|
|
|||||||||||||||||||||||||||
První rozhlednu zde postavili Němci už po r. 1870. Patřila pod správu tehdy německého lázeňského městečka Bad Landeck (od r. 1946 dnešní Lądek-Zdrój). Dlouho však nevydržela a v r. 1890 byla nahrazena další stavbou, kterou postavil Kladský turistický spolek. Po 10 letech se však pod dvěma turistkami (váhu zdroje neuvádí) propadlo dřevené schodiště, obě utrpěly vážná zranění a úřady rozhodly o demolici. Příroda však byla rychlejší a 11.9.1900 poslal rozhlednu k zemi poryv větru. Podobný osud měla i třetí, opět německá stavba z r. 1908. Byla vysoká 21 m a spadla za vichřice v r. 1922.
O dalším projektu se uvažovalo koncem 20. let, ale nakonec zůstalo jen u stavby turistické chaty. Otevřena byla 29.5.1930 a stávala vedle ní i dřevěná rozhlednička, připomínající spíš vyšší posed. Po válce však chata zanikla a dnes už z ní zbyly jen drobné stopy základů. Turisté tehdy z hřebenů Rychleb téměř zmizeli. Zanikly vysídlené obce a hlavně Poláci střežili hranici tak drsně, jako bychom byli imperialistický nepřítel. Na dlouhá léta oblast téměř osiřela a znali ji pouze fajnšmekři a milovníci opuštěných zákoutí.
Po vstupu do schengenského prostoru bez hraničních kontrol v r. 2007 polští ozbrojenci konečně odtáhli a od té doby opět panuje v okolí Borůvkové hory čilý cvrkot z obou stran. Přispěla k němu i nová rozhledna, otevřená 7.10.2006. Postavili ji konečně Češi. Je vysoká 25 m, má tvar válce s kovovou vnitřní konstrukcí a dřevěným pláštěm. Na výhledovou plošinu vede 155 schodů. Dohlédneme z ní daleko do Polska na Otmuchowskie a Nyskie jezero, dále na Kraličák, Šerák, Smrk i Praděd. Součástí stavby je i zděný přístřešek pro turisty.
Koncem 80. let se Borůvková hora stala místem utajených schůzek české a polské opozice. První setkání bylo naplánováno na r. 1986, ale nakonec se neuskutečnilo. Nebylo to však díky tajné policii, důvod byl mnohem kurióznější. Disidenti nebyli moc silní v zeměpise a tak jedna strana přišla na Borůvkovou horu a druhá na Borůvkový vrch (asi 15 km jižněji nad Skorošicemi). 21.8.1987 však už domluva klapla a setkání proběhlo. Atmosféra byla více než přátelská a dodnes se vzpomíná na výrok Václava Havla, který vytasil z batohu Starou mysliveckou a řekl, že když už se v ČSSR nepodařilo vybudovat socialismus s lidskou tváří, tak máme s lidskou tváří alespoň kořalku.
Další schůzky se uskutečnily v červnu 1988 a květnu 1989. Kromě Havla se zúčastnila i řada dalších později známých osobností a politiků jak např. Jiří Dienstbier, Saša Vondra, Jan Ruml, Petr Uhl, Stanislav Devátý, za Poláky třeba Adam Michnik a Slovák Ján Čarnogurský. Jenom Lech Walesa chyběl, byl to na něj asi moc velký stoupák. Disidenti si vyměnovali samizdatové tisky a podobná výměna probíhala i později pomocí kurýrů se stejnými batohy vyslanými z obou stran hranice. Jako připomínka tajných setkání je na vrcholu od r. 2006 umístěn pamětní kámen. Další podobné schůzky proběhly i na Kraličáku nebo v Krkonoších.
Kromě turistických tras vede na Borůvkovou horu i cyklostezka. Necelé 3 km na SV najdeme Vysoký kámen, skálu o výšce 15-20 m s pěkným výhledem. Ještě mohutnější Šafářova skála s výškou až 35 m stojí zhruba 4 km severně.
Polský název hory zní Borówkowa, německý Heidelkoppe.
|
|||
Rychlebské hory 
Borůvková hora (výstupy)
|