|
Stavba elektrárny začala v r. 1978, ale začátkem 80. let vláda rozhodla o přerušení prací a nebylo jisté, zda se projekt vůbec někdy dokončí. Až v r. 1989 bylo schváleno obnovení výstavby. Po protestech pseudoochránců přírody a technických problémech byla elektrárna uvedena do provozu až v r. 1996. Celkové náklady na stavbu činily přibližně 6,5 miliardy tehdejších korun, ale elektrárna se zaplatila už za pouhých sedm let provozu. Je založena na finančním perpetuu mobile - v noci se za levný přebytkový proud přečerpá voda z dolní nádrže do horní, přes den se pak prožene turbínami dolů a vyrobí drahý denní proud. Zásadní funkcí je ale udržování stability sítě. Ta značně poklesla od r. 2010 se zaváděním většího množství slunečních elektráren. Proto musí být voda čerpána nahoru i v průběhu dne, zatímco dřív to stačilo jen v noci.
Horní nádrž se nachází ve výšce 1.350 m a celá se dá napustit za 7 hodin. Provozní objem je 2.580.000 m3 a plocha hladiny 150.000 m2. Jen pro srovnání: fotbalové hřiště má plochu 7.500 m2. Pokud jej vykopeme do hloubky 10 m, což je docela dost, vznikne bazén o objemu 75.000 m3. Takže na hladinu horní nádrže by se plošně vešlo 20 fotbalových hřišť a její objem by pojal 35 fotbalových bazénů. Štrbské pleso má plochu o něco větší - 196.000 m2, ale objem poloviční - 1.300.000 m3. Maximální hloubka nádrže je 26 m a stěny měří až 60 m. Jsou potažené 18 cm tlustou vrstvou speciálního přírodního asfaltu, který musí vydržet teploty v rozsahu od -30 do +60°C. Dovážel se proto až z Albánie. I přesto je nejchoulostivějším článkem, závady se vyskytly už po pěti letech provozu, v r. 2007 musela proběhnout generální rekonstrukce celé nádrže. A pro turisty - celý Bazén se dá pohodlně obejít po asfaltečce se zábradlím, ale musíte ujít nečekaných 1,7 km.
Dolní nádrž vznikla přehrazením potoka Divoká Desná. Leží v 825 m, tedy o 510 výškových metrů níže než horní. Je ještě větší, má celkový objem 3.405.000 m3 a plochu 163.000 m3. Hráz je dlouhá 306 m a vysoká 58 m, ale turisticky přístupná není. Dolní nádrž se nedá obejít celá, pouze po straně vede silnice k horní nádrži.
Elektrárna se nachází v chráněné krajinné oblasti, takže celý provoz je z ekologických důvodů umístěn pod zemí. Byla zde vybudována rozsáhlá soustava komunikačních, větracích a odvodňovacích tunelů o celkové délce 8,5 km včetně kaverny 87 x 50 m, kde se nachází dvě obří 24 metrové reverzní turbíny. Větší najdeme pouze v Číně na přehradě Tři soutěsky a na hranicích Brazílie a Paraguaye na přehradě Itaipu. Jeden z tunelů propojuje i obě nádrže a je v něm zubačkový výtah nebo pro sportovce 2.400 schodů. Celá elektrárna má jen něco přes 30 zaměstnanců, většinou údržbářů.
Dlouhé stráně jsou nejvýkonnější vodní elektrárnou v Česku, která se postupem času stala symbolem Jeseníků. V r. 2005 ji vybrali čtenáři v anketě iDNES mezi 7 divů Česka (dále Karlův most, Pražský hrad, Karlštejn, Ještěd, zámek Hluboká a Český Krumlov). Zájem o ni je velký, celoročně se pořádají i exkurze včetně prohlídky podzemní strojovny a obhlídky obou nádrží. Každý rok ji navštíví kolem 60.000 turistů a v r. 2017 přivítala elektrárna miliontého návštěvníka.
K horní nádrži vede klasická asfaltka kolem dolní nádrže a pak užší silnička lesy z Loučné, což činí z Dlouhých strání
vhodný cíl pro zdatnější cyklisty nebo pro elektrikáře. Autem se sem dostanou pouze vyvolení, ale v rámci
exkurze jezdí nahoru autobusy. Turisté mohou k Bazénu vystoupat po 
z Koutů s možným
využitím lanovky místního lyžařského areálu, která trasu podstatně zkrátí. U horní nádrže se v sezóně půjčují koloběžky,
až do Kout se dá sjet po asfaltce prakticky bez šlápnutí.
|
|||
na Švýcárnu
 |
Mravenečník | |
Vřesník | |
Velká Jezerná | |
Homole |
