|
|
| Masiv: Pradědský |
Povrch: 1,8 km2 |
Ø sklon: 14° |
|
| Prominence: 28 m |
Key col: sedlo s Dlouhými stráněmi |
Parent: Dlouhé stráně
|
|
| Izolace: 0,6 km |
Parent: Dlouhé stráně
|
Povodí: Morava |
|
| GPS: 50°4'2''N 17°9'50''E |
|
|
Mravenečník, Dlouhé Stráně a Vřesník tvoří trojvrcholí, možná spíš trojhrbolí.
Všichni se vlezou do 10 výškových metrů, ale popularitou vyčnívají Dlouhé Stráně. Nebýt přečerpávací
elektrárny, zanikly by mezi ředou jiných kopců, takto je však zná celá republika. Mravenečník a Vřesník zůstávají
daleko v jejich stínu.
Vřesník je z trojčat nejnižší (byť na Mravenečník ztrácí jen několik decimetrů), nejméně známý a nejméně navštěvovaný.
Dostupný je však snadno, z Dlouhých Strání se sem dostaneme za necelý kilometr po pěšině. Mezi Vřesníkem a Malou Jezernou
najdeme jeden z pramenů říčky Merta. Poblíž vrcholu stojí dokonce 2 geodetické tyče. Roste tu hlavně tráva, občas nějaký
ten smrk, ale žádná kleč. Ta byla totiž v Jeseníkách vysazována uměle v 19. stol. jako zábrana proti lavinám a podpora
zvyšování hranice lesa kvůli vyšším výnosům. Ale Jeseníky byla tehdy rozděleny do více panství a oblast Dlouhých strání patřila
podnikatelským hvězdám bratrům Kleinům. A ti ji zde na rozdíl od Lichtenštejnů (Keprník) nebo Německých rytířů (hřebenovka
z Vysoké hole) vysadit nenechali, takže i dnes tady najdeme původní porost.
Německý název hory zní Breite Kamp, což je něco jako Široký tábor. Jde o jeden z řídkých případů, kdy se německé a české
pojmenování vůbec nepotkávají.
1. Vřesník z Dlouhých strání
2. Dlouhé stráně a Vřesník z leteckého pohledu
3. Trojvrcholí Vřesník, Dlouhé stráně a Mravenečník
4. Vřesník z Mravenečníku
5. Vřesník, Dlouhé stráně a Mravenečník od Výrovky
6. Vřesník, Dlouhé stráně a Mravenečník z Pradědu
7. Mravenečník, Dlouhé stráně a Vřesník od Měsíční chaty pod Břidličnou horou
8. Mravenečník od nádraží Velké Losiny zast.
9. Vrchol Vřesníku
Spřízněné vrcholy
