Buď jak buď, název hory přetrval dodnes. Satan má dokonce k dispozici celou pekelnou suitu - ze severu k němu přiléhá Čertův hrb, Pekelník a Diablovina. Ještě zmiňme, že temné mocnosti si svoje poklady hlídaly opravdu důsledně, Tatry nikdy nebyly úrodným zlatokopeckým nalezištěm.
Oba Satanovy vrcholy jsou prakticky stejně vysoké. Z Mlynické doliny jsou poměrně snadno dostupné, avšak značená trasa na ně nevede. Návštěva vrcholů bývá často spojována s přechodem Satanské hřebenovky. Pro lezce je atraktivní Satanova galerie, kolmý skalní masiv v dolní části na straně Mengusovskej doliny. Celkově je Satan známý velkou lámavostí a zvětralostí skal, výstupy na něj se konají spíš v zimě.
Úbočí Satana jsou charakteristické hlubokými lavinovými rýhami (foto 2).
První doložený výstup dvou Poláků pochází zhruba z roku 1880. Trasa vedla ze Satanova sedla na severu a dvojice potom pokračovala až na Patrii. Nicméně je téměř jisté, že už dávno před nimi navštívili vrchol zlatokopové ba možná i turisté.
Prvovýstupy: | ||||||||||
|
Prominence: 182 m | Key col: Štrbské sedlo | Parent: Hrubý vrch |
Izolace: 2,0 km | Parent: Hrubý vrch | |
GPS: 49°09'50''N 20°03'13''E | ||
polsky: Szatan | německy: Satan | maďarsky: Sátán |
X | ||
X | ||