Zadná Bašta   2380 m

Zadná Bašta tvoří výraznou trojvrcholovou část satanského hřebene Bašt. Nejvyšší je jižní vrchol nejblíž Satanovi. Do Mlynickej doliny spadá Zadná Bašta výraznou 500 metrů vysokou stěnou, charakterizovanou bílými skalními plochami uprostřed. Tato stěna je lezecky nejvýznamnější z celého Satanského masivu.

Kromě Zadnej se v jižní části masivu nachází ještě Malá a Predná Bašta. Turisticko-lezecká historie tohoto výrazného hřebene se začala psát r. 1876, kdy spišskonovoveský profesor Martin Róth stanul na Patrii. Ještě v 19. stol. přišli na řadu Malá Bašta, Predná Bašta a Satan. Zadná Bašta si musela počkat na dotyk lidské nohy až do r. 1905, kdy na ni vystoupili tehdy devatenáctiletí polští studenti Zygmunt Klemensiewicz a Jerzy Maślanka.


Prvovýstupy:
23.8.1905 (letní) -  Zygmunt Klemensiewicz, Jerzy Maślanka
8.2.1914 (zimní) -  Alfréd Grósz, Zoltán Neupauer
Prominence: ? Key col: Diablovo sedlo Parent: Diablovina
GPS: 49°10'04''N   20°03'01''E
polsky: Zadnia Baszta německy: Hintere Bastei maďarsky: Hátsó-Bástya

Zadná Bašta je skutečně důstojným reprezentantem satanského hřebene, připomíná totiž pekelný trojzubec. Leží přibližně ve středu hřebene a identifikujeme ji zpravidla podle blízkosti nejvyššího Satana.




1. Zadná Bašta od Veľkého Hincova plesa   S



2. Zadná Bašta z Bystrého sedla   Z



3. Zadná Bašta od Veľkého Hincova plesa   S



4. Zadná Bašta sever   S



5. Zadná Bašta centr   Z



6. Zadná Bašta jih   S




Spřízněné štíty