|
|
|||||||||||||||||||||||||||
Praděd je pátou nejvyšší (Sněžka plus nějaké blbosti v Krkonoších), druhou nejprominentnější (opět Sněžka) a třetí nejizolovanější (do třetice Sněžka a Klínovec) horou v Čechách. Průměrná teplota na vrcholu je celý 1° C a lyžovat se tu dá ještě počátkem května.
Název hory se v průběhu staletí několikrát měnil. Dávní Slované jí říkali Stará vatra, ve 14. století nesla poněmčené jmého Keilichter Schneberg, později pak Klínovcová hora či Niská Sněžka. Až v 19. století jí začali Němci nazývat Altvater po legendárním ochránci Jeseníků a to se vžilo jako základ české i polské (Pradziad) verze.
Až do r. 1918 byly Jeseníky součástí Rakouska-Uherska a Německo sahalo do konce 2. světové války skoro až po Ostravu. Pohoří proto bylo víc německé než české. Od konce 19. stol. začalo na Praděd chodit více turistů a v r. 1897 rozhodla německá organizace Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) o stavbě rozhledny. Vyhlásila i veřejnou sbírku a věž se měla jmenovat Habsburgwarte. Celá věc se ovšem vlekla díky nedostatku financí a špatným povětrnostním podmínkám. Stavební práce byly zahájeny až 30.6.1904 a za rok dosáhla rozhledna úctyhodné výšky 2 m. Kameny se lámaly na nedalekých Tabulových skalách a dělníci museli zůstávat na staveništi díky špatnému přístupu od pondělka do soboty.
Celá stavba nakonec byla dokončena až v červenci 1912. Měla tvar gotické věže o výšce 32,5 m a šířce 14,5 m a byla pojmenována Altvaterwarte. Uvnitř byla i restaurace a pokoje pro turisty, které se ale nevyužívaly kvůli vysoké vlhkosti. Kameny z Tabulových skal ale rychle zvětrávaly a i celá stavba byla trochu zfušovaná. Proto už během 1. světové války byla zavřena. Pak prošla v letech 1928-1934 rekonstrukcí a sloužila až do 2. světové války, kdy ji zabral wehrmacht a byla přejmenována na Adolf Hitler Turm. Pro potřeby vojenské posádky vybudovali zajatci a totálně nasazení ubytovnu, známou později jako Poštovní chata. Ta sloužila ještě v 60. letech turistům, meteorologům a horské službě.
Po válce rozhledna chátrala, v r. 1957 byla uzavřena a 2.5.1959 se při bouři zřítila, čímž definitivně vyřešila dlouhé debaty o její rekonstrukci. Němci však na ni nezapomněli a v r. 2004 si postavili kopii v Durynském lese (Thüringer Wald) s názvem Altvaterturm.
S rozvojem televize se Praděd jevil jako vhodné místo pro vysílač. Nejprve zde vznikla dřevěná konstrukce ověšená parabolami a poté bylo rozhodnuto o stavbě velkého vysílače připomínajícího kosmickou loď. V r. 1967 byla vybudována asfaltka z Ovčárny na vrchol a stavba začala o rok později. Plánovači opět podcenili přírodní podmínky a dokončení se posunulo z r. 1977 na r. 1980. Restaurace byla otevřena až v r. 1983. Poštovní chata i dřevěná konstrukce padly za oběť nové dominantě.
Věž původně měřila 162 m, ale v r. 1993 byla snížena na 146,5 m po výměně anténního nástavce. I tak je její vrchol nejvyšším místem pevně spojeným se zemí v Česku, převyšuje i Sněžku. V 73 m nad zemí je umístěna kruhová vyhlídka přístupná pouze výtahem. Od paty věže vybíhají 3 křídla. Jedno slouží jako energetický uzel, druhé pro potřeby radiokomunikací a ve třetím je restaurace s hotelem (28 lůžek) a turistickou ubytovnou (36 lůžek).
Jediné, co zbylo na vrcholu původního, je trojboký mramorový hraniční kámen z r. 1721. Velký kříž odkazuje na řád Německých rytířů, majitelů panství na dnešním Bruntálsku, biskupská mitra (čepice) je znakem biskupství v tehdy německé Wrocławi a lev symbolizuje rod Žerotínů. Kámen je po staletích bohužel již trochu ošúchaný.
Šerák a Keprník jsou hanušovická piva, ale Praděd je už od r. 1878 bylinný likér. Vyráběl se postupně na různých místech (Krnov, Dolany u Olomouce atd.) a od r. 2004 přešel do vlastnictví proslulé kořalkárny Rudolf Jelínek ve Vizovicích.
|
|||
 7. Hraniční kámen z r. 1721 a původní rozhledna na Pradědu ... |
 ... a její současná kopie v Německu |
 |
Vysoká hole | |
Petrovy kameny | |
Sokol | |
Ostrý vrch | |
Malý Děd | |
Medvědí hřbet |
