Ostrva byla odedávna navštěvována pytláky a lovci. Stezka na vrchol byla zbudována už roku 1886, to ještě mnozí z nás nebyli na světě. Svůj název odvozuje od dřevěné konstrukce na seno, vypadající obvykle jako trojnožka z prken.
Pod západními srázy Ostrvy se nachází symbolický hřbitov obětí (nejen) Tater. Vybudován byl v roce 1936 a pro veřejnost otevřen od roku 1940. Myšlenka a návrh pochází od Otakara Štáfla, mimo jiné malíře a známé postavy tatranského lezeckého života. Spolu se svou manželkou Vlastou měli před válkou v pronájmu chatu Pri Popradskom plese. Jsou autory nebo spoluautory mnoha prvovýstupů, např. jedné z nejhezčích cest v Tatrách - Štáflovky na Voliu vežu. Ne všude ovšem lezli spolu. Štáfl byl o 23 roků starší a Vlastička se ctitelům až tak nebránila (ve filmu Tenkrát v ráji (2016) ji hrála prsatice Vica Kerekeš). Po vzniku nacistického Slovenského štátu se přemístili do Prahy. Oba zemřeli na konci války, ironií osudu nikoliv rukou Němců, ale při spojeneckém náletu.
Dnes se na hřbitově nachází kolem 300 pamětních tabulí s asi 450 jmény. A protože horolezci umírají daleko rychlejším tempem, než by je hřbitov byl schopen pojmout, není snadné do zdejší V.I.P. společnosti proniknout. Pro umisťování nových tabulí platí přísná kritéria.
Ostrva poskytuje kvalitní lezecké terény s výbornou dostupností. Skalisko nad hřbitovem (Galerie Ostrvy) nabízí skoro 40 sportovních cest převážně těžkých obtížností (až 9 UIAA). Taktéž skály Zadnej, Prostrednej a Prednej Ostrvy jsou často navštěvovány. V horní části Zadnej Ostrvy se nachází známá součást tatranského jehelníčku - věž Ihla v Ostrve (foto 6).
Prvovýstupy: | ||||||||||
|
Prominence: 18 m | Key col: sedlo pod Ostrvou | Parent: Tupá |
Izolace: 1,0 km | Parent: Tupá | |
GPS: 49°08'58''N 20°05'19''E | ||
polsky: Batyżowiecki Szczyt | německy: Botzdorfer Spitze | maďarsky: Batizfalvi-csúcs |