|
|
| 1. Jižní hřeben | Obtížnost: AD |
 Parametry: |
z bivaku Durier 700 m; 3:00-4:00 hod., sestup 2:30-3:30 hod. |
| Prvovýstup: |
13.7.1888 |
Výstup vede přes bivak Durier. Už přístup k němu je slušná túra. Buď z vesničky střediskové Les Contamines-Montjoie v údolí nebo od konečné zubačky Le Nid d'Aigle se dostaneme k bivaku Plan Glacier. Pokračujeme přes dvě skalní žebra (občas jsou tu feratové dráty) a přes ledovec Miage až pod kamenitý svah, vedoucí na sedlo Col de Miage k bivaku Durier. Trasa svahem je značená červenými puntíky a je logicky vedená v linii pilíře. Je nepříjemná, ale ne technicky náročná.
Od bivaku postupujeme po jižním hřebeni. Přes dva sněhové schody a hřebínky dojdeme až po skalní pilíř. Lezeme jej poblíž hrany nalevo (II-III). Chyty tu sice najdeme a skála není zvětralá a drží, ale není to zadarmo. Expozice je docela velká a některé úseky ne úplně triviální. Orientovat se dá občas podle škrábanců od maček, ale na tento úsek je lepší mačky sdělat. Asi v polovině hranu opustíme a traverzem doprava už lehčím terénem se dostaneme pod strmý vrcholový ledovec. Po něm se pak dostaneme na vrchol.
Trasa obvykle pokračuje krásným hřebenem s mimořádnou expozicí k Dôme du Gouter. Odtud je možno pokračovat na Mont Blanc či sestoupit kolem chat Gouter a Tete Rousse do údolí Chamonix.
Podrobnější popis z vlastní zkušenosti zde.
| 2. Východní hřeben z chaty Gonella | Obtížnost: AD |
| Parametry: |
z chaty Gonella 1.100 m; 4:30-6:30 hod., sestup 3:30-4:30 hod. |
| Prvovýstup: |
13.8.1888 (při sestupu) |
K chatě Gonella se dostaneme z údolí levým obchvatem po ledovci Miage. Od chaty vede vyšlapaná cesta k ledovci Dôme. Postupujeme po jeho levé straně a poté podél svahů Tour des Aiguille Grises až za spádnici tohoto vrcholu. Zde odbočíme doleva a dolezeme na sedlo Col des Aiguille Grises (3.810 m). Pokud je ledovec Miage neschůdný, je možné stoupat po lezitelných skalách SZ od chaty Gonella. Dolezeme na hřeben vedoucí k Aiguille Grises ve 3.350 m a v jeho linii pokračujeme asi 1,5 km. Věž na kótě Pt 3671 obejdeme vlevo. Obejdeme i vrchol Aiguille Grises a dolezeme na sedlo Col des Aiguille Grises za ním.
Po mixovém hřebeni vystoupáme na vyvýšeninu Piton des Italiens (4.002 m). Sestoupíme doleva sněhovým svahem na sedlo Col de Bionnassay (3.888 m) a z něj pokračujeme krásným hřebenem s mimořádnou expozicí na vrchol.
| 3. Východní hřeben z chaty Gouter | Obtížnost: PD+ |
Tato trasa je teoreticky nejsnazší, ale využívá se minimálně. Je totiž spíše sestupová a bývá lezená hlavně v opačném směru s výstupem na Mont Blanc. Od chaty Gouter pokračujeme přes sněhová pole Normálkou až na pláň pod bivakem Vallot. Odbočíme doprava, obejdeme vyvýšeninu Dome du Gouter a stále vysněženým východním hřebenem sestoupíme na sedlo Col de Bionnassay. Odtud pokračujeme na vrchol stejně jako u předchozí trasy po krásném a exponovaném hřebeni.
| 4. SZ stěna | Obtížnost: AD+ |
| Parametry: |
z chaty Tete Rousse 1.100 m; 5:00-7:00 hod. |
| Prvovýstup: |
18.7.1926 (direkt na vrchol) |
Tato trasa se nedoporučuje při malém množství sněhu v letních měsících ani po delším sněžení kvůli lavinovému nebezpečí. Je dobré vyrazit v noci, pokud je sníh zmrzlý. Východiskem je chata Tete Rousse. Nejprve se vydáme asi 100 m východně směrem k Aiguille du Gouter a pak odbočíme doprava na ledovec Bionnassay. Vyhýbajíce se trhlinám přejdeme pod SZ stěnu. Nastoupíme sněhovým jazykem vpravo od mohutného skalního pásu, protínajícího severní stěnu. Jazykem (45°-50°) doprava se dostaneme nad skalní výběžek. Nad sebou máme sérakové pole, kterému se vyhneme pravým obchvatem. Vrcholová stěna má sklon 50°. Můžeme ji lézt přímo nebo snáze vytraverzovat doprava na hřeben a po něm doleva na vrchol.
Trasa se může lišit rok od roku podle momentálních podmínek.
