|
|
Hřeben se dá jít oběma směry a jako výchozí bod se pro každou z těchto variant dá využít chata Mischabel i chata Bordier. Některé zdroje do hřebene počítají i Lenzspitze, ale to už je přechod pro skutečně zdatné atlety.
| 1. Hřeben Nadelgrat ve směru Nadelhorn - Dürrenhorn | Obtížnost: AD |
 Parametry: |
z chaty Mischabel 1.500 m; přibližně 12 hod. včetně návratu na chatu |
| z chaty Bordier 1.600 m; přibližně 12 hod. včetně návratu na chatu | |
| Prvovýstup: |
1892 Hohberghorn - Lenzspitze, 1894 Lenzjoch - Dürrenhorn, |
| 1916 Lenzspitze - Galenjoch, 1927 Dürrenhorn - Nadelhorn |
Z chaty Mischabel se vydáme pod Schwarzhorn. Dále pokračujeme po ledovci Hohbalm až pod spádnici ze sedla Windjoch. Firnovým terénem vystoupáme na sedlo a z něj dále doleva po hřebeni na Nadelhorn. Jediný kus skalního lezení je pod vrcholem, ale nijak obtížný a v kvalitní skále.
Z Nadelhornu sestupujeme buď po hřebeni přes západní předvrchol (II) nebo častěji jej obejdeme obchvatem doprava. K Stecknadelhornu vede firnový hřeben a poslední úsek je opět lezení v kvalitní skále.
Sestup na sedlo Hohbergjoch probíhá po zubatém hřebeni (II), který však není extra strmý a vypadá hůř, než ve skutečnosti je. I tak tvoří nejtěžší část Nadelgratu. Ze sedla Hohbergjoch se na Hohberghorn dostaneme snadno po firnovém hřebeni. Sestup do sedla Dürrenjoch je v horních skalnatých partiích mírně delikátní, skála je dost lámavá. Na Dürrenhorn potom vede skalnatý hřeben.
Sestup z Nadelgratu není nijak snadný. Vede žlabem ze sedla Dürrenjoch (II-III). Tento žlab je dost strmý a pokud sníh taje, hrozí i nebezpečí pádu kamení. Horní polovinu je možno slézat po skalách vlevo, jsou tu i borháky na slanění. Dolní polovinu už scházíme po firnovém svahu. Jakmile se dostaneme na ledovec Ried, problémy končí a je možno sestoupit k chatě Bordier nebo dojít zpět do chaty Mischabel přes sedlo Windjoch.
Druhou možností je slézt severní hřeben do sedla Galenjoch a pak pokračovat na chatu Bordier. Hřeben je však dlouhý a má obtížnost AD (III). Z vrcholu Dürrenhornu k chatě je třeba počítat s 5-6 hodinami.
| 2. Z chaty Bordier na sedlo Dürrenhorn | Obtížnost: AD |
| Parametry: |
z chaty Bordier 1.000 m; 4:00-4:30 hod. |
| Prvovýstup: |
neznámý |
Od chaty Bordier vede stezka mezi kameny a poté morénou. Po ní dojdeme k ledovci a podél JZ svahů Balfrinu se vydáme na JV. Tento úsek bývá hodně roztrhaný, obzvlášť v pozdním létě. Dojdeme na rozsáhlé ledovcové plató, a traverzujeme jej doprava až pod žlab ze sedla Dürrenjoch. Překonáme ledovcový odtrh a žlabem postupujeme vpravo po firnu. Při dobrých sněhových podmínkách jím lze dolézt až do sedla. Pokud jsou sněhové podmínky horší, za polovinou žlabu nalezeme do skal napravo (II-III). Jsou zde občas i borháky nebo skoby na jištění.
Pokud by sedlo Dürrenjoch bylo kvůli špatným podmínkám nepřístupné, existuje ještě varianta výstupu na sedlo Selle severněji, opět žlabem.
| 3. Hohberghorn od chaty Dom | Obtížnost: PD+ |
| Parametry: |
z chaty Dom 1.320 m; 4:30-5:30 hod., sestup 3:15-4:15 hod. |
| Prvovýstup: |
20.9.1894 |
Tato trasa je sice technicky nejsnadnějším výstupem na Hohberghorn, ale je velmi dlouhá, otravná a zřídka lezená. Od chaty Dom se nejprve šutrovitým terénem a potom přes ledovec dostaneme pod sedlo Festijoch. Přelezeme jej a přes ledovec Hobärg dojdeme pod výrazný žlab spadající ze sedla Hohbergjoch (3:30 hod.). Za dobrých sněhových podmínek lezeme přímo žlabem, jinak po rozlámaných skalách vlevo od něj. Ze sedla už vede na vrchol snadný sněhový hřeben.
| 4. Hohberghorn SV stěnou | Obtížnost: AD |
| Parametry: |
z chaty Mischabel 1.000 m; 4:30-5:30 hod. |
| z chaty Bordier 1.340 m; 5:30-6:00 hod. | |
| Prvovýstup: |
29.7.1910 |
Nejatraktivnější výstup na Hohberghorn vede prostěradlovou stěnou, podobně jako severka na Lenzspitze. Přístup je o něco kratší a schůdnější z chaty Mischabel. Ze sedla Windjoch pokračujeme hřebenem na Nadelhorn. Ve výšce zhruba 4.000 m odbočíme doprava a snadnými svahy (až na občasné trhliny) sestoupíme asi 200 výškových metrů pod SV stěnu Hohberghornu. Dá se využít i přístup od chaty Bordier, vede přes ledovec Ried. Pod sedlem Dürrenjoch odbočíme doleva a sněhovými svahy dojdeme pod stěnu.
Poté překonáme ledovcový odtrh a sněhovými svahy se sklonem 55° postupujeme k vrcholu. Sestupujeme buď přes sedlo Dürrenjoch nebo přechodem přes Nadelhorn.
| 5. Dürrenhorn od chaty Dom | Obtížnost: AD- |
| Parametry: |
z chaty Dom 1.300 m; 5:00-6:00 hod. |
| Prvovýstup: |
neznámý |
Málo lezená trasa poskytuje přístup na Nadelgrat od chaty Dom. Přelezeme sedlo Festijoch a po ledovci Hobärg sestoupíme až do zhruba 3.500 m pod ledopád tekoucí z bezejmenného ledovce pod Dürrenhornem. Vpravo od ledopádu je skalní pilíř a žlab, který jej rozděluje. Jím vylezeme až nad ledopád a přes ledovec se pak už snadno dostaneme na sedlo Dürrenjoch. Odtud pokračujeme na Dürrenhorn po skalnatém jižním hřebeni.
| 6. Dürrenhorn severním hřebenem | Obtížnost: AD |
| Parametry: |
z chaty Bordier 1.240 m; 6:00-7:30 hod. |
| Prvovýstup: |
1927 |
Tato trasa poskytuje přístup na Nadelhorn z chaty Bordier, pokud žlaby na Dürrenjoch resp. na Selle jsou příliš nebezpečné nebo neschůdné. Od chaty Bordier se vydáme jižně po vyšlapané cestě. Dále pokračujeme přes ledovec Ried až ke skalám, kde jsou značky. Po lávkách lezeme nejprve doprava a potom po červených značkách na skalách doleva až pod sedlo Galenjoch. Zde podlezeme doleva 200 m skalní bariéru a dostaneme se na sedlo. Severní hřeben je rozlámaný (místy III) a přes předvrchol Chli Dürrenhorn a sedlo Selle nás dovede na vrchol.
Na sedlo Galenjoch se dá dostat i ze západu z chaty Europa a přes údolíčko Steintälli.
