|
V názvech hřebenů je menší chaos. Setkat se můžeme s těmito:
Túra z Lysej Poľany a zpět je malebným, byť dlouhým výletem, který nevyžaduje lezecké zkušenosti.
Hřeben se dá prodloužit o variantu ze sedla Chałubińského vrata. Těžká místa se obchází vlevo od hřebene, je zde vyšlapaná pěšina až na Hrubý štít.
Za Lysou Poľanou nás polští hoši zkásnou za parkovné a ještě za, ehm, vstup do přírody. Po dojdeme k Morskiemu Oku a poté doprava po přes Szpiglasowu Przełęcz na Hrubý štít. Odtud už je hřebenovka pěkně vidět.
Úvodní úsek je skalnatý, místy exponovaný, ale lezecky nenáročný (I). Navíc některé části hřebene se dají obejít po trávě na slovenské straně (Kobylia dolinka). To platí obecně pro celou trasu.
3. Začátek hřebene je zubatý |
4. Terén na začátku hřebene |
5. Pohled k Hrubému štítu, vlevo sedlo Szpiglasowa Przełęcz |
6. Občasné přelézání skalky |
7. Nejtěžší úsek, věž by šla zřejmě obejít zleva |
8. Terén na hřebeni s vyšlapanou cestičkou |
9. Hladký štít |
10. Výhled z Hladkého štítu na dolinu Pieciu Stawow |
11. Walentkowy Wierch z Hladkého štítu, dole Hladké sedlo |
12. Hladké sedlo |
13. Pohled na hřebenovku od Walentkowa Wierchu |
14. Walentkowy Wierch, vzadu Swinica |
Z Walentkowa Wierchu sestoupíme zpět na Hladké sedlo. Z něj vedla na polskou stranu dříve značená pěšina, dnes už jen pěšina. Dojdeme po ní až do doliny, kde se napojíme na k Wielkemu Stawu Polskemu. Dále pak po kolem vodopádu Siklawa sestoupíme na asfaltku vedoucí k Morskiemu Oku a po dojdeme do Lysej Poľany. Tento úsek bývá zamořen davy a koňskými povozy, počty Okachtivých turistů jsou ohromující.