Annapurna   8.091 m

Země: Nepál, Čína Prominence: 2.984 m Výstupy: 261
Výška: 8.091 m Isolation: 33,7 km Mrtví: 71
GPS: 28°35'45''N   83°49'14''E Parent: Dhaulágirí Fatality rate: 27.2% (2017)

Annapurna neboli v překladu 'Bohyně sklizně' není jen jedna osmitisícovka, ale celý horský masiv dlouhý 55 km. Nejvýznamnější vrcholy má tyto:

Annapurna I (8.091 m)
Annapurna II (7.937 m)
Annapurna III (7.555 m)
Annapurna IV (7.525 m)
Gangapurna (7.455 m)
Annapurna South (7.219 m)
Mačapurčare (6.993 m)

Dřívějším zeměměřičům bývá často vytýkán nedostatek fantazie při označování vrcholů pouhými římskými číslicemi. A zde má kritika i opodstatnění. Annapurna IV asi ne, ale všechny ostatní jsou samostatné hory s vysokou prominencí a zasloužily by si vlastní názvy. Slov by se našlo vždycky dost, třeba Urnapurna pro těžkou Annapurnu II.

Hlavní vrchol je ve skutečnosti trojvrcholový, necelý kilometr od něj leží Annapurna Central (neboli Middle, 8.051 m) a o dalších 700 m dále Annapurna East (8.026 m). Jak vidno, Annapurnami by se dalo dláždit. A ta hlavní je 10. nejvyšší horou světa. Indická geografická společnost ji v 1. polovině 19. stol. označila jako Peak XXXIX. Na rozdíl od Everestu, Nanga Parbat či K2 stála dlouho stranou zájmu horolezců. Důvodem byl hlavně zákaz vstupu cizinců do Nepálu. O Annapurně se sice vědělo, byla i docela přesně změřena, ale nikdo netušil, kudy k ní a jak na ni. Přístupové cesty se otevřely až po válce s politickým táním.

Prvním, kdo o Annapurně podal zprávy, byl v r. 1949 curyšský profesor a geolog Arnold Heim. Proletěl kolem v letadle ve výšce asi 5.000 m, pořídil fotodokumentaci a krátký film.

Následovala francouzská horolezecká výprava v r. 1950. Ta se pokoušela napřed o Dhaulágirí, ale záhy seznala, že je nad jejich síly a obrátila se k Annapurně. Po delším bloudění neznámými údolími dorazila pod severní stěnu a 3.6.1950 těsně před příchodem monzunu dosáhli vrcholu Maurice Herzog a Louis Lachenal. Při trýznivém sestupu málem zahynuli a přežili jen díky pomoci svých spolulezců a ostatních členů výpravy. Díky těžkým omrzlinám přišli o prsty na rukou i nohou. Nicméně Annapurna se tak stala první vylezenou osmitisícovkou. Dnes je považována za jednu z nejtěžších a má ze všech nejvyšší koeficient úmrtnosti (Fatality rate) 27,2% ke konci r. 2017. Hlavní nebezpečí zde představuje časté sněžení a následné laviny. Obzvlášť výstupy jižní stěnou vysokou 2.500 m jsou vysoce hodnoceny a považovány za jedny z nejobtížnějších na osmitisícovkách.

Vizuálně není Annapurna žádná kráska. Její severní stěnu dokonce nestor Krzysztof Wielicki označil za nejškaredší na osmitisícovkách. Nemá tvar dechberoucí pyramidy s jedním jasným vrcholem jako třeba K2. Je spíše hřebenem s výstupky. Tento hřeben ohraničuje na západě předvrchol Fang (Tesák, 7.647 m) a na východě Roc Noir (též Kangshar Kang, 7.485 m).

Oblast Annapuren navštíví až 2/3 turistů, přijíždějících do Nepálu. Region je dnes snadno přístupný, hostely a lodže dobře vybavené a trekové trasy poskytují výhledy na jedny z nejkrásnějších panoramat na Zemi. Nejoblíbenejší je trek kolem Annapuren (Annapurna circuit) měřící asi 220 km, což se dá zvládnout za 12-15 dní. Jeho nejvyšším místem je sedlo Thorung La (5.416 m).

Ale ani turistika není v Himálaji úplně bezpečná. V říjnu 2014 přišly sněhové bouře, mrazy a laviny a na trekových trasách kolem Annapuren zahynulo 43 lidí.





1. Jižní stěna Annapurny



2. SZ stěna



3. Severní stěna (vpravo), pohled ze SV.



4. Severní stěna (vlevo), pohled ze SZ.



5. Masiv Annapuren ze SV



6. Masiv Annapuren z jihu od Pokhary



7. Severní strana Annapurny I



8. Pohled na Roc Noir (tmavý) a za ním vrchol Annapurny I ze SV




Spřízněné štíty