Giewont

Giewont 1.895 m

Giewont je vrchol do počtu. Leží totiž už v polských Západních Tatrách, nikoliv ve Vysokých. Ale hora je to zajímavá, pro Poláky má dokonce symbolický význam podobně jako pro Slováky Kriváň. Tvarem prý připomíná spícího rytíře, což vytvořilo i legendu o vojsku spícím v útrobách hory, které se vyhrne až bude národu nejhůře. Ale neprobudil je ani Hitler, takže by na ně ministerstvo obrany moc spoléhat nemělo. Každopádně podobnost s naším Blaníkem je evidentní.

Masiv má 3 vrcholy:

	Giewont (1894 m), též známý jako Wielki Giewont
	Długi Giewont (1867 m)
	Mały Giewont (1728 m)

Na hlavním vrcholu se nachází 15 metrový železný kříž, což činí z Giewontu jednak poutní místo a druhak smrtelně nebezpečné místo při bouřce. Bůh evidentně nectí pozemské symboly. Długi Giewont na východě tvoří ostrý hřeben o délce 1,3 km a Mały Giewont na západě je zase soustavou věží a věžiček.

Původ názvu hory není přesně jasný. Někteří tvrdí, že pochází z němčiny, jiní zase z místního goralského nářečí. Ani prvovýstup není přesně známý, ale určitě bude starý několik stovek let.

Giewont má na svědomí nejvíce obětí ze všech polských hor, což je překvapující vzhledem k jeho snadné dostupnosti. Zase je ale tak přelidněný, že koeficient mrtvých k počtu návštěvníků zřejmě tak vysoký nebude. Hodně lidí zemřelo při pokusu zkrátit si cestu zpět. Sešli ze značky mezi Wielkim a Małym Giewontem ne sedle Giewoncka Przełęcz a zřítili se ve strmém terénu. Jenom tento úsek má údajně na svědomí od r. 2003 přes 20 obětí.

Masiv je vápencový. Severní stěny o výšce 600 m jsou protkány lezeckými cestami, ale celá oblast je rezervací, takže lezení je zde oficiálně zakázáno.