Slavkovský štít  2.452 m

Slavkovský štít je mohutnou horou s výrazným hřebenem, spadajícím na východ. Zvláště od jihu působí tak mohutně, až spousta turistů podlehne dojmu, že 'to musí být ten Gerlach'. Avšak první dojem klame, jeho výška není v tatranském kontextu nijak závratná. Nicméně je z něj jeden z nejhezčích výhledů v Tatrách a pohledy z vrcholu jsou oblíbenou kořistí fotografů. Jako jeden z 6 tatranských štítů je totiž přístupný po značce.

Jeho oblé a tudíž na pohled snadno dostupné linie lákaly lid dobrodružný odedávna. První doložený výstup pochází už z r. 1664 a vedl zhruba po dnešní značené linii. Tehdy ovšem žádné turistické trasy nebyly a odvážlivci si museli klestit cestu klečí. Neexistoval ani Hrebienok a Starý Smokovec (zal. r. 1793). Štítu se však už tehdy říkalo Slavkovský, což je jeden z nejstarších názvů slovanského původu v Tatrách vůbec. Není odvozen od Slavkova, kde blahé paměti dostali císařové na budku od Napoleona, ale od malé slovenské vesničky Veľký Slavkov.

Ve starších pramenech se můžeme setkat i s názvem Slavkovský oblý štít. Tyto oblé tvary jsou údajně důsledkem velkého zemětřesení, které postihlo Tatry 6.8.1662 a díky kterému se vrchol snížil o 300 m. Avšak pravděpodobnost, že by poměrně nedávno postihlo Slovensko zemětřesení s tak katastrofální silou je asi taková, jako že ve Smokovci přistáli Ufouni. Dobový autor spíše hodně přeháněl. Jistá je nicméně další katastrofa - obrovský požár na jižních svazích z r. 1928. Ten uhasila po třech dnech až sama příroda s pomocí vydatného lijáku, ale požár už mezitím stihl strávit dva kilometry čtvereční porostu a poznamenal vzhled štítu na celá desetiletí.

Kromě Smokovce vznikla i turistická předprseň - Hrebienok. Na něj vedla ze Smokovce zprvu pěšina, od r. 1894 vozová cesta a od r. 1908 už lanovka. Počátkem 20. stol. začala vznikat též kultivovaná cesta na vrchol z iniciativy starosmokovského úředníka Maxmiliána Weisza. Ten se také zasadil o vznik odpočívadla s výhledy na Prostredný Hrot a Lomničák známého dnes jako Maxmiliánka (foto 6).

Před 1. Světovou válkou se vážně uvažovalo o výstavbě observatoře a meteorologické stanice na vrcholu spolu s lanovkou až do Smokovce. V r. 1910 vydalo uherské ministerstvo dopravy dokonce stavební povolení a zakázku na projekt jistému inženýrovi. Ten ale úlohu nezvládl a po válce už idea slavkovské lanovky nepřišla na přetřes.

Lezecké výzvy štít samotný neskýtá, ale leze se v masivu nedaleké Slavkovské Kopy, kde je asi patnáct cest nižších obtížností.


Prvovýstupy:
červenec 1664 (letní) -  Georga Buchholtz s přáteli
15.1.1873 (zimní) -  Ed. Blásy, J. Gellhof
Prominence: 187 m Key col: Slavkovské sedlo Parent: Bradavica
Izolace: 2,2 km Parent: Bradavica
GPS: 49°09'59''N   20°11'00''E
polsky: Sławkowski Szczyt německy: Schlagendorfer Spitze maďarsky: Nagyszalóki-csúcs

Slavkov je rozložitý a podsaditý chasník. Na panoramatech vyniká již zmíněným východním hřebenem nebo kupolovitou a oblou vrcholovou pasáží (foto 2).




1. Slavkovský štít od Nové Lesné   JV



2. Slavkovský štít ze Strelecké veže (Veľká Studená dolina)   S



3. Slavkovský štít z Gerlachu   Z



4. Slavkovský štít z Tatranskej Lomnice   V



5. Slavkovský štít z Východnej Vysokej   SZ



6. Odpočívadlo Maxmiliánka   J








Spřízněné štíty