Les Droites

Les Droites 4.000 m

Pokud někdo sebere z vrcholu pár šutrů, pak Les Droites vypadne ze seznamu. Měří totiž na fous přesně 4000 m. Ovšem to by byla škoda, je to pěkný kus skály a ledu plný lezeckých rozkoší. Leží na hřebeni společně s masivem Aiguille Verte. Nachází se zde tyto vrcholy, překračující 4000 m:

	Aiguille Verte (hlavní)
	Grande Rocheuse
	Aiguille du Jardin
	Les Droites

První tři jsou bráškové, ležící v těsném sousedství. Za samostatný vrchol by mělo tudíž být považováno pouze nejvyšší Aiguille Verte. A určitě i odlehlejší Les Droites, zřetelně oddělené sedlem l'Aiguille Verte.

Hřeben Les Droites je zubatý jak smrt. Hora má dva vrcholy, západní (3984 m) a východní (4000 m). Na jih k ledovci Talefre spadá nepříliš strmou skalnatou stěnou o výšce 400-600 m. Zato severka je legendou. Tisícímetrový svah má sklon kolem 60° a je rozdělený mohutným pilířem na severní a severovýchodní část. Odedávna přitahuje pozornost horolezců. Severovýchodní partie byla zdolána poprvé v r. 1930 a ještě výživnější severní polovina se sklonem ledu až 70° v r. 1955. Lezci tehdy museli údajně pětkrát bivakovat, zatímco Reinhold Messner vyběhl v r. 1969 tutéž trasu za 8,5 hodiny. Dnes vede celou severkou asi 20 cest různých druhů, ledovcových, mixových i skalních. Díky modernímu vybavení přece jenom jejich obtížnost o něco poklesla, ale stále jsou zde všechny výstupy vysoce hodnocené. Stejně jako hřebenový přechod Les Droites.

Oficiální prvovýstup (z jižní strany) je až z roku 1876, ale předpokládá se, že vrchol navštívili už v 18. století hledači krystalů.

Země: Francie	Skupina: Mont Blanc	Masiv: Aiguille Verte

Prominence: 204 m	Key col: Col de l'Aiguille Verte (3796 m)	Parent: Aiguille du Jardin

Isolation: 1,1 km	Parent: Aiguille du Jardin

Prvovýstupy:

	16.7.1876 -	W. A. B. Coolidge, Christian Almer a Ulrich Almer. Západní vrchol.
	7.8.1876 -	Thomas Middlemore, John Oakley Maund, Henri Cordier, Johann Jaun, Andreas Maurer. Východní vrchol.
	31.7.1930 -	Jacques Lagarde, Bobi Arsandaux. SV stěna, kuloár Lagarde.
	5-10.9.1955 -	Philippe Cornuau, Maurice Davaille. Severní stěna.
	21.7.1935 -	Fernand Tournier, Charles Authenac. SV pilíř, zvaný též pilíř Tournier, s obcházením spodní části.
	1971 -	Sylvain Jouty, Claude Deck. SV pilíř, zvaný též pilíř Tournier, direkt.