Dhaulágirí   8167 m

Země: Nepál Prominence: 3357 m Výstupy: 544
Výška: 8167 m Isolation: 317,4 km Mrtví: 83
GPS: 28°41'49''N   83°29'36''E Parent: Čo Oju Fatality rate: 15.3% (2017)

Dhaulágirí je krásnější a vyšší sestrou Annapurny. Jsou od sebe vzdáleny 34 km a odděluje je pouze jedno údolí řeky Kali Gandaki. Její jméno se dá přeložit ze sanskrtu jako Bílá hora (dhavala = bílý, giri = hora), což skutečně odpovídá. Zatímco Annapurna je hřeben s výstupky, Dhaulágirí ční strmými svahy vysoko nad okolí. Nad uvedenou řeku dokonce o 7.000 m. Má 4 stěny, severní i východní jsou vysoké 3.000 m, jižní 4.000 m. Primát má západní se 4.500 m. Na světě už je jen jedna stejně vysoká, Rupálská stěna na Nanga Parbat. Hřebeny jsou taktéž 4, SZ, SV, JV a JZ, který se ještě dělí do dvou větví označovaných jako JZ hřeben a JZ pilíř.

Dhaulágirí byla od r. 1808 celých 40 let považována za nejvyšší horu světa. Až potom se podařilo změřit v r. 1848 Kančendžengu a v r. 1852 Everest. Dnes víme, že jí patří 7. místo. Kromě hlavního vrcholu patří do jejího masivu ještě několik dalších sedmitisícovek, mimo jiné stejně pojmenované Dhaulágiri II, III, IV, V a VI.

Před 2. Světovou válkou zůstávala Dhaulágirí stranou zájmu horolezců. Leží totiž celá v Nepálu a tam měli cizinci zakázán přístup. Prvním, kdo o ní podal zprávy, byl v r. 1949 curyšský profesor a geolog Arnold Heim. Proletěl kolem v letadle ve výšce asi 5.000 m, pořídil fotodokumentaci a krátký film. Tím okamžitě probudil horolezecké choutky. Hned následujícího roku se sem vydala francouzská expedice pod vedením Maurice Herzoga. Po putování neznámou krajinou oťukávala severní a východní stěnu, ale brzy seznala, že terén je příliš náročný. Obrátila se proto k nedaleké Annapurně, kde nakonec slavila famózní úspěch.

Je zvláštní, že Annapurna byla zlezena hned na první pokus, ale Dhaulágirí odolávala dalších 10 let a vylámalo si na ní zuby 7 expedic. Přitom dnes je Annapurna považována za nebezpečnější i obtížnější a Dhaulágirí patří k lehčím osmičkám. Nakonec se ji podařilo zdolat až v r. 1960 jako předposlední osmitisícovku. Zbyla už jen Šiša Pangma, ale jenom díky tomu, že k ní Číňané zakázali přístup.





1. Východní a severní stěna



2. Severní stěna



3. Jižní stěna



4. Pohled z aeroplánu na západní a jižní stěnu



5. Detail 4.500 m vysoké západní stěny



6. Východní stěna ohraničená JV a SV hřebenem



7. Jižní a východní stěna



8. Bílý drahokam z jihu




Spřízněné štíty