|
|
|||||||||||||||||||||||||||
První rozhlednu zde postavili Němci už po r. 1870. Patřila pod správu tehdy německého lázeňského městečka Bad Landeck (od r. 1946 dnešní Lądek-Zdrój). Dlouho však nevydržela a v r. 1890 byla nahrazena další stavbou, kterou postavil Kladský turistický spolek. Po 10 letech se však pod dvěma turistkami (váhu zdroje neuvádí) propadlo dřevené schodiště, obě utrpěly vážná zranění, spolek platil tučné odškodné a úřady rozhodly o demolici. Příroda však byla rychlejší a 11.9.1900 poslal stavbu k zemi poryv větru. Třetí rozhledna zde vyrostla v r. 1908 opět z iniciativy Kladského turistického spolku. Byla dřevená s výškou 21 m. Vedle ní byla v r. 1911 postavena ještě bouda s občerstvením. I tuto rozhlednu potkal osud jejích předchůdkyň, spadla za vichřice v r. 1922.
O dalším projektu se uvažovalo koncem 20. let, ale nakonec zůstalo jen u stavby turistické chaty. Otevřena byla 29.5.1930 a stávala vedle ní i dřevěná rozhlednička, připomínající spíš vyšší posed. Po válce však chata zanikla a dnes už z ní zbyly jen drobné stopy základů. Turisté tehdy z hřebenů Rychleb téměř zmizeli. Zanikly vysídlené obce a hlavně Poláci střežili hranici tak drsně, jako bychom byli imperialistický nepřítel. Na dlouhá léta oblast téměř osiřela a znali ji pouze fajnšmekři a milovníci opuštěných zákoutí.
Po vstupu do schengenského prostoru bez hraničních kontrol v r. 2007 polští ozbrojenci konečně odtáhli a od té doby opět panuje v okolí Borůvkové hory čilý cvrkot z obou stran. Přispěla k němu i nová rozhledna, otevřená 7.10.2006. Postavili ji konečně Češi. Je vysoká 25 m, má tvar válce s kovovou vnitřní konstrukcí a dřevěným pláštěm. Na výhledovou plošinu vede 155 schodů. Dohlédneme z ní daleko do Polska na Otmuchowskie a Nyskie jezero, dále na Kraličák, Šerák, Smrk i Praděd. Součástí stavby je i zděný přístřešek pro turisty.
Koncem 80. let se Borůvková hora stala místem utajených schůzek české a polské opozice. První setkání bylo naplánováno na r. 1986, ale nakonec se neuskutečnilo. Nebylo to však díky tajné policii, důvod byl mnohem kurióznější. Disidenti nebyli moc silní v zeměpise a tak jedna strana přišla na Borůvkovou horu a druhá na Borůvkový vrch (asi 15 km jižněji nad Skorošicemi). 21.8.1987 však už domluva klapla a setkání proběhlo. Atmosféra byla více než přátelská a dodnes se vzpomíná na výrok Václava Havla, který vytasil z batohu Starou mysliveckou a řekl, že když už se v ČSSR nepodařilo vybudovat socialismus s lidskou tváří, tak máme s lidskou tváří alespoň kořalku.
Další schůzky se uskutečnily v červnu 1988 a květnu 1989. Kromě Havla se zúčastnila i řada dalších později známých osobností a politiků jak např. Jiří Dienstbier, Saša Vondra, Jan Ruml, Petr Uhl, Stanislav Devátý, za Poláky třeba Adam Michnik a Slovák Ján Čarnogurský. Jenom Lech Walesa chyběl, byl to na něj asi moc velký stoupák. Disidenti si vyměnovali samizdatové tisky a podobná výměna probíhala i později pomocí kurýrů se stejnými batohy vyslanými z obou stran hranice. Jako připomínka tajných setkání je na vrcholu od r. 2006 umístěn pamětní kámen. Další podobné schůzky proběhly i na Kraličáku nebo v Krkonoších.
Kromě turistických tras vede na Borůvkovou horu i cyklostezka. Necelé 3 km na SV najdeme Vysoký kámen, skálu o výšce 15-20 m s pěkným výhledem. Ještě mohutnější Šafářova skála s výškou až 35 m stojí zhruba 4 km severně.
Polský název hory zní Borówkowa, německý Heidelkoppe.
|
|||
Rychlebské hory 
Borůvková hora (výstupy)
|