Świnica je dvouvrcholová. Hlavní vrchol je o 10 m vyšší a prochází jím slovensko - polská hranice. Severní a východní stěna je vysoká 350 m a tvoří oblíbený cíl horolezců. Nejčastěji se lozí pilíř, jenž obě stěny odděluje. Pro turisty je Świnica přístupná ze všech tří dolin, nad kterými se klene - Gąsienicowej, Pięciu Stawów Polskich a Tichej.
V JZ svazích najdeme menší jeskyni nazvanou Świnicką Kolebą.
Název se dá přeložit podle očekávání jako prase. Údajně je odvozený od tvaru masivu. Současná verze existuje od první poloviny 20. století, ale i předchozí varianty byly značně vepřecí - Dźwinia Skała, Szwinia Skała.
První pokusy o dosažení vrcholu se datují do r. 1805. V r. 1822 se dostala na nižší vrcholek skupina rakouských topografů. Provedla ale pouze měření a sestoupila, považujíc hlavní vrchol za motivačně méněcenný. Ten počkal až do r. 1867 na tatranského průvodce Macieja Sieczku.
Navzdory poměrně snadnému přístupu má Sviňucha na svém kontě asi 30 mrtvých. Kromě horolezců, kteří mají padání ze srázů v popisu práce, jsou mezi nimi i turisté (blesk, uklouznutí) a několik sebevrahů. Co do počtu obětí je na tom v Polsku lépe už jenom další poměrně známý tatranský vrchol Giewont (1895 m).
| Prvovýstupy: | ||||||||||
|
||||||||||
| Prominence: 451 m | Key col: sedlo Čierna lávka | Parent: Veľký Mengusovský štít |
| Izolace: 4,7 km | Parent: Kôprovský štít | |
| GPS: 49°13'10''N 20°00'34''E | ||
| slovensky: Svinica | ||
SZ
SZ
Z
S
V
SV
JV