|
|
 |
 |
|
| 1. Ze Zadnej Javorovej doliny | Obtížnost: III |
Výstup na Ostrý štít je lezeckého charakteru, jsou zde úseky III stupně obtížnosti. Pokud trasu přesně neznáte, budete potřebovat lezečky. Ke slanění jsou tu asi 2-3 rezavé skoby působící nedůvěryhodně. Takže lano není nezbytně nutné. Výstup je poměrně nebezpečný díky lámavé a zvětralé skále ve střední části.
Vydáme se po 
z Tatranskej Javoriny směrem na Sedielko. Pod Ostrým štítem značku opustíme a šutrovito-travnatým terénem
se dostaneme až pod výrazný žlab spadající z Prielomu v Ostrom (sedlo mezi Ostrým a Malým Ostrým štítem).
Žlabem postupujeme až pod Prielom. Těžší úseky se dají obejít zprava po travnato-skalnatém svahu. Až do sedla je možné vylézt poměrně snadno.
Několik metrů pod Prielomem vytraverzujeme doleva na výraznou travnatou plošinu. Z ní potom vede dále doleva exponovaná lávka
(foto 4). Vypadá horší, než ve skutečnosti je.
Že traverzujeme správně poznáme po několika metrech podle dvou starých skob a smyce
(foto 5). Z konce lávky po rozlámaných skalách nahoru až po kamenný špunt, který se dá překonat
třemi způsoby:
a) doprava po skále, oblézt skalní hranu (těžší místo, foto 6), žlábkem několik metrů nahoru a poté úzkou lávkou doleva až do šutrovitého terénu a jím na vrchol. Nejlehčí,
avšak nikoliv lehká varianta.
b) spárou doleva (nahoře těžší místo) a poté do šutrovitého terénu z varianty a).
c) přímo spárou ve středu špuntu a dále jako varianta a)
Sestup probíhá po stejné trase.
| 2. Varianta středem | Obtížnost: III |
Stejně jako u červené trasy postupujeme žlabem do Prielomu v Ostrom. Zhruba uprostřed se z hlavního žlabu doleva vyděluje menší, avšak stále poměrně výrazný žlab s nahnědlou barvou (foto 3). Jím nahoru a potom serpentýnovými traverzy až pod dobře viditelnou bílou skvrnu, která tvoří kvalitní orientační bod. Skvrnu oblezeme vpravo a dostaneme se do lámavého terénu. Jím až pod kamenný špunt a dále už stejně jako červená trasa.
| 3. Malý Ostrý štít | Obtížnost: II |
Z Prielomu v Ostrom přímo doprava nahoru spárou (foto 7). Poté trochu doprava a nahoře oblézt předvrcholový výšvih opět doprava. Tak se ocitneme na hřebeni a od vrcholového kokotka nás dělí už jen krásná exponovaná střecha (foto 9). Tu lze překonat po způsobu starých vůdců vsedě jako hřbet koně nebo rukama se držíce hrany a nohama cupitajíce po střeše s minimálními stupy.
