Dhaulágirí   8167 m

Země: Nepál Prominence: 3357 m Výstupy: 544
Výška: 8167 m Isolation: 317,4 km Mrtví: 83
GPS: 28°41'49''N   83°29'36''E Parent: Čo Oju Fatality rate: 15.3% (2017)

Dhaulágirí je krásnější a vyšší sestrou Annapurny. Jsou od sebe vzdáleny 34 km a odděluje je pouze jedno údolí řeky Kali Gandaki. Její jméno se dá přeložit ze sanskrtu jako Bílá hora (dhavala = bílý, giri = hora), což skutečně odpovídá. Zatímco Annapurna je hřeben s výstupky, Dhaulágirí ční strmými svahy vysoko nad okolí. Nad uvedenou řeku dokonce o 7.000 m. Má 4 stěny, severní i východní jsou vysoké 3.000 m, jižní 4.000 m. Primát má západní se 4.500 m. Na světě už je jen jedna stejně vysoká, Rupálská stěna na Nanga Parbat. Hřebeny jsou taktéž 4, SZ, SV, JV a JZ, který se ještě dělí do dvou větví označovaných jako JZ hřeben a JZ pilíř.

Dhaulágirí byla od r. 1808 celých 40 let považována za nejvyšší horu světa. Až potom se podařilo změřit v r. 1848 Kančendžengu a v r. 1852 Everest. Dnes víme, že jí patří 7. místo. Kromě hlavního vrcholu patří do jejího masivu ještě několik dalších sedmitisícovek, mimo jiné stejně pojmenované Dhaulágiri II, III, IV, V a VI.

Před 2. Světovou válkou zůstávala Dhaulágirí stranou zájmu horolezců. Leží totiž celá v Nepálu a tam měli cizinci zakázán přístup. Prvním, kdo o ní podal zprávy, byl v r. 1949 curyšský profesor a geolog Arnold Heim. Proletěl kolem v letadle ve výšce asi 5.000 m, pořídil fotodokumentaci a krátký film. Tím okamžitě probudil horolezecké choutky. Hned následujícího roku se sem vydala francouzská expedice pod vedením Maurice Herzoga. Po putování neznámou krajinou oťukávala severní a východní stěnu, ale brzy seznala, že terén je příliš náročný. Obrátila se proto k nedaleké Annapurně, kde nakonec slavila famózní úspěch.

Je zvláštní, že Annapurna byla zlezena hned na první pokus, ale Dhaulágirí odolávala dalších 10 let a vylámalo si na ní zuby 7 expedic. Přitom dnes je Annapurna považována za nebezpečnější i obtížnější a Dhaulágirí patří k lehčím osmičkám. Nakonec se ji podařilo zdolat až v r. 1960 jako předposlední osmitisícovku. Zbyla už jen Šiša Pangma, ale jenom díky tomu, že k ní Číňané zakázali přístup.

Prvovýstupy
13.5.1960 SV hřeben Rekordní dav šesti prvovýstupců. Švýcaři Ernst Forrer a Albin Schelbert, Rakušan Kurt Diemberger, Němec Peter Diener a Nepálové Dorje Nawang a Dorje Nima.
10.5.1978 JZ hřeben Japonci Tošijaki Kobajaši a Tatsuji Šigeno.
19.10.1978 JV hřeben Japonci Tsutomu Mijazaki, Hirojuki Tani a Akira Ube.
18.5.1980 V stěna
SV hřeben
Poláci Wojciech Kurtyka a Ludwik Wilczyński, Brit Alex MacIntyre a Ital Ghilini Renalto. Bez vrcholu, pouze k SV hřebeni.
8.12.1985 - Švýcaři Erhard Loretan, Jean Troillet a Pierre Alain Steiner až na vrchol.
23.10.1980 JZ pilíř Francouzi Pierre Beghin a Bernard Muller. Bez vrcholu, pouze na konec pilíře do 7.250 m.
6.10.1988 - Slovák Zoltán Demján a Kazaši Jurij Mojsejev a Kazbek Valijev. Až na vrchol.
23.10.1981 J stěna
Pr. část
Slovinci Stanislaw Belak, Vinko Berčič a Emil Tratnik. Bez vrcholu. V 8.000 sestup SV hřebenem.
18.10.1982 S stěna
Hruška
Japonci Kozo Komatsu, Jasuhira Saito a Noboru Jamada. Cesta kolem Hrušky z 50. let.
23.10.1984 Z stěna
L pilíř
Čechoslováci Jan Šimon, Jaromír Stejskal, Karel Jakeš. Levým pilířem na SZ hřeben.
25.10.1985 Z stěna
Pr. pilíř
Češi Josef Rakoncaj, Josef Nežerka, Peter Božík a Ital Rolando Nicco. Bez vrcholu. Do 7.250 m na konec pilíře.
9.5.1986 V stěna Slovinci Stane Belak a Marjan Kregar. Nová varianta, bez vrcholu. Do 7.650 m na SV hřeben a jím pak sestup.
4.12.1987 - Slovinci Marjan Kregar a Iztok Tomazin až na vrchol.
1.11.1986 J stěna
L část
Poláci Maciej Berbeka a Mikolaj Czyzewski. Bez vrcholu. Do 7.550 na JZ hřeben.
10.5.1990 V stěna
střed
Polák Krysztof Wielicki.
10.5.1991 Z stěna
Pros. pilíř
Kazaši Jurij Mojsejev, Anatolij Bukrejev, Rinat Chajbullin, Vladimir Suviga a Andrej Čeličev.
11.5.1993 S stěna
střed
Rusové Sergej Bogomolov, Sergej Jefimov, Alexej Lebedichin, Valerij Peršin, Ivan Plotnikov, Boris Sedusov a Brit Richard Allen.
2.11.1999 J stěna Slovinec Tomaz Humar sólo. Bez vrcholu. Nejprve středem jižní stěny, poté doprava na SV hřeben do 7.900 m.




1. Východní a severní stěna



2. Severní stěna



3. Jižní stěna



4. Pohled z aeroplánu na západní a jižní stěnu



5. Detail 4.500 m vysoké západní stěny



6. Východní stěna ohraničená JV a SV hřebenem



7. Jižní a východní stěna



8. Bílý drahokam z jihu




Spřízněné štíty