Szczytnik

Pás skal pod vrcholem kopce Szczytnik nad Orlickými horami nabízí krásné pískovcové lezení. Nejatraktivnější věž Widokowa má 37 m a o kousek dál stojící Wielbłąd 30 m. Ostatní skalky jsou nižší. Co ale dělá oblast pro lezce výjimečnou je jištění. Je totiž skutečně sportovní, borháky jsou kousek od sebe a nikdo se tu nemusí klepat na každém kroku, že když mu ujede noha, tak spadne do rakve. Tady nám to Poláci zase jednou totálně nandali a vyvrátili řadu mýtů, které se v Česku tradují od nepaměti jako mantra:

	pískovec se nesmí pořádně jistit (to by se na něm totiž lezlo)
	lezci by pískovec zničili (tady se intenzivně leze už 7 let a na skále nejsou patrné žádné známky opotřebení)
	cesta jištěním něco ztrácí (neztrácí nic, zůstává přesně taková, jakou ji stvořila matka příroda)
	cesty se nesmí dojišťovat a musí zůstat navěky jak je (ne)zajistil prvolezec (jinak bychom už nemohli říkat ty krásné věty 'když jsi trouba, tak sem nelez' nebo 'když na to nemáš, tak sem nejezdi' a nemohli bychom machrovat. Toto unikátně nesmyslné pravidlo umožňuje jednomu zlovolnému Hrdinovi zprznit a znepřístupnit řadu cest a dokonce celých skalních oblastí pro ostatní na desítky let)

Krásným příkladem, že staré a nové se dá bez problémů zkombinovat, je třeba cesta Niech Będzie Pochwalony, možná nejhezčí a nejdelší v celé oblasti. Má přes 30 m a původně v ní byly pěkně po česku 3 kruhy. Což znamená dlouhé metry lezení v nebezpečném terénu zcela bez jištění. Ty kruhy jsou tam dodnes, ale byly doplněny borháky a dnes má cesta 12 jištění. Takže Hrdina si ji může vylézt postaru a všichni ostatní si ji mohou užít bez rizika vozíku nebo krchova. A přesně tohle posouvá celý sport dál. Ať žije ČHS až na věky, ámen.

Skály jsou dobře dostupné, autem se dá vyjet až k zámku na vrcholu Szcytniku. Je tu menší parkovišťátko a pokud není místo, stojí se po polsku všude kolem. Od auta pod nejvyšší věž Widokowa je to asi 150 m z prudkého kopce. Oblast je atraktivní i pro turisty, kolem skal vede a a z Widokowe, jak už název napovídá, je z plošiny se zábradlím krásná vyhlídka po okolí.

Snad jediným mínusem je spousta střepů pod skalami. Rozbíjet flašky v lese je asi národní sport.

Průvodce k jednotlivým skalám jsou ke stažení na stránkách viz. níže. Nahoře u parkoviště je tabule s QR kódy a u dvou nejvyšších věží Widokowe a Wielbłądu stojí cedule s vytištěnými průvodci. Ne všechno je však aktuální, na tabuli pod skalami je zakresleno více cest než v průvodci na webu a ani tak nejsou všechny. Oblast je ještě stále ve vývoji.

Stupnice je tu podivná krakowská. Do VI+ zhruba odpovídá UIAA, pak však následuje VI.1, VI.1+, VI.2, VI.2+ atd. Takže borci s vyšší výkonností si musí stupně přeložit do svého jazyka. Údaje v závorce u každé cesty znamenají počet borháků a slaňáků v cestě. Takže např. 5R + 2RZ + 7R + StZ znamená 5 borháků, 2 větší kruhy na slanění po 1. délce, 7 borháků a slaňák s kroužkem. Trochu komplikované, ale lezec ví, že by si měl vzít 12 presek.

Pískovec je hrubý a nohy krásně drží. Není to však oblast pro začátečníky, spíše pro lezce, kteří zvládnou na skalách VI a více.

Průvodci