Königspitze (Gran Zebru)

Königspitze (Gran Zebru) 3.851 m

Königspitze neboli italsky Gran Zebru čili po slovensky Kráľovský kopček je druhou nejvyšší horou pohoří Ortler. O 50 m vyšší je jen erbovní Ortler (3905 m). V jeho stínu také Königspitze trochu zůstává. I přesto je krásnou horou s tenkým střechovitým hřebenem na vrcholu. Abychom se na něj dostali, musíme překonat srázy s minimálním sklonem 45°.

Legenda praví, že ve 12. století se jeden z italských lokálních panovníků, Johannes Zebrusius, stal z nešťastné lásky poustevníkem. Žil osamoceně desítky let v údolí pod horou, které poté přejalo jeho jméno. A stejně tak i dva vrcholy, Gran Zebru a nedaleký Monte Zebru (3735 m). Někteří historikové ale odvozují název ze staré keltštiny či latiny. Původ německého pojmenování je také nejasný. Hora leží na hranicích bývalého království lombardského, tak možná odtud král v názvu.

Podobně nejistý je i prvovýstup. V r. 1858 se v místních katolických novinách objevil článek, kde autor popisuje pod pseudonymem svůj výstup na vrchol z r. 1854. Tímto neznámým byl kněz Stephan Steinberger, ale jeho úspěch mnozí zpochybňují. Je možné, že byl na jiném vrcholu, pojmenování i topografie byly tehdy velmi vágní. Navíc neměl žádné horolezecké vybavení (mačky), což by na strmých ledovcových srázech Königspitze představovalo značný problém. V r. 1964 dosáhla vrcholu skupina tří Angličanů a dvou tyrolských vůdců, tentokrát už bez pochyb. Nicméně i ti prý šli bez maček.

Za první světové války obsadil vrchol oddíl Rakušanů, kteří jej využívali jako pozorovatelnu. I přes italské snahy o dobytí se na pozici udrželi až do konce války. Ještě dnes je těsně pod vrcholem polorozpadlá dřevěná chatka, sloužící jako přístřešek pro vojáky.

Na severní straně hřebene (na straně Suldenu) se nedaleko vrcholu pomalu vytváří mohutná převěj z navátého sněhu. A pokud nabubří příliš, což je každých 50-60 let, tak spadne. Italové pro ni mají název La Meringa a Němci Schaumrolle (foto 9). Tvořila mohutný převis a v r. 1956 ji přelezl tehdejší špičkový horolezec Kurt Diemberger. To je ovšem minulost, v r. 2001 nastal její čas a celá hora ledu se zřítila do údolí.

Dnes vede na vrchol vícero cest, Normálka z východu má obtížnost PD+.

I přesto, že Königspitze není považována za extrémně těžký vrchol, dokáže vycenit zuby. 5.8.1997 zde během jednoho dne zahynulo 7 lidí, podobná situace se opakovala 23.5.2013, kdy zemřelo 6 lidí.

Země: Itálie	Skupina: Ortler	Masiv: Ortler

Prominence: 388 m	Key col: Passo di Solda (3463 m)	Parent: Ortler

Isolation: 3,7 km	Parent: Ortler

Prvovýstupy:

	4.8.1854 -	Stephan Steinberger, východní hřeben, dnes Normálka. Zpochybňovaný výstup.
	3.8.1864 -	Francis Fox Tuckett, T. F. Buxton, E. N. Buxton a vůdci Christian Michel und Franz Biner. Východní hřeben.
	6.7.1878 -	Alfred von Pallavicini, Julius Meurer a vůdci Alois Pinggera, Johann Pinggera, Peter Dangl. SZ hřeben, Suldengrat. Kratší varianta, tzv. Kurzer Suldengrat přes sedlo Passo di Solda.
	26.7.1880 -	Johann Grill, R. Levy, A. Jörg, Sepp Reinstadler. SZ hřeben, Suldengrat. Delší varianta, tzv. Langer Suldengrat z morén ledovce nad Suldenem.
	1881 -	Baptist Minnigerode, Alois Pinggera, Peter Reinstadler. SZ stěna.
	5.9.1930 -	Hans Ertl, Hans Brehm. S stěna, 600m, 60°.