Už od poloviny 15. století byly v okolí Kriváně zakládány zlaté doly. Ovšem pouze názvem, o zlato tu nikdo ani nezavadil. Když baníci zjistili, že jim tady zlatá pšenka nepokvitně, přešli na jiné drahé kovy a posléze na antimonit, cín a další rudy. Ani v tomto se však Kriváň neukázal jako příliš štědrý.
Doložený prvovýstup podnikl evangelický farář a zároveň báňský podnikatel (?!) Jonáš Czirbesz v r. 1773. V rámci kontroly svých havířů se dostal až na vrchol. To bylo ještě v době, kdy byl Kriváň považovaný za nejvyšší horu Tater. Dnes víme, že uzavírá první desítku. Ovšem už dávno před tímto 'prvovýstupem' byl vrchol známý lovcům a havířům.
Od 19. století je Kriváň považovaný za neoficiální symbol Slovenska. Autor textu ke slovenské hymně bezesporu zažil bouřku na Kriváni. O jeho významu svědčí i to, že v letech 1960-1990 pronikl až na státní znak ČSSR (foto 8) a od roku 2005 je k vidění i na 5 centových euromincích (foto 9).Výstupy na Kriváň s přívlastkem 'národní' se konají už od roku 1835. L.P. 1841 vystoupil na vrchol Ľudovít Štúr, na jehož věčnou památku tabule tamtéž přidělána byla (foto 10). V r. 1911 byl na Kriváni Milan Rastislav Štefánik, roku 1990 Alexandr Dubček atd. V současnosti se tyto výstupy konají pravidelně v srpnu.
O Kriváni koluje i spoustu bájí a mýtů. V dobách, kdy se v Tatrách hledalo zlato a drahokamy, se věřilo, že největší bohatství střeží skřítkové právě uvnitř Kriváně. Také o tom, proč je Kriváň křivý existuje několik legend. Například ta, že o vrchol hory zavadil křídlem anděl. Národní význam hory ještě roste tím, že ve Važecké dolině pod Kriváněm pramení nejdelší slovenská řeka Váh.
Prvovýstupy: | ||||||||||
|
Prominence: 400 m | Key col: Nižné Kôprovské sedlo | Parent: Rysy |
Izolace: 6,7 km | Parent: Rysy | |
GPS: 49°09'46''N 19°59'56''E | ||
polsky: Krywań | německy: Krummhorn, Ochsenhorn | maďarsky: Kriván |