Hlavní tatranský hřeben

Kliknutím na mapu se tato zvětší

Hlavní tatranský hřeben se rozprostírá přes Západní Tatry, Vysoké Tatry a Belianské Tatry, od Hutianského sedla na západě (polsky na zachódě) po Ždiarské sedlo na východě. Je dlouhý 75 km a celkové převýšení vyšplhá na 22100 m.

Tudíž výše uvedená mapa je poněkud zavádějící, týká se pouze vysokotatranské části a její název by měl znít Hlavní hřeben Vysokých Tater. Tento má tvar tureckého půlměsíce, je dlouhý 26 km a sahá od Ľaliového sedla po Kopské sedlo. Nepatří do něj ani Gerlachovský, ani Lomnický štít, jeho nejvyšší vrcholem je Ľadový štít (2627 m). Zcela výjimečně klesá pod 2000 m a zahrnuje tyto výraznější vrcholy (od západu):



Přechody Hlavního tatranského hřebene, jakožto i 'pouze' Hlavního hřebene Vysokých Tater, patří k oblíbeným lezeckým výzvám. Podařilo se jej překonat i sólo a to dokonce i v zimě. Celá tato taškařice je ale určena pro pokročilé lezce, obzvláště sólové varianty. Stupeň lezecké obtížnosti dosahuje až na V, často se lezou čtverkové úseky nad několikasetmetrovými srázy. Kromě toho, předpokládáme-li určitou čistotu přechodu, je potřeba nést veškeré vybavení, jakožto i jídlo, pití atd. s sebou bez možnosti doplňování či podpory v dalších stanovištích. To znamená asi třicetikilový batoh, kterýžto na snadnosti postupu rozhodně nepřidá.


Prvopřechody celého Hlavního hřebene (75 km):

3.-13.9.1955 (letní týmový) - Zbigniew Hegerle, Zbigniew Krysa, Jerzy Piotrowski, Ryszard Schramm, Jan Staszel. Trasa od východu na západ. Chlapci ovšem omastili 6 štítů, proto se jako první regulérní počítá až
27.8.-18.9.1960 (letní týmový) - Marian Kruczek, Stanisław Obrochta, Józef Olszewski, Henryk Szot. Opět ve směru V-Z.
27.3.-14.4.1959 (zimní týmový) - Jerzy Krajski, Czesław Mrowiec, Kazimierz Olech, Andrzej Sobolewski, Szymon Wdowiak, Andrzej Zawada. Taktéž směr V-Z.
23.2. – 10.3.1978 (zimní sólo) - Pavel Pochylý. Unikátní výkon slovenského lezce, který, pokud je nám známo, nikdo zatím nezopakoval. Navíc ve směru Z-V. Byť s trochou fenmetrazinu a jiných bobulí, navzdory občasným částečným ochrnutím a halucinacím, zůstává tento přechod jedním z největších slovenských lezeckých výkonů vůbec.

Jazykový koutek: Pokud by vás zajímalo, co to je ľaliový, tak vězte, že liliový.