|
Kliknutím na mapu se tato zvětší |
Belianský hřeben poskytuje krásné výhledy na Vysoké Tatry a okolní doliny. Přes svou mimořádnou turistickou atraktivitu je ale přístupný pouze pro kamzíky - v roce 1978 byl uzavřen a nedostanete se sem ani s horským vůdcem. Nyní vede přes Belianske Tatry pouze křížná ze Ždiaru na Kopské sedlo.
Hřeben se dá rozdělit na dvě části sbíhající se u Širokého sedla:
východní | - | od Faixové přes Skalné vrata, Bujačí vrch, Predné, Prostredné, Zadné Jatky a Hlúpy. | |
západní | - | Ždiarska Vidla, Havran, Nový vrch, Muráň. |
Východní část je oblejší a nižší, západní už vystrkuje růžky - Havrana a Ždiarskú Vidlu, dva nejvyšší vrcholy Belianských Tater.
Následuje úsek lesem a hustším porostem ke Skalním vratům. Naštěstí je zde stále vyšlapaná cesta, kterou není problém sledovat. Na Bujačím vrchu se před námi otevře výhled na celou hřebenovku, vedoucí mírným stoupáním a pohodlnou cestou přes několikery Jatky (Predné, Prostredné a Zadné) k Hlúpemu vrchu. Ten stezka obchází zleva až na Vyšné Kopské sedlo, kde se napojíme na . Po značce sejdeme 110 výškových metrů na Široké sedlo, zpravidla plné turistů.
Zde opět značku opustíme a vydáme se stezkou směrem ke Ždiarskej Vidli. Tato vede zpočátku přes zarůstající klečovisko, dále přes travnaté srázy a postupně přechází v serpentiny. Zde se stopa místy ztrácí, avšak vede až na svah, odkud je vidět sousední Havran. Odtud už se opět v serpentinách dostaneme snadno na vrchol.
Zpáteční cestu není nutné absolvovat po stejné trase. Z Vyšného Kopského sedla vede značená cesta přes Kopské sedlo, Veľké Biele pleso a chatu Plesnivec až do Tatranskej Kotliny.
Ještě dříve vedly dvě značené cesty až na Havrana. Mapa z r. 1951 je hodně hrubá, ale i přesto je zřetelné, že vedla od Vidli přes Tristárske sedlo a ze Ždiarské doliny po severních svazích. To už je ovšem dávná minulost. Doba pokročila a pokrok je zcela zřejmý. Zdá se, že naše vnoučata budou ráda za přístup do Smokovce.
Podrobnější údaje k popisu Belianského hrebeňa jsou k nalezení v Panoramatech.