Kliknutím na mapu se tato zvětší

Tudíž výše uvedená mapa je poněkud zavádějící, týká se pouze vysokotatranské části a její název by měl znít Hlavní hřeben Vysokých Tater. Tento má tvar tureckého půlměsíce, je dlouhý 26 km a sahá od Ľaliového sedla po Kopské sedlo. Nepatří do něj ani Gerlachovský, ani Lomnický štít, jeho nejvyšší vrcholem je Ľadový štít (2627 m). Zcela výjimečně klesá pod 2000 m a zahrnuje tyto výraznější vrcholy (od západu):

Świnica   2301 m

Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít)   2172 m

Čubrina   2378 m

Veľký Mengusovský štít   2424 m

Prostredný Mengusovský štít   2393 m

Východný Mengusovský štít   2398 m

Hincova veža   2377 m

Volia veža   2370 m

Žabia veža   2336 m

Žabí kôň   2291 m

Rysy   2503 m

Ťažký štít   2500 m

Vysoká   2560 m

Ganek   2459 m

Rumanov štít   2428 m

Zlobivá   2425 m

Západný Železný štít   2360 m

Snežné kopy   2322 m

Východný Železný štít   2340 m

Popradský Ľadový štít   2390 m

Kačací štít   2400 m

Batizovský štít   2448 m

Zadný Gerlach   2616 m

Litvorový štít   2423 m

Velický štít   2319 m

Východná Vysoká   2428 m

Divá veža   2373 m

Svišťový štít   2382 m

Kresaný roh   2305 m

Malý Javorový štít   2385 m

Javorový štít   2417 m

Ostrý štít   2360 m

Široká veža   2461 m

Malý Ľadový štít   2611 m

Ľadový štít   2628 m

Snehový štít   2465 m

Čierny štít   2429 m

Kolový štít   2418 m

Zmrzlá veža    2311m

Jahňací štít   2229 m

Přechody Hlavního tatranského hřebene, jakožto i 'pouze' Hlavního hřebene Vysokých Tater, patří k oblíbeným lezeckým výzvám. Podařilo se jej překonat i sólo a to dokonce i v zimě. Celá tato taškařice je ale určena pro pokročilé lezce, obzvláště sólové varianty. Stupeň lezecké obtížnosti dosahuje až na V, často se lezou čtverkové úseky nad několikasetmetrovými srázy. Kromě toho, předpokládáme-li určitou čistotu přechodu, je potřeba nést veškeré vybavení, jakožto i jídlo, pití atd. s sebou bez možnosti doplňování či podpory v dalších stanovištích. To znamená asi třicetikilový batoh, kterýžto na snadnosti postupu rozhodně nepřidá.

Prvopřechody celého Hlavního hřebene (75 km):

	3.-13.9.1955 (letní týmový) - Zbigniew Hegerle, Zbigniew Krysa, Jerzy Piotrowski, Ryszard Schramm, Jan Staszel. Trasa od východu na západ. Chlapci ovšem omastili 6 štítů, proto se jako první regulérní počítá až
	27.8.-18.9.1960 (letní týmový) - Marian Kruczek, Stanisław Obrochta, Józef Olszewski, Henryk Szot. Opět ve směru V-Z.
	27.3.-14.4.1959 (zimní týmový) - Jerzy Krajski, Czesław Mrowiec, Kazimierz Olech, Andrzej Sobolewski, Szymon Wdowiak, Andrzej Zawada. Taktéž směr V-Z.
	23.2. – 10.3.1978 (zimní sólo) - Pavel Pochylý. Unikátní výkon slovenského lezce, který, pokud je nám známo, nikdo zatím nezopakoval. Navíc ve směru Z-V. Byť s trochou fenmetrazinu a jiných bobulí, navzdory občasným částečným ochrnutím a halucinacím, zůstává tento přechod jedním z největších slovenských lezeckých výkonů vůbec.

Jazykový koutek: Pokud by vás zajímalo, co to je ľaliový, tak vězte, že liliový.