|
V minulosti přes Vysokou holi probíhala hranice mezi Moravou a Slezskem. Ještě dnes můžeme u turistické stezky najít pískovcový kámen z r. 1681, který sloužil k vyznačení hranice tří panství – bruntálského, janovického a losinského. Po staletích už je trochu ošúchaný, ale erby jsou na něm stále ještě jasně patrné.
Německý název zní Hohe Heide, což znamená vysoká planina. V češtině hole označuje travnatou plošinu nad horní hranicí lesa (ze slovenského hoľa či německého Holle), což zhruba odpovídá. Po 1. světové válce si Jeseníky vyhlédla armáda jako vhodné výcvikové středisko. V 1919 – 1922 čsl. armáda pořádala dělostřelecká cvičení právě u Vysoké hole, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů, patrných dodnes. Dělostřelci tehdy pálili z oblasti nad Karlovem a to i do momentálně chráněného Velkého kotle. Naštěstí byla potom posádka v Karlově zrušena a od dalších cvičení se upustlilo.
Vrcholovou plošinu si oblíbili už kolem r. 1920 i letečtí nadšenci, sudetští Němci tady létali na kluzácích. Ve 30. letech byl postaven i improvizovaný dřevěný hangár. Během 2. světové války si na kopci postavila Luftwaffe meteorologickou stanici a později i letiště, které však nebylo využíváno. Největší nebezpečí proto představoval radar, dokončený v r. 1944. Měl dosah 75 km a ohrožoval americké bombardovací svazy mířící na slezské rafinerie na výrobu syntetického benzinu. Na konci války jej zdemolovali ustupující vojáci. Dnes na planině stojí dřevěná chatka využívaná Horskou službou.
27.2.1950 havarovalo na JZ svazích ve výšce asi 1.400 m letadlo na trase z Ostravy do Prahy. Na palubě bylo 31 lidí a ačkoliv byl letoun skoro zničený, zahynuli pouze 2 cestující a 3 členové posádky. K havárii došlo v 7:30 ráno za sněhové bouře a při téměř nulové viditelnosti. Naštěstí se z Karlova vydal na lyžích na obhlídku svého revíru místní hajný. Když o hodinu později potkal dva zmatené muže oblečené nalehko a v polobotkách a drmolící něco o pádu letadla, zalarmoval Horskou službu. Náročná záchranná akce se podařila, ze zbylých zraněných už nikdo nezemřel.
Turistickou stezku přes Vysokou holi založil německý Moravskoslezský sudetský horský spolek z Jeseníku už na konci 19. století a její následovnice existuje dodnes. Je součástí červeně značené jesenické magistrály. V létě ji hodně využívají turisté, v zimě běžkaři a skialpové. Vrchol se nachází asi 250 m východně od stezky a je označený menším kamenem s křížem.
JV svahy Vysoké hole spadají do Velké kotliny neboli Velkého kotle. Srázy jsou zde příkré, ale přitom málo zarostlé. O redukci lesního porostu se starají pravidelné laviny, oblast Velkého kotle je nejnebezpečnějším lavinovým terénem v Jeseníkách. Všechno zlé je ale pro něco dobré, díky absenci lesa zde v létě roste snad 400 druhů rostlin, hodně z nich chráněných. Oblast je botanicky nejbohatší lokalitou v Česku a platí tu celoroční zákaz vstupu. Ovšem pouze pro lidi, nikoliv pro kamzíky, kteří po bylinách nejenom šlapou, ale ještě je na rozdíl od lidí zpupně požírají. Což je vůči lidem nefér. Sníh v kotli najdeme i v červnu, drží se tu nejdéle na Moravě.
|
|||
